Nové komentáře u knih Isabelle Artus
Malý japonský krámek
„Pro mě byla tahle kniha jedním velkým zklamáním. Postavy se nijak nevyvíjí a ani nemají moc propracovaný charakter, příběh je bláznivý a vtipné scény mě vůbec nerozesmáli. Japonsko je mou velkou vášní, ale tady jako by všechny jeho znaky vzala tak povrchově (trochu je i převrátila naruby), že jsem se musela dost přemáhat, abych knihu dočetla.“... celý text
— Zelore
Malý japonský krámek
„Dlouho jsem váhala, jestli dát ty hvězdy dvě, nebo tři. Kniha má velmi líbivou obálku a zajímavý obsah. Líbily se mi přechody mezi Pam a Thadem. Nicméně o obsahové stránce to byla docela nuda. Vykreslené vztahy a postavy nepůsobily věrohodně ani v rámci smyšleného příběhu. To jak bylo ukázáno Japonsko je zajímavé možná tak pro někoho, kdo ho má možná tak rád, ale jinak se moc o něj nezajímá. Lidi, kteří o Japonsku něco ví, tak zapláčou.
Nakonec jsou to ty hvězdy dvě, ale takové lepší dvě.“... celý text
— LimedkaMikki
Malý japonský krámek
„Svrběla mě ruka.
Mám po ní sáhnout nebo ne ? Malá knížka s hezkým obalem a jinotajným názvem. No snad to nebude malý krámek hrůz , vypůjčila jsem si ji a otevřela dveře krámku. Je to spíš malý krámek nudy . Vlastně je to, co jsem čekala - dva lidi co žijí životy jiných nebo milují cosplay a proto je nutné něco protrpět a dospět. Musí se ztratit , aby se našli . kniha má velmi hezkou grafickou úpravu a okouzlující obal“... celý text
— medlovice
Malý japonský krámek
„Neobvyklá lovestory mezi francouzskou dívkou a mladíkem, kteří žijí své životy jako gejša a samuraj. Dojem snad až nepřiměřené bláznivosti námětu naštěstí zahlazoval jemný humor zřetelný hlavně v první, pařížské části románu. Japonská část byla psaná vážněji a už mě tolik nebavila. 3,5 hvězdičky“... celý text
— alzbeta4340
Malý japonský krámek
„Francouzký pohled na Japonsko, hraní si na gejšu a samuraje. Chvílemi je kniha uvěřitelná, ale celkově to nějak nedrží pohromadě. Moje očekávání bylo nastaveno asi vysoko, je to spíše oddychovka, která se trochu otírá Japonsko.“... celý text
— Lucila
