• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Temná zákoutí - Ivo Hury

Svět neznající smilování. Chladné hlubiny planety hostí poslední zbytky lidské rasy. Krutost, nekončící dřina, strach. Sadističtí diktátoři drží opratě společno... detail knihy

Nové komentáře u knih Ivo Hury

Temná zákoutí

„Minimální, téměř žádný příběh pohřbený pod nánosem nekonečných opisů prostředí a dopravních prostředků, hlavně vlaků. Svět je jiný, bizarní, téměř celý ukrytý pod povrchem. Žádné vysvětlení co, jak a proč se stalo. Jenom náznaky. Postavy jsou k ničemu. Protivníci nosí brnění a velké meče. Asi jako falické symboly. Hlavní postava s divným jménem Kratet je ještě divnější charakterem. Pohání ji jenom nabroušená katana a vrnění v podbřišku. Vše ještě zhoršuje minimum dialogů. Celkem nevím pro koho kniha je určená, když se ohání omezením od 18 let. Ale to je asi pokus o marketing. Obrázky prý dělala UI, fajn. Troufnu si poznamenat, že kdyby UI napsala (a že napíše!) příběh, vypadal by přesně takhle. Zbytečná kniha.“... celý text
— Pampalini

---

Chmurná budoucnost dlouhověkých

„Tato kniha ve mě při čtení vzbudila celou řadu myšlenek a pocitů. Ano, většinou to byly myšlenky ve stylu "Ten chlap vážně neumí psát", nebo " Proč se tou hloupostí vlastně tak týrám". Úvodní část probouzela téměř osvícenský pocit naděje, že by autor náhodou, po těch letech, mohl doznat něčeho, jako lehké sebereflexe. Skoro, jako by četl kritiku na své předchozí díla, a snažil se je až přehnaně zkorigovat. Změní povahu hlavní postavy, začne se ohánět rysy jejího archetypu, jen aby si příležitostně neodpustil trapné poznámky na adresu toho, na kom parazituje. Parodie je to, že tím docílil pravého opaku. Okradl svého protagonistu o těch pár drobností, které ho činily zajímavým. Bylo to ale až na konci knihy, kdy mé myšlenky našly to správné přirovnání: Pan Hury je takový český ekvivalent moderního Hollywoodského scénáristy. Myslí si, že má zajímavé nápady, a názory, které potřebuje sdělit světu, ale nedokáže je poskládat do uceleného celku. A tam kde pokulhává, nastrčí berličku v podobě mnohem známějších a úspěšnějších tvůrců. Zatím to jediné, co by mu opravdu stačilo, a pomohlo, je přestat vydávat 2+ knih ročně a občas dát svůj rukopis přečíst někomu, kdo mu dokáže upřímně do očí dát zpětnou vazbu, a zeptat se ho na takové hloupé otázky jako: "Vážně se ti zdá vhodné použít ve středověce laděné fantasy pojem Blbeček z léčebny?" nebo "Hej, přečti si tady tu kapitolu ještě jednou. Mám pocit že tu zaměňuješ tyhle dva pojmy." a "Nemyslíš že by bylo lepší to vyvrcholení rozepsat na víc jak dvě stránky?"¨ Kniha ve své podstatě nemá žádné rozuzlení. Torwolf z pravidla působí jako ta nej-neschopnější postava z celé družiny. Úvodní část je až trapně podobná první knize. Několikrát si v knize protiřečí, nebo nedokáže srozumitelně předat informace, a tím ničí iluzi svého světa. Atd... Existuje taková trapná internetová fráze: Dělám to, abyste vy nemuseli. Četl jsem to, vy opravdu nemusíte.“... celý text
— Dave_Jame

---

Kairos Tempus

„Tato knížka je pro mě spíše jako průměrná povídka. Lze číst i bez znalosti celé série. Škoda, že neobsahuje úvod.“
— Qvik

---

---

Nad mlhami

„O téhle knížce jsem nikdy předtím neslyšela, dokud jsem ji nedostala od bráchy. A zaujala mě už obálkou - vzducholoď, steampunk, to já můžu. Ze začátku mi hodně nesedl styl psaní a hlavně to, že byl psán v přítomném čase, nad tím jsem často škobrtala. Nakonec jsem to ale přestala tak vnímat a mohla se soustředit na samotný příběh. A ten byl dost zajímavý. Máme tu svět, který obklopuje mlha a lidé žijí nad ní v létajících městech a vzducholodích, protože svět pod mlhou bývá jedovatý. A pak tu máme posádku jedné vzducholodi, která jednou učiní zajímavý objev. Hodně mě bavilo ten svět prozkoumávat a klidně bych uvítala ještě víc informací. K žádné z postav jsem si nevytvořila nějaký pořádný vztah, ale líbilo se mi, jak se k sobě vzájemně chovaly a že byly - většinou - rozumné. Nakonec si musím trochu postěžovat na konec, který nijak nevygradoval a jen skončil, aniž by odpověděl na nějaké otázky. Což doufám, že se stane v dalším díle, pokud vyjde.“... celý text
— farys_books

---

Hřídel

„Zaujalo mě to od první stránky. Mysteriózní příběh nutí čtenáře číst, obracet stránky, objevovat svět, tenhle pocit jsem už nějakou dobu nezažil – za to autorovi díky. Příběh je zajímavý, dobrodružný a hodně mě bavil, prostředí je nápadité, mrazivé postapo, zmrzlý svět, skvěle vykreslené nelítostné prostředí, lidská civilizace roztroušena do několika malých izolovaných komunit, shluků života v ledovém mrtvém světě. A pak je tu hřídel, tajemný, rotující, nekonečný, ocelový, vše prostupující – dárce života, nositel naděje. Hlavní postavy jsem si velmi rychle oblíbil, survival mentalita je uvěřitelná, trocha explicitního sexu vždycky zvedne náladu a pak je tu parní „mech“, a to je taky vždycky super. Zpočátku komorní příběh malé skupinky přeživších se postupně mění v epickou záchranu světa. Doporučila mi to kamarádka, neočekával jsem nic – mé strojařské srdce lákal snad jen ten název – získal jsem hodně. Zájemcům o mrazivé pustiny doporučuji.“... celý text
— thorir