• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Přemalovat pot - Jan Sojka

Přemalovat pot je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzáje... detail knihy

Nové komentáře u knih Jan Sojka

Přemalovat pot

„Krásná a chytrá knížka. A to myslím grafickou úpravou a kompozicí, která se pohybuje na hraně mezi sbírkou básní a jednou dlouhou básní v segmentech. Sojka šetří obraznými pojmenováními (ale když se objeví, jsou působivé), jazyk je většinou přímý, aniž banální. Ze základní časové roviny se propadáme do vzpomínek, které se ale stávají přítomným časem. Autor vytěžuje maximum z možnosti intenzivního popisu situace teď a tedy a zároveň vědomí toho, co bude následovat. Jedna báseň např. končí: "sbalil jsem otci / ručník, pastu a kartáček / víc prý nepotřebuje / zítra se vrátí", je nám jasné (z toho, že je o věci vůbec řeč, a z významotvorného umístění v závěru básně), že nevrátí - aniž by to muselo být řečeno. Kompozice je prostě působivá. Autor má očividně rád pointy (hořké, ale skvělé) a paradoxy. Běžné situace nebo idiomy převrací na ruby, ale ne pro manýru, ale aby situaci ve zkratce vystihl a nasvítil z nečekaného úhlu (např.: a já bych měl znovu postavi svůj hrad / aby mě znovu chránil / před vlastními útoky zvenčí / před vlastními pokusy utéct; náhlý uáchvat vyrovnanosti; slunce se v úplňku rve; žárovka vystřelí / tma vybuchuje / její střepiny [...] / dopadají do všech osmi koutů).“... celý text
— matej.kulistak

---

Sesuv noci

„Básně - meditace, jakoby vyseděné v tichu a přemýšlení (přemýšlení o světě světě, ne o básni - nejde o žádné intelektualizování). Nemám potřebu myslet na to, proč je báseň napsaná takto a takto, proč je právě takto dlouhá apod. Vše je jakoby na svém místě, žádný výrazový prostředek na sebe nestrhává pozornost, ale všechny slouží celku. Jako když člověk, který je zvyklý hodně poslouchat (třeba v u stolu v hospodě) řekne pár vět a řekne jimi vše, co bylo třeba říct. Každá báseň má v sobě něco překvapivého nebo objevného. Něco "vymeditovaného". Sojka nepíše báseň, nemá-li o čem. Respektive mluví, jen když má co říct. K dokonalosti to nemá daleko, ke konci se kniha už bohužel začíná opakovat (cituji z různých básní: "mezi několika odchody / nemusí být žádný návrat"; "vrátit se znamená smrti předejít: / nikdy se nenarodit"; "možná se probudíme dřív / než usneme"; "třetí ty sám / dávno před narozením). Ale to je za mě jen drobná vada. Ještě bych zmínil prostě nádhernou výpravu knihy (ať už co do sazby či ilustrací).“... celý text
— matej.kulistak

---

Směr spánku

„Ty nejzákladnější a nejfundamentálnější "věci ze života", v krátkých verších, které jdou ale na úrovni pár slov překvapivě hluboko. Hlavně motiv přírody je silný - nestranné přírody, která se nezajímá o principy, pouze je. Měsíce. Noci. Nehybnost. Dýchání. Během čtení jsem myslel hodně na pár dní během léta na jižní Moravě. Déšť. Lesy. Otevřená okna. Noční můry na stropě a ráno pryč. Čtvrtá básnická sbírka v rozsahu cca čtyřiadvaceti hodin a všechny z Brna. Na rozdíl od předchozí, tuhle ale nemám chuť spálit a zahrabat a dovedu si dokonce představit, že si ji budu občas jen tak číst znovu, je superkrátká, ale intenzivní. "stromy chtějí výš chapadla kořenů svírají zem provazy deště nespleteš zem neopiješ"“... celý text
— JP

---

---

Přemalovat pot

„Ve srovnání s "Jana bude brzy sbírat lipový květ" u mne vítězí na plné čáře, o několik stupňů výše. Tohle čtěte!“
— uzivatel6780

---

Sesuv noci

„Prosincová tma je číšnicí všech nedopitých nocí“
— tereza0319