• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 44 knih

Nové komentáře u knih Jan Suchl

Cesta končí pod Huascaránem

„Huascarán jsem objevil u otčíma v knihovně a je pravdou, že v jinošské době jsem jenom prohlížel obrázky. Pak jsem se začal o problematiku zajímat více a Suchlova kniha mi posloužila jako vstupní brána do příběhu plného nešťastných náhod, problémů, dalo by se říci zásahů shora či nedorozumění. Poněkud nepřehledná je oblast po katastrofě, jíž autor pojal jen jako faktografickou záležitost, jakoby přejatou z tehdejšího tisku. Bohužel i dnešní výklad celé katastrofy - Expedice Huascarán '70 byla vůbec první, která na nějaké hoře zahynula kompletní - jsou plné nedostatků či mylně vyložených faktů.“... celý text
— RoBertino27

---

Anekdoty z ateliérů

„Za okupace Francie Němci často navštěvovali Picassův ateliér. Umělec každému z nich daroval „na památku“ reprodukci svého díla Guernica, které, jak je známo, představuje fašisty zničené španělské město. Jednou přišel do ateliéru agent gestapa, vytáhl z náprsní taška snímek obrazu a zeptal se: „To je vaše dílo?“ „Ne, vaše!“ odpověděl Picasso.“... celý text
— eraserhead

---

Zkrocené oktany

„Hodnoceno pěti hvězdičkami, ale podotýkám, že jsem motoristický fanoušek a motocyklový zejména.“
— richardJXpb

---

---

Jizerské ticho

„Kniha plná krásných fotografií jizerské přírody doplněných lyricko epickými texty. Úvod Lubomíra Štrougala (!) je poplatný době, ale co byste čekali v roce 1978? Lidé se mění, režimy se mění, ale hory jsou stále stejně krásné, tenkrát jako dnes!“... celý text
— heavy66

---

Zelenou stopou

„Knížka objevená v knihobudce, jako milovník Jizerských hor jsem po ní s radostí sáhla a s radostí ji i četla. Příběh Jirky, který se z nutnosti ocitl na tři čtvrtě roku v odlehlé osadě přímo v lůně Jizerských hor (v knize Bukovec, v reálu by mohlo jít o Jizerku), je dětsky milý, je tu hezky vylíčena jak příroda a lesní práce, tak různé figurky horské vesničky počátku šedesátých let a jejich vztahy - vylíčeny ovšem značně idealisticky, ale ta nekonfliktnost mi u dětské knížky vyhovuje. Proti srsti mi bylo několik poznámek v komunistickém duchu (o kapitalistech, o "lakotě jedné kulacké" a podobně), které tam byly přilepené tak trochu navíc, jako by si je autor nedokázal odpustit a chtěl tím ve své době dodat knize nějakou přidanou hodnotu... Jde o nějakých pět sedm vět v celé knížce, které jsou tam opravdu naprosto zbytečné a kazí mi trochu celkový dojem z knihy. Přesto dávám 5 hvězd, protože jsem se k příběhu Jirky, Miloty, Anity, starého pana Rotta, mladého Šimši i všech ostatních v kulisách jizerskohorské přírody moc ráda každý den vracela, dokud nebylo všech 240 stránek přečtených.“... celý text
— Pidoš