Jiří Morava

česká, 1932 - 2012

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Jiří Morava

C.k.disident Karel Havlíček C.k.disident Karel Havlíček

Velice povedená biografie o člověku, který si zaslouží pozornost všech Čechů. Myslím si však, že autor příliš straní Havlíčkovi a moc ho oslavuje (protivníci Borovského jsou vylíčeni hlavně negativně) a celkový obraz vyznívá dosti černobíle. Rovněž některé kapitoly řešící dopodrobna právní zápletky nebyly příliš zajímavé. Přesto toto dílo řadím určitě k těm lepším historickým publikacím. Poslední třetina počínající odsunem Havlíčka se čte jedním dechem. Tragický konec všech členů rodiny je srdcervoucí. Určitě se někdy musím dostat k přečtení knihy o Zdence Havlíčkové od historičky Lenderové.... celý text
Cortegos


Havlíček v Brixenu Havlíček v Brixenu

Jedinečná publikace, kterou autor Jiří Morava vydal poprvé ještě v exilu a postavil všechny pověsti o krutých Rakušácích a císaři Františkovi Josefovi doslova na hlavu. Dlouhodobým studiem archivů prokázal, že všechno nebylo jen tak, jak se psala česká historie. Špičkový novinář mocnářství a Čech byl zkrátka pro papaláše nepohodlný. Zde je nutno dodat, že mocnářství jednalo s nepohodlnou opozicí, zde myšleno špičkou české inteligence "v rukavičkách". Inu komisař Dedera přepravil Havlíčka do Brixenu kočárem (trať tam v 19.století ještě nevedla) a zajistil mu ubytování v nejexkluzivnějším hotelu ve městě. K.H.B. měl jedinou povinnost, pravidelně se hlásit na policejním ředitelství ve městě. To mu proplácelo významný měsíční příspěvek. Šlo tedy o noblesního disidenta. Jeho osud mě vždy zajímal a když se mi naskytla možnost místo pobytu K.H.B. navštívit, učinil jsem si tyto poznámky, které se více méně shodují s názory autora: ...Naše první zastávka je však až město Bressanone, Čechům známé spíš jako Brixen. Na počátku 21.století se už ale obyčejný smrtelník nejspíš nedovede vžít do situací, které prožíval v polovině 19.století sem vyhoštěný Karel Havlíček Borovský. Na jedné straně se nám zdá, že na krásnějším místě nemohl být (město i okolí je úžasné), hotel Elephant (kde také určitý čas bydlel) patřil a patří i nyní k nejluxusnějším hotelům ve městě. Na druhé straně je třeba uvážit, co udělá 4-letý pobyt s izolovaným jedincem (na kterého se všichni jeho kamarádi a známí v Čechách vykašlali). Tragédii dovršila jeho manželka, která přijela ve 3. roce vyhnanství na návštěvu. Sama nemocná tuberkulózou (v té době ještě neléčitelnou) manžela nakazila a brzy po odjezdu v Praze zemřela, což se Havlíček dozvěděl až po návratu domů. V té době již vlastně umírající na stejnou nemoc. Přesto se lze domnívat, že místo vyhoštění svou úžasnou polohou prodloužilo (ne o mnoho) Havlíčkův život. Je typické pro českou povahu, že hlavní řev „vlastenci“ spustili až po smrti svého publicisty a rebela, kterému však nijak nikdy nepomohli. Tolik úlet do českých dějin....... celý text
1amu


Palacký: Čech, Rakušan, Evropan Palacký: Čech, Rakušan, Evropan

Kvalitní biografie - stručnější než Kořalka, přesto čtivá a přínosná.
Moiseiwitsch



Někdejší Betty Někdejší Betty

S některými závěry nesouhlasím, ale poučné
ivanaci


C.k.disident Karel Havlíček C.k.disident Karel Havlíček

Také díky panu J.Moravovi jsem navštívil krásné městečko Bressanone-Brixen v provincii Bolzano. Způsobila to útlá knížečka o onom C. a K. disidentovi Karlu Havlíčkovi Borovském. Autor knihy, žijící dlouho v emigraci se do tohoto kraje vydal, aby bádal, jak to vůbec s "esem" české žurnalistiky bylo a došel k úplně jiným zjištěním, než těm, kterými nás krmil ješitný stařec, bohužel ministr školství a osvěty profesor Zdeněk Nejedlý v tehdejších osnovách pro výuku. - C. a K. mocnářství mělo úplně jiný postoj k politickým odpůrcům, než o nějakou dobu později děsivé sovětské gulagy, tak věrně popsané Solženicynem, - vynikající český novinář byl režimem sice respektován, ale v Čechách nebyl pohodlný- on totiž "zlobil" a musel být uklizen, - uklizen byl po slavné cestě organizované komisařem Dederou do Brixenu, - nějak nám soudruzi zatajili, že jeho počáteční pobyt tam, v luxusním hotelu Elefant, byl zpočátku pro KHB příjemným zjištěním. Uměl německy, snadno se domluvil s tamními lidmi a užíval si výhod toho, čemu se dříve říkalo I.cenová skupina. - přijel tam - bohužel již nakažen manželkou zárodky tuberkulózy. Ironií osudu mu tamní pobyt zdravotně pomohl. Zdravý vzduch dělal své, - to konstatovala i nemocná manželka, které režim povolil návštěvu manžela tam. Bohužel rozsah její nemoci byl v takovém stadiu, že svým pobytem a svou TBC manželovi ještě více uškodila . Hotel Elefant se po čase stal pro KHB nepohodlným, byl rušný. Havlíček, a to za peníze C. a K. mocnářství si zřídil podnájem v krásném domečku mimo centrum. I v době mé návštěvy byl domeček opatřen 2 pamětními deskami, - tamní policajty také (svým způsobem) štval a oni žádali Vídeň o ukončení jeho "dovolené". Leč nepochodili. Vídeň řekla rezolutně NEIN ! Samozřejmě že žil KHB v Brixenu občas i ve stresu. Byl společenský typ a opravdu mu tam chyběly hovory v hospůdkách s přáteli (stejného smýšlení). A to bylo tím hlavním, co mu nepřidávalo na psychickém stavu. Po smrti KHB "vlastenci" , kteří na něj, když byl v Brixenu" zvysoka kašlali, spustili nechutnou kampaň, která se později dostala do školních osnov. Můj hlavní dojem z knihy ? Být disidentem v mocnářství a byv vyslán (do vyhnanství) do krásného kraje nebylo vůbec špatné.... celý text
1amu