• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih John Brockman

Jak se věci mají: Průvodce myšlenkami moderní vědy

„Řada zásadních osobností i myšlenek je naprosto pohřbena NPS (Nejhorším Překladem Století). Podrobnou recenzi jsem publikoval už dříve, odkaz na ni jsem vložil do sekce Recenze.“... celý text
— TGC

---

Jak se věci mají: Průvodce myšlenkami moderní vědy

„V odbornějších částech velmi mizerný překlad, překladatelka často zjevně vůbec nepochopila myšlenky a význam překládaného textu. Nepoužitelné.“
— Dzis.Vagriski

---

Čeho bychom se měli obávat?

„Souhlas s thorirem. Knihu jsem použil jako podklad pro jednu mou přednášku o tom, kam se ubírá věda: pokud vás zajímá, proč se nedaří obyčejným lidem vysvětlovat vědecké poznatky, proč obrovské množství lidí nevěří očkování a proč se vědci zahrabali do svých malých světů plných nesrozumitelných formulací, pak je to knížka pro vás. Příspěvky kolísají co do kvality a inovativnosti...dalo by se to přirovnat k obrovské bonboniéře, ze které si každý něco vybere. Určitě doporučuji.“... celý text
— lukas9656

---

---

Čeho bychom se měli obávat?

„Nechci, aby to vyznělo nějak povýšeně, ale musím přiznat, že mě v knize vlastně nic nepřekvapilo. Kniha shrnuje varování před některými fenomény dnešního světa. Nepřekvapilo mě varování progresivních autorů před přílišným konzervativismem. Nepřekvapilo mě varování konzervativních autorů před přílišným progresivismem. Pokud čtenář sleduje světové dění, všechny ty obavy a varování jsou zřejmé, popsané, byť mnohdy paradoxně míří proti sobě navzájem. V této knize je akorát editor seřadil více či méně podle témat. Přestože mě nepřekvapil ani jeden z příspěvků, tak nějak mě nakonec těší, že existují i jiní, respektovaní, jedinci s podobnými názory nebo s podobnou všímavostí k sociálním / kulturním / politickým / vědeckým a technologickým jevům. Sám o sobě je tohle trochu paradoxní odstavec, je zřejmé, že názorově se nelze ztotožnit se vším, některá varování jsou opravdu protichůdná. Autorům však nelze upřít snahu o objektivní argumentaci. Přesto jsem se nad některými úvahami částečně ušklíbal. Příspěvků je značné množství, přesně 150. Rozsahem nejčastěji 1-2 strany, výjimečně kratší nebo delší. Některé čtivé, jiné méně, zřejmě záleží, ke kterému tématu má čtenář blízko. A že témat je mnoho, od kultury, sociologie, politologie, přes biologii, fyziku, moderní technologie a sociální sítě, po nemalé množství filosofických úvah. - Zmíním několik příkladů. Kniha obsahuje několik článků o blížící se singularitě (myšlen pojem z oboru umělé inteligence). - Klasická varování před značným rozšířením spotřební elekroniky jako náhražky komunikace, varování zejména před vlivem spotřební elekroniky na děti. - Dále několik politologických příspěvků na téma demokracie. Vyzdvihl bych zejména dost neobvyklý, o to cennější, příspěvek, varování před neschopností demokracie, jako politického zřízení, dále se rozvíjet s názvem „Demokracie jako slepé střevo“, opravdu zajímavý pohled. - Následuje množství příspěvků na téma "co dál ve fyzice". - Jedno osamocené, o to zlověstnější, varování před veřejným / neveřejným světem sociálních sítí, vlastněných soukromými subjekty, zacházení s příspěvky uživatelů vs. dnešní realita hromadného mazání nepohodlných názorů a tzv. „deplatforming“, výmaz uživatele bez možnosti odvolání, fenomén a realita několika posledních měsíců. - A jedno poněkud vtipné varování před digitální věčností – varování, že na nás naše chování na síti může po pár letech vybafnout jako pověstný kostlivec ve skříni (a že se to dnes běžně děje, prohledávají se Twittery, Facebooky a další a hledají se roky staré příspěvky a jejich autoři jsou následně pranýřování za to co je aktuálně v módě pranýřovat). - Je zajímavé, co autoři naopak příliš nenahlédli. Pouze v jednom případě se objevuje varování před dnes tolik „populárními“ a skloňovanými názorovými bublinami a komnatami ozvěn (příspěvek Laryho Sangera, zakladatele Wikipedie). A jeden povzdech nakonec. Všichni ti autoři příspěvků, všechna ta varování. Je velká chyba, že tyto jedince není víc slyšet, místo toho posloucháme kdejakého, s prominutím, idiota, který si bezostyšně nárokuje názor na doslova jakékoliv téma a očekává respekt. Ano s mnohými varováními bezvýhradně souhlasím. Kniha je stará několik let, ten posun pár let dopředu dává většině autorů zcela jasně zapravdu. Lituju času stráveného s knihou? V žádném případě ne, přestože jsem v knize nenašel v zásadě nic objevného, když už nic jiného, poskytla mi mnoho látky k dalšímu přemýšlení a to se vždy počítá. A jedna poznámka k hodnocení. Čtyři hvězdičky jsou moc, tři možná málo. Inklinuji ke čtyřem, neboť o tématech je třeba dále mluvit. Čtenáři obeznámení se světovou realitou nechť si prosím jednu hvězdičku odečtou za pocit "nic nového pod sluncem". A teď už jen zbývá doufat, že si tento můj komentář / výplod alespoň jeden člověk přečte.“... celý text
— thorir

---

Příštích padesát let

„Třebaže by se mohlo zdát, že číst víc jak 15 let starou knihu o tom, jak bude (vědecký) svět vypadat v roce 2050, je trochu pasé (stejně se změnilo tolik věcí, že základní východiska už nejsou aktuální), opak je pravdou. Většina autorů k otázce přistupuje na základě analýzy historie svého vlastního oboru (což je samo o sobě zajímavé), z čehož se snaží predikovat jeho budoucí vývoj (což – tedy postup jak z historie předpovídat budoucnost čehokoli – je rovněž podnětné). Zaujmou i samotná jména přispěvatelů sborníku – Lee Smolin, Martin Rees, Ian Stewart, Robert Sapolsky, Stuartt Kauffman, Richard Dawkins, Peter Atkins, Joseph LeDoux a mnozí další. Souhlasím s Pablo Kralem, že občas je ten optimismus skutečně trochu přestřelený, ale dá se to odpustit. Každopádně pozoruhodná četba a třeba se ještě dostanu k tomu, aby si za 32 let udělal nějaké to srovnání se skutečností. Doporučuji.“... celý text
— TheRaven