Jonathan Balcombe

Nové komentáře u knih Jonathan Balcombe

Co ryba ví? - Vnitřní život našich vodních příbuzných

„Jaké to je být rybou? Co naši šupinatí bližní vidí, slyší, chutnají – a co zakoušejí mimo rozsah lidských smyslů? Do jaké míry cítí blaho a bolest (spoiler: zatraceně značně)? Jak a co si myslí? Profesor Balcombe se s nakažlivým nadšením zabývá rybí (a parybí!) percepcí, kognicí, emocionalitou a socialitou včetně rozmnožování a rodičovství. Vypráví o tom, jak naši ne-tolik-vzdálení příbuzní z evolučního dendrogramu používají nástroje (mimochodem pyskouni v jistých testech inteligence trumfli čtyřletou dcerku jednoho z badatelů :D), jak počítají a orientují se v prostoru, anebo třeba jak si pamatují jednotlivce různých druhů a rodů (od dalších ryb po lidi). Je až tak překvapivé, že ryby dávají přednost společnosti kolegyň, které jsou špatnými sběračkami potravy, aby zbylo víc na ně? :) V aluzi na de Waala (Peacemaking among Primates etc.) se pan profesor zabývá také podvodní politikou, usmiřováním, demokracií. Ve větším hejnu prý ryby hlasují (pohybem), zda následovat jedince ke zdroji potravy, úkrytu, či naopak predátorovi, nebo ne; čím větší hejno, tím správnější rozhodnutí. De Waal je autorovým inspirátorem nejen v tom, že studuje opomíjené aspekty zvířecí psychy a stylově ukazuje záda pozitivistickým pánům tvorstva s jejich „anthropodenial“ (popírání antropomorfismu čili skutečnosti, že ostatní zvířata toho s námi mají společného až až). Holandského primatologa následuje J. Balcombe i v tom, že prostě... no, dělá etičtější zoologii. Patří k přibývajícímu počtu vědců upozorňujících, že mnohé citované experimenty jsou sice zajímavé, nikoli však morální. Jde vlastně tak daleko, že od úvodu po závěr konstatuje, že zabíjet (pa)ryby určitě není ok. Aniž by ovšem svoji navýsost zajímavou ichtyologickou osvětu změnil v agitku. Je to vědecká literatura noblesní a erudovaná. Teprve poslední kapitola celá patří tomu, jak se svými vodními bližními zacházíme. A to na úrovni populací (od roku 1960 klesl stav tuňáka obecného a obecného pacifického o 96 %, což ovšem spotřebitele pramálo zajímá) i jednotlivců (na rybích farmách se parazit zvaný příchytka prokousává očima a těly živých zvířat, namačkaných v počtu i 27 30centimetrových jedinců na prostor jedné vany, a odtud se pak šíří na volně žijící populace). Panu profesorovi nejde jen o zachování životního prostředí, ale i o všechny individuality s osobnostmi a společenskými vztahy, které v něm žijí. Na jednu stranu tahle knížka překračuje Humovu gilotinu (ze skutečnosti, že někdo trpí, logicky nevyplývá, že působit mu utrpení je „špatné“ – to je závěr etický, a tím i mimovědecký). Na druhou stranu si (pokrytecky?) myslím, že přesně tyhle lidi zoologie potřebuje, a potřebuje je taky biosféra, potažmo společnost. Jak říká prof. Balcombe: „Komerční rybolov moderní éry je jako lovení jablek z lavoru rukama namísto úst. Ryby nemají žádnou šanci. Kolik si jich vezmeme, dnes už není omezeno tím, kolik jich dokážeme ulovit, ale tím, kolik jich ještě zůstává.“ Celkově je to asi nejlepší kniha o zvěři, kterou jsem kdy četla, s naprosto ruinujícím závěrem o exploataci oceánů, jejž vstřebávám už několikátý den. A mimochodem taky ve výborném překladu, zachovávájícím i slovní hříčky. Ještě by to chtělo fotografickou přílohu, ale i bez ní zasloužených 100/100.“... celý text
— JulianaH.

Co ryba ví? - Vnitřní život našich vodních příbuzných

„Jedním slovem geniální! Autor přinesl spousty a spousty ohromujících faktů ze života ryb tak nenásilně že knihu si užije opravdu každý. Co strana to zajímavost proložená inteligentním humorem, narážkou nebo námětem k zamyšlení... To prostě baví číst!“... celý text
— ctenar2846

Co ryba ví? - Vnitřní život našich vodních příbuzných

„Je to dost smutné čtení. Je skvělé, že stále více a více rozumíme zvířatům a rybám, nicméně zároveň je lidstvo neustále ve větší míře likviduje. Asi časem nebude ani co zkoumat.“... celý text
— Tomas@S

Co ryba ví? - Vnitřní život našich vodních příbuzných

„Úžasná a poučná kniha o životě ryb, jejich vnitřním emočním cítěním a spoustu dalšího, o čemž se mnoho nemluví. Autor čerpal z velkého množství vědeckých studiích, které nám napomohly více porozumět, co se děje uvnitř hlavy ryb. Koneční kapitoly upozorňovaly i na to, jak se člověk v dnešní době staví k rybám, jak se to v historii vyvíjelo a jaké způsoby se dnes využívají, aby se napomohlo welfaru ryb.“... celý text
— Betti

Co ryba ví? - Vnitřní život našich vodních příbuzných

„Před blížícími se Vánocemi bych knížku doporučila přečíst opravdu každému, ale i zde platí, že si jí přečtou nejspíš ti, co to "nepotřebují". No nic... Mě nejvíc zaujaly veškeré ty pokusy, kterak vyzkoumat jak rybky to a ono, a hlavně jak mnozí z těchto pokusníčků dopadli (mrtvě/živě/vypuštěně...). Autorův láskyplný způsob vyjadřování mi, přiznám se bez mučení, vháněl slzy do očí, protože holt pro veškerou žoužel (šupinatou, chlupatou i jinou) já mám slabost, a když to s ní někdo taky myslí dobře, jsem naměkko. Knížka, ač má jednoduchou populárně naučnou formu, je plná faktů, zajímavostí, nejnovějších poznatků a Nema, což mi přišlo dost zábavný! Méně jsem se bavila, když došlo na čísla, ale takhle na zvracení je mi z veškerý lidský nadřazenosti a neskromnosti... Ó, já svatá, vidím to sama, jak tenhle komentář zní, ale nějak si nemůžu pomoct. Každopádně knížka super!“... celý text
— Vidlička

Přejít na knížky autora