• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih Josef Dolejší

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Na pořízení této knihy jsem si musel nechat vyvrtat všechny tři kolena, protože cena je opravdu astronomická, ale na druhou stranu to stoji 100% za to.“
— Qercus

---

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Jeden z nejlepších dárků, kterým jsem kdy dostal. Výpravná a obsažná kniha, která se nádherně a pyšně vyjímá v mé knihovně.“
— MilanBrabec

---

Tajemné životy Jakuba Krčína

„Kdyby nakladatelství udělalo pořádně svojí práci a korektury, tak výborné rychlé seznámení včetně dobových souvislostí s životem i prací Jakuba Krčína. Takhle jsou to zbytečně vyhozené peníze za výrobu knihy, která akorát naštve tou spoustou chyb faktických, korektorských, redakčních...“... celý text
— MartaPear

---

---

Tajemné životy Jakuba Krčína

„Knížek o Jakubu Krčínovi mám více, některé zatím čekají na přečtení. Momentálně jsem potřebovala do batohu něco útlejšího a do vedra něco s kratšími texty, které by mě neuspávaly :-). Tahle knížka byla dobrou volbou, hlavně kvůli krásným fotografiím rybníků i památek v "Krčínových" městech. Text místy trochu drhnul, zaznamenala jsem překlepy, hrubky i drobné věcné nesrovnalosti (např. na jednom místě se uvádí, že Krčín měl šest dcer, což je poté potvrzeno i jinde, jenže uvedeno je sedm jmen). Anotace nelže, některé úhly pohledu na tuto historickou postavu jsou nové a neotřelé – jsou smířlivější jak ke Krčínovi samotnému, tak i k jeho první ženě Dorotě. V knize se hodně rozvíjí alchymistická linky, což jistě souvisí s tím, že první z autorů, Otomar Dvořák, se zabývá různými tajemnými místy naší vlasti. Každý na to může mít jiný názor, ale faktem je, že jsou mnohé věci, které (alespoň dnes většina z nás) nedovedeme vnímat a mnohdy ani změřit, přestože nás mohou ovlivňovat a přestože zvířata je vnímají běžně (např. geomagnetické pole země). Osobně bych více uvítala podrobnosti k rybníkům, které jsou v řadě případů jen naznačené a odkazuje se na jiné práce. Jenže v jiných pracích se většinou píše o známé historii těch největších rybníků na Třeboňsku, na mnohé jiné se vůbec nedostane – a zde se mi zdálo, že autoři vědí více i o méně známých rybničních stavbách a že by se slušelo se čtenáři se podělit. Nebýt fanda do rybníků, asi bych hodnotila jen třemi hvězdami, takto dávám čtyři, jsem vděčná za každý střípek do mozaiky vědění o historii našich rybníků. Doufám však, že toto není poslední literární počin autorů vztahující se k rybníkům a že příště si dají i více záležet na úpravách textu.“... celý text
— BabaJaga11

---

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Zcela souhlasím s předchozími komentáři. Jde o ucelené shrnutí dějin armády habsburské monarchie, která byla zároveň armádou "naší". Skutečně jiný obraz císařské armády, než jaký si odnesete např. ze Švejka. Je s podivem, že různí národovci (od Jiráska až po ty současné) si v souvislosti s českou vojenskou tradicí všímají především husitů. Přitom třeba taková "vojna s Turkem" nebylo nic jiného než zastavení islámské expanze do Evropy, které se ve velkém zúčastnili i vojáci a důstojníci původem z Českých zemí. Přesto v souvislosti s národovectvím častěji uvidíte symbol kalicha a pod ním vidláka s cepem (přitom třeba císařský kyrysník svírající useknutou hlavou sultánova janičáře by byl naprosto cool motiv:)). A třeba takový Zdeněk Kašpar Kaplíř (=jeden z velitelů Vídně obléhané Turky) nebo o dvě století později žijící maršál Josef Václav Radecký nebyli o nic menší vojevůdcovské talenty než tolik opěvovaný Žižka. Nehledě na to, že jeden i druhý byli z dnešního pohledu nepochybně vzdělanější a kultivovanější než jednooký lapka z 15. století.... V našem národoveckém povědomí je holt uniforma císařské armády zkrátka podvědomě vnímána jako "špatná strana". Přitom právě příslušnosti k někdejšímu rakouskému mocnářství můžeme být vděčni nejen za to, že na našem území nikdy nevládl půlměsíc (narozdíl od Uher či zemí Balkánu), ale paradoxně i za zachování češtiny, neboť v případě příslušnosti našich zemí k militantnímu Prusku by bylo sotva představitelné něco jako národní obrození... Myslím, že právě zajímavé knihy jako tahle mohou pomoci tradiční jednostranný pohled dost změnit.“... celý text
— J.P.S.