Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih Josef Dolejší

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918 Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

Na pořízení této knihy jsem si musel nechat vyvrtat všechny tři kolena, protože cena je opravdu astronomická, ale na druhou stranu to stoji 100% za to.
Qercus


Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918 Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

Jeden z nejlepších dárků, kterým jsem kdy dostal. Výpravná a obsažná kniha, která se nádherně a pyšně vyjímá v mé knihovně.
MilanBrabec


Tajemné životy Jakuba Krčína Tajemné životy Jakuba Krčína

Kdyby nakladatelství udělalo pořádně svojí práci a korektury, tak výborné rychlé seznámení včetně dobových souvislostí s životem i prací Jakuba Krčína. Takhle jsou to zbytečně vyhozené peníze za výrobu knihy, která akorát naštve tou spoustou chyb faktických, korektorských, redakčních...... celý text
MartaPear



Tajemné životy Jakuba Krčína Tajemné životy Jakuba Krčína

Knížek o Jakubu Krčínovi mám více, některé zatím čekají na přečtení. Momentálně jsem potřebovala do batohu něco útlejšího a do vedra něco s kratšími texty, které by mě neuspávaly :-). Tahle knížka byla dobrou volbou, hlavně kvůli krásným fotografiím rybníků i památek v "Krčínových" městech. Text místy trochu drhnul, zaznamenala jsem překlepy, hrubky i drobné věcné nesrovnalosti (např. na jednom místě se uvádí, že Krčín měl šest dcer, což je poté potvrzeno i jinde, jenže uvedeno je sedm jmen). Anotace nelže, některé úhly pohledu na tuto historickou postavu jsou nové a neotřelé – jsou smířlivější jak ke Krčínovi samotnému, tak i k jeho první ženě Dorotě. V knize se hodně rozvíjí alchymistická linky, což jistě souvisí s tím, že první z autorů, Otomar Dvořák, se zabývá různými tajemnými místy naší vlasti. Každý na to může mít jiný názor, ale faktem je, že jsou mnohé věci, které (alespoň dnes většina z nás) nedovedeme vnímat a mnohdy ani změřit, přestože nás mohou ovlivňovat a přestože zvířata je vnímají běžně (např. geomagnetické pole země). Osobně bych více uvítala podrobnosti k rybníkům, které jsou v řadě případů jen naznačené a odkazuje se na jiné práce. Jenže v jiných pracích se většinou píše o známé historii těch největších rybníků na Třeboňsku, na mnohé jiné se vůbec nedostane – a zde se mi zdálo, že autoři vědí více i o méně známých rybničních stavbách a že by se slušelo se čtenáři se podělit. Nebýt fanda do rybníků, asi bych hodnotila jen třemi hvězdami, takto dávám čtyři, jsem vděčná za každý střípek do mozaiky vědění o historii našich rybníků. Doufám však, že toto není poslední literární počin autorů vztahující se k rybníkům a že příště si dají i více záležet na úpravách textu.... celý text
BabaJaga11


Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918 Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

Zcela souhlasím s předchozími komentáři. Jde o ucelené shrnutí dějin armády habsburské monarchie, která byla zároveň armádou "naší". Skutečně jiný obraz císařské armády, než jaký si odnesete např. ze Švejka. Je s podivem, že různí národovci (od Jiráska až po ty současné) si v souvislosti s českou vojenskou tradicí všímají především husitů. Přitom třeba taková "vojna s Turkem" nebylo nic jiného než zastavení islámské expanze do Evropy, které se ve velkém zúčastnili i vojáci a důstojníci původem z Českých zemí. Přesto v souvislosti s národovectvím častěji uvidíte symbol kalicha a pod ním vidláka s cepem (přitom třeba císařský kyrysník svírající useknutou hlavou sultánova janičáře by byl naprosto cool motiv:)). A třeba takový Zdeněk Kašpar Kaplíř (=jeden z velitelů Vídně obléhané Turky) nebo o dvě století později žijící maršál Josef Václav Radecký nebyli o nic menší vojevůdcovské talenty než tolik opěvovaný Žižka. Nehledě na to, že jeden i druhý byli z dnešního pohledu nepochybně vzdělanější a kultivovanější než jednooký lapka z 15. století.... V našem národoveckém povědomí je holt uniforma císařské armády zkrátka podvědomě vnímána jako "špatná strana". Přitom právě příslušnosti k někdejšímu rakouskému mocnářství můžeme být vděčni nejen za to, že na našem území nikdy nevládl půlměsíc (narozdíl od Uher či zemí Balkánu), ale paradoxně i za zachování češtiny, neboť v případě příslušnosti našich zemí k militantnímu Prusku by bylo sotva představitelné něco jako národní obrození... Myslím, že právě zajímavé knihy jako tahle mohou pomoci tradiční jednostranný pohled dost změnit.... celý text
J.P.S.