• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 12 knih

Nové komentáře u knih Josef Fučík

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Na pořízení této knihy jsem si musel nechat vyvrtat všechny tři kolena, protože cena je opravdu astronomická, ale na druhou stranu to stoji 100% za to.“
— Qercus

---

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Jeden z nejlepších dárků, kterým jsem kdy dostal. Výpravná a obsažná kniha, která se nádherně a pyšně vyjímá v mé knihovně.“
— MilanBrabec

---

Doss Alto - mýtus a skutečnost

„Na knihu jsem se moc těšila, ale napoprvé jsem ji odložila nedočtenou. Až napodruhé jsem se donutila ji přelouskat celou. Zpracování mi moc nevyhovuje, za tři. Mnohé informace jsem znala už z jiných zdrojů, ale tady to autor podává moc subjektivně. Upřednostňuji nestranná a jasná fakta, žádné spekulace. Čtvrtou hvězdičku dávám za to, že jsem se přeci jen něco nového dozvěděla, a hlavně za přílohy.“... celý text
— Hani77

---

---

Doss Alto - mýtus a skutečnost

„Jak mne nadchl úvod, tak zbytek je dost katastrofa. To že nemá autor literatury o legiích rád legionáře je v pohodě (naopak si myslím, že je to fakticky výhoda). Ale autor se nesmí svojí záští nechat unášet. V tomto případě své zášti podřídil očividně (ne)kritiku pramenů i nejspíš jejich výběr. Občas něco přímo dezinterpretuje. A nemyslím, že omylem. Občas cituje prapodivně. A občas nezdrojuje. A to ne při nějakých podřadných doplňcích, ale naopak u dost podstatných tvrzení. Občas je jen zdrojuje na můj vkus nedostatečně a opět, dle mne cíleně, mate. (Takhle například v textu razí tezi, že v úseku mělo jít pro Italy jen o obranu a zdrojem tohoto tvrzení je deníku českého důstojníka dělostřelectva nasazeného v úseku. Až v předposlední kapitole zjistíte, že byl Čech v r-u armádě. Asi. Jasně napsané to v textu není. Deník se ani nedostává do zdrojů na konci knihy.) Na druhou stranu nadnesl několik zajímavých témat. Opomíjení až zamlčování Barbaranských poprav po válce. Nedostatečnou jazykovou vybavenost. Překvapení legionářů z provádění exekucí, na které si mysleli, že nedojde. Italské představy o čs. supervojácích. Slabé r-u síly nasazené na Doss Altu. Jenže tohohle všeho se týkají ty výtky zmíněné výš. U Barbarana se čílí, že se v meziválečném období cíleně uvádí 7 obětí a nevšimne si, že jednoho z popravených jím citovaná kniha uvádí ve zkomolené lokalitě (Barabano). Nebo neřeší co se stalo se zbylýma dezertérama. Naopak polemizuje, že vlastně nešlo o dezerci, když nebyli na frontě. U rakouských sil na Doss Altu nejdřív vypočítává jak byly vlastně slabé a měly jen dvě bojeschopné jednotky... a o pár kapitol dál je nasazení té lépe vybavené jednotky vlastně důkaz že o nic nešlo... a o dalších pár kapitol dál jsou rakouské pozice supersilné a nikdy by jima nikdo neprošel. Na to, jakou má ten text auru, mne to dost zklamalo.“... celý text
— tikov

---

Pod císařským praporem: Historie habsburské armády 1526-1918

„Zcela souhlasím s předchozími komentáři. Jde o ucelené shrnutí dějin armády habsburské monarchie, která byla zároveň armádou "naší". Skutečně jiný obraz císařské armády, než jaký si odnesete např. ze Švejka. Je s podivem, že různí národovci (od Jiráska až po ty současné) si v souvislosti s českou vojenskou tradicí všímají především husitů. Přitom třeba taková "vojna s Turkem" nebylo nic jiného než zastavení islámské expanze do Evropy, které se ve velkém zúčastnili i vojáci a důstojníci původem z Českých zemí. Přesto v souvislosti s národovectvím častěji uvidíte symbol kalicha a pod ním vidláka s cepem (přitom třeba císařský kyrysník svírající useknutou hlavou sultánova janičáře by byl naprosto cool motiv:)). A třeba takový Zdeněk Kašpar Kaplíř (=jeden z velitelů Vídně obléhané Turky) nebo o dvě století později žijící maršál Josef Václav Radecký nebyli o nic menší vojevůdcovské talenty než tolik opěvovaný Žižka. Nehledě na to, že jeden i druhý byli z dnešního pohledu nepochybně vzdělanější a kultivovanější než jednooký lapka z 15. století.... V našem národoveckém povědomí je holt uniforma císařské armády zkrátka podvědomě vnímána jako "špatná strana". Přitom právě příslušnosti k někdejšímu rakouskému mocnářství můžeme být vděčni nejen za to, že na našem území nikdy nevládl půlměsíc (narozdíl od Uher či zemí Balkánu), ale paradoxně i za zachování češtiny, neboť v případě příslušnosti našich zemí k militantnímu Prusku by bylo sotva představitelné něco jako národní obrození... Myslím, že právě zajímavé knihy jako tahle mohou pomoci tradiční jednostranný pohled dost změnit.“... celý text
— J.P.S.