• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 23 knih

Nové komentáře u knih Jules Amédée Barbey d'Aurevilly

Ďábelské novely

„Vynikající povídky současníka a zároveň i následovníka Poea či Baudelairea, zajímavý muž s hlubokou zkušeností toho, o čem sám psal. Stylista, kritik, katolík d'Aurevilly ukazuje, co byla Francie 19. století, ale zároveň, co je člověk ve všech svých dějinných etapách tvor hřešící, kdy se tu a tam zaleskne diamant jeho potenciálu k rovnému srdci. V těchto povídkách je však o to méně tohoto lesku, a možná o to více morálního poučení, když se v líhni hříchu zjeví úctyhodný čin. Pár zajímavých pasáží: Lékař je zpovědníkem moderní doby, prohlásil Torty tónem slavnostně výsměšným. Zaujal, pane, místo po knězi a je povinen zachovat stejně jako on zpovědní tajemství... (s. 113) Je to, milý příteli, příběh, pro který nutno sáhnout hodně hluboko asi jako po náboji zarostlém ve svalstvu; neboť zapomenutí je jako maso žijících tvorů, jež narůstá nad událostmi, takže po čase z nich nic neuvidíme, vymizí nám zvolna z paměti a nakonec se zapomene i na místo. (s. 113) A mluvit o románu je totéž, jako kdyby se hovořilo o vlastním životě. Není snad třeba podotýkat, že se tato společnost mužů a žen velkého světa nevyznačovala puntičkářstvím, přetřásajícím literární hodnotu. Je zajímala především podstata věci, a nikoli forma. Každý z těchto povýšených moralistů, z těchto praktiků, protřelých různými stupni životních vášní, kteří utajovali závažné zkušenosti pod nedbalými výroky a nenuceným chováním, spatřoval v románu toliko otázku lidské povahy, mravů a dějin. Víc však nic! Ale není to vlastně vše?... (s. 161-162) Co neznáme, zestonásobuje účinek toho, co známe. (s. 163) Každá převaha, ať už jakákoliv, je neodolatelným svodem, jenž vás unese, uchvátí a zavleče do své sféry. (s. 175) Co jste řekl, je velmi pravdivé. Zpola napověděné zapůsobí hlubším dojmem, [...] (s. 238) Naštěstí bývají prostředí úplným osudem toliko všedním duchům a povahám. V lidech opravdu silných je cosi, byť to byl jen pouhý atom, co se vymyká prostředí a vzdoruje jeho všemohoucímu vlivu. (s. 238) [...] neboť Román je vlastně historií mravů, převedenou v povídku nebo v drama, jako bývá velmi často sám Dějepis. A mezi nimi je pouze ten rozdíl, že jeden z nich (tj. Román) líčí mravy pod rouškou smyšlených osob, kdežto druhý (Dějepis) uvádí pravá jména i s přesnou adresou. Jenže Román zabírá mnohem hlouběji než Dějepis. Má ideál, který Dějiny nemají; jsou ohraničeny skutečností. Román ovládá také mnohem déle jeviště. (s. 273)“... celý text
— Knišíl

---

Stará milenka 1,2,3

„Velice pozoruhodný román. Francouzský dekandent (ne nadarmo psal studii o dandysmu a Brummelovi) a představitel vypjatého neoromantismu napsal dílo, které je protikladem jakékoli zhýralosti, ač o ní s lehkostí pojednává. Za mimořádně bohatým jazykem, ornamentálním stylem, zálibným stínováním detailů a přesných psychologických postřehů je velice přesně vypointovaný příběh, který lze shrnout vlastně velmi prostě: to, co pan de Marigny upřímně považoval za pouhou vášeň a zábavu, byla láska. A to co měl za lásku, byla jen vášeň...“... celý text
— PeterRainhard

---

Tři Ďábelské novely

„Well well well! Osmkrát přečteno, čtyři hodnocení a žádný komentář. Čas jako stvořený pro mne! Takže se podržte a jdeme na to: Kniha sestává ze tří (překvapení!) novel, které jsou vybrýny z šesti, které jsou v původním vydání Ďábelským novel od d'Aurevilla. První a třetí se čtou decela pěkně, ale prostřední (o nic méně zajímavá a rozhodně ne krátká) se čte vyloženě příšerně! Celé toto vidání má malá písmenka a hromadu francouzských jmen a názvů, což tomu taky nepomáhá. Pravda je, že jde o velice zajímavé novely, které ve všech třech případech sestávají z přímé řeči vypravěče, který něco v rámci příhody vypráví. Tento styl je nezvyklý ale velice čtivý a dává celému vyprávění zajímavý rozměr, vzhledem k tomu, že umožňuje do vyprávění prosakovat osobnost vypravěče. Dost jsem váhal mezi trojicí a čtveřicí hvězd, ale musím se bohužel přiklonit při svém hodnocení 7/10 k třem hvězdám. Stojí za přečtení, ale nečekejte od toho snadnou jednohubku, která vás osvítí.“... celý text
— anonymní.Ilja

---

---

Ďábelské novely

„Některé novely lepší (většina), některé horší. Trochu jednostranné - zajímalo by mě totéž zpracování o mužích :-) Ale nechci sem tahat vyrovnanost jen kvůli statistikám. Přeci jen to v tehdejší době mělo větší smysl psát o ďáblu v ženské podobě. A dá se to brát i z jiného úhlu pohledu, Múzy vidíme také především jako ženy...“... celý text
— ziriant

---

Ďábelské

„Můj první zážitek s Barbey d'Aurevillym, ohromný zážitek, který mi pootevřel dveře jak k ostatním knihám Barbeye, tak k celé řadě katolických francouzských mistrů, počínaje současníky (jako hrabě de L'Isle Adam) až ke špičkovým překladům do češtiny zejména z družiny kolem Dobrého díla Josefa Floriana a kolem nakladatele Ladislava Kuncíře, totiž zejména překlady Jana Čepa, Bohuslava Reynka, A. Heyduka, J. Zaorálka nebo Jana Zahradníčka (M. Baring, Georges Bernanos, Henri Pourrat ad.). Les Diaboliques mohu doporučit každému, nejen čtenáři, který má nějakým způsobem profilovaný vkus, ale zkrátka každému čtenáři, který docení originální umělecké dílo.“... celý text
— fleurmilk