• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Život a slovo - Ladislav Hejdánek

Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho myšlení, jako je povaha člověka, řeči, s... detail knihy

Nové komentáře u knih Ladislav Hejdánek

Dopisy příteli

„Jsem ráda že jsem objevila“
— palka452

---

Úvod do filosofování

„K zamyšlení“
— palka452

---

Filosofie a víra

„Právě dnes, kdy probíhá (rádoby) návrat k náboženství, či alespoň k tradicím, stojí za to číst Ladislava Hejdánka a jeho analýzy vztahu víry nejen k filosofii, ale i k teologii a náboženství. Pro mnohé osvobozující může být jeho důraz na protináboženské jádro křesťanství (a židovství) a víru oproštěnou od světských (předmětných) nánosů. Taková je víra, kterou nám zanechal Ježíš Kristus a starozákonní proroci. Čtenář tu najde mnoho podnětů pro další čtení a promýšlení; rozhodně se tu nejedná o suché teoretické pojednání. Ze samé podstaty pojmu víra jsou i Hejdánkovy texty popudem k jednání a k aktivnímu životu.“... celý text
— tmancal

---

---

Češi a Evropa

„Knihu hodnotím bez první eseje, Vítězí pravda v dějinách, protože na tu jsou mé gymnaziální základy filosofie zcela nedostatečné. Ve zbytku, ačkoli se Hejdánkovy úvahy a myšlenky v některých esejích opakují, byla kniha velmi zajímavá a některé myšlenky (ač datované k roku 1990) pro mě byly novým pohledem na nesčetněkrát popsanou problematiku. Mám na mysli například paradox nulity Mnichovské dohody ve vztahu k poválečnému odsunu Němců: za předpokladu, že Mnichovská dohoda je od počátku považována za neexistující, nezaniklo ani předválečné Československo a tedy ani jeho právní řád, který občanům přiznával základní lidská práva. Občany byli ovšem také čeští Němci a Maďaři, kteří byli po válce odsunuti bez ohledu na lidská práva, bez jakéhokoli soudu jen proto, že byli Němci. Cožpak by tohle bylo možné v právním státě s respektem k lidským právům? V mnoha ohledech jsou Hejdánkovy úvahy z devadesátých let (a dopisy z let sedmdesátých) stále aktuální a staví Čechy před klíčovou - nebál bych se říct existenciální - otázku: jaká je naše národní idea? Protože národ, který nemá národní ideu, je národem zbytným a směřujícím... kam vlastně? Obhajoba lidských práv byla naší národní ideou v devadesátých letech a na začátku let nultých, ovšem po smrti Václava Havla jako by se tato idea, díky níž jsme ve světě měli své místo, vytratila a nebyla nahrazena ničím. Jak ale píše Hejdánek ve shodě s Masarykem, naše národní otázka se musí stát otázkou světovou, nebo nebude otázkou vůbec. A v tom má (mají) bezpochyby pravdu. "Davová duše se stala skutečností a je to duše velmi nepokojná, při vší průměrnosti až podprůměrnosti vzpurná a náchylná k občasným excesům. Tím se stává vítaným "materiálem" pro pro nejrůznější demagogy a zakomplexované a ambiciózní pseudovůdce, kteří mají schopnost oslovit masového člověka v tom, co nejasně cítí a tuší, co si matně přeje a co naproti tomu velmi konkrétně (a obvykle zcela mylně a jen zástupně) nenávidí. Spojí-li se tato "tendenční přání" či "pudová přání" s akutními sociálními a hospodářskými těžkostmi, je půda dokonale připravena pro hybridní vypuknutí davové posedlosti, za určitých podmínek ústící ve vyslovené davové šílenství, jaké dnes představují zejména právě krajní nacionalismy."“... celý text
— Chajda69

---

Setkání a odstup

„V životě každý člověk nažívá a s odstupem času to nažité posuzuje. Fakta jsou stejná, jen naše paměť je někdy zrádná, či ten, s kým jsme to zažívali. I když je to člověk od člověka.“... celý text
— WEIL