• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Půjdu s tebou - Lina Nordquist

Dramatický historický román o lásce opředené temným tajemstvím. Jednoho léta na přelomu devatenáctého a dvacátého století prchají Unni a Armod s malým Roare... detail knihy

Nové komentáře u knih Lina Nordquist

Půjdu s tebou

„Tak nějak mě to knižně táhne k těžkým tématům, k trápení... A když je u toho severský autor, příroda, statek, drsné podmínky, to jsem ve svém živlu... Tady se mi dostalo všeho. Vrchovatě. Až jsem si říkala, že to snad ne, že takovou nálož, jaká se v knize popisuje, snad ani nikdo nemůže zvládnout. Za mě syrové, působivé, temné. Krásné čtení.“... celý text
— alca-212

---

Půjdu s tebou

„Není to úplně špatné, ale knihu s hodnocením 91 procent si tedy představuji jinak. Tohle bylo zbytečně patetické, laciná ždímačka citů, vyloženě na sílu zakomponované dramatické a extrémní chování a vyjadřování postav např. utíkání dětí do nočního lesa, proč se nešly schovat třeba jen do dřevníku, když přišel sedlák? Proč problém řešila hned odložením dítěte? Vadila mi také absence přímé řeči, časté opakování stejnych výrazů, zbytečně melodramatické jednání i použita slovní spojení, určitě by dle mého názoru knize prospělo v tomto ubrat a naopak přidat trochu víc logiky a širší vysvětlení.. hlavní zápletku jsem uhodla malinko za polovinou knihy, bylo tam spoustu různých indicií,ze kterých se to dalo odvodit, takže ani žádné překvapení mě nečekalo... Shrnu to tak, že jde o typický severský ponurý baladický příběh silně útočící na city čtenářů a to na úkor uveřitelnosti .“... celý text
— aralka

---

Půjdu s tebou

„Tak tahle kniha je mimořádně povedená. Drsný příběh rodiny na přelomu 19. a 20. století odehrávajíci se ve Švédsku mne po celou dobu čtení držel v naprostém napětí. Svůj příběh zde vypráví dvě ženy, které nejen, že je dělí od sebe téměř 100 let, ale i odlišné charaktery. Autorka píše stylem, který vás zanese do švédských hor a vy máte pocit, že dýcháte zdejší vítr a jste při tom všem. Dokonale vykreslí tyto dvě ústřední postavy a odhalí je až na kost. Nemám co vytknout. Kniha zobrazuje kruté životní osudy protkané obrovskou láskou a vůlí žít. Jak se již v knize píše, strach nikdy nic nepřináší. Tam proč se bát...stejně všichni jednou musíme umřít.“... celý text
— Mandalaaa

---

---

Půjdu s tebou

„Tímto přibyla do mé knihovny další knižní perla. Líbilo se mi to a moc,knihu jsem si koupila už loni na podzim,ale dostala jsem se k ní až teď.“
— Katka2382

---

Půjdu s tebou

„Píše se rok 1898 a Unni se svým malým synkem Roarem a přítelem Armodem jsou na útěku z Norska do Švédska. Tady nacházejí malou opuštěnou chaloupku, kde chtějí začít nový život. Na hranici civilizace a divočiny, uprostřed lesa, musí mladá rodina snášet nejen kruté vrtochy přírody ale i ústrky ze strany původního majitele chalupy, který jim nedá nic zadarmo. Druhá dějová linka nás zavede do stejné chaloupky jen o tři čtvrtě století později. Zde sedí u stolu, který kdysi vyrobil Armod, Kåra a její tchýně Bricken. Společně plánují pohřeb svého tchána a muže Roara. Jaká tajemství vyplují na povrch? Tak tohle byla síla. Kniha u které si uvědomíte, jak se dnes máme dobře. Příběh plný bolu, krutosti, bezpráví, hladu, smrti ale na druhé straně velké lásky mezi Unni a Armodem. A také mezi jejich dětmi. Tahle láska vyvážila všechny strasti, které se v knize děly. A já si uvědomila, že nad rodinu vážně nic není. Přesto se kniha nečte vůbec lehce. Mnohdy poetické vyjádření a popis krajiny je vyloženě protipólem tohoto jinak drsného příběhu. Unni a hlavně Armoda jsem si hodně oblíbila a jejich dějovou linku doslova hltala. Na druhou stranu Kåru jsem ráda neměla. Proto se mi i její dějová linka četla hůře. A s každou další kapitolou jsem věděla, že Kåra není tak úplně v pořádku. Nad knihou jsem několikrát brečela. Emočně mne místy úplně rozložila a já ji musela i na pár dní odložit. Vážně silný příběh o odhodlání jedné ženy, která bojuje za své děti. Co vše byla Unni ochotna udělat? A dokázala bych to také? Autorka má dar vykreslit postavy tak dokonale, že si je musíte zamilovat. Konec knihy mne hodně dostal. Odhalil totiž tajemství, které jsem vůbec nečekala. A ještě pár mouder z knihy: Abys mohla létat, potřebuješ vítr! Jde jen o to, aby se člověk něčím zaměstnal, zbytečně nad ničím nedumal a nevymýšlel si problémy. Když ve žlabu dojde seno, začnou se koně kousat navzájem. Děti musí být šťastné, to je to jediné, na čem záleží.“... celý text
— lucyvase4