• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Lukáš Horký

Jánské Koupele – Minulost, současnost a budoucnost

„Parádní čtení“
— Kanylka

---

Jánské Koupele – Minulost, současnost a budoucnost

„Nádherná kniha o úžasném místě, kde to kdysi žilo. Spousta lidí v našem kraji tyto lázně v minulosti navštěvovala a nyní se tam třeba z nostalgie čas od času jedou podívat, aby viděli, jak zase dále pokročil rozklad. V létě jsme tam jeli na výlet a udělali si krátkou 10km procházku od Davidova mlýna přes les do Jánských Lázní a zpět zase do Kružberka kolem řeky Moravice. Mohu jen doporučit, je tam krásně. A další zcela jasný krok, který musel následovat, byl vypůjčit si tuto knihu s podtitulem "Minulost, současnost a budoucnost". Současnost jsme viděli na vlastní oči, minulost jsem si teď přečetl v knize a na budoucnost se chci stále dívat s optimismem. V naší republice je spousta objektů, které byly v uplynulých letech nebo desetiletích nechány napospas svému chátrání. Některé z nich se dočkaly obnovy, jiné byly zbořeny anebo nahrazeny nějakou modernou. Těmto lázním bych přál podobný osud jako nyní mají Schrothovy léčebné lázně v Dolní Lipové, kde už to znovu žije, lázeňský ruch se podařilo obnovit a opravy se stále realizují. Kniha obsahuje desítky fotografií, které dokumentují vývoj tohoto místa a doplňují text autorů. Pro mě krásná kniha se spoustou informací. Jen poznámka na závěr. Nejedná se o Jánské Lázně v Krkonoších, ale o Jánské Koupele na Opavsku. To je spíš poznámka pro ty čtenáře, kteří by se tam chtěli vydat. :-) Určitou představu o rozsahu devastace areálu si každý může udělat např. zde: https://www.google.com/search?sca_esv=591183191&sxsrf=AM9HkKmoLPlzqpt2oX7Qhg-5BJ64fIOXUg:1702639070375&q=j%C3%A1nsk%C3%A9+koupele&tbm=isch&source=lnms&sa=X&ved=2ahUKEwi3kOHnqJGDAxVT57sIHX9HA0EQ0pQJegQIDRAB&biw=1536&bih=707&dpr=1.25“... celý text
— Bedřich63

---

Roztroušená paměť –⁠ Pohornická krajina Karvinska

„Krásně vydaná fotografická publikace o jednom z nejzraněnějších regionů naší země. Úvodní esej teoretika fotografie Jiřího Siostrzonka sice čtenářům, kteří se o problematiku krajiny, genia loci a paměti zajímají hlouběji, nepřinese mnoho nového (klidně by mohl být obšírnější a konkrétnější), ale obecně vzato je jako podnět k zamyšlení a ponoření se do problematiky postačující. Ze tří fotografických sekcí mě nejvíce oslovují snímky Ondřeje Durczaka, jehož tvorbu a aktivity se zájmem sleduju už delší dobu. Lukáš Horký a Arkadiusz Gola poskytují kvalitní (přičemž druhý jmenovaný stojí podle mě výtvarně o úroveň výše), ale vlastně celkem očekávatelný, chtělo by se říct až konvenční obraz netoliko Karvinska, jak si ho každý, kdo ten kraj aspoň trochu zná, tak nějak představuje, nýbrž i jakékoli pohornické krajiny v našich zeměpisných podmínkách vůbec. Tím nikterak nepopírám, že vydaná kniha je podnik chvályhodný, zdařilý a doporučeníhodný, jen mi při druhém a třetím listování fotografiemi vytanulo na mysli, že podobné záběry, atmosféry, místa zkrátka už dobře znám, tj. že se mi něco podobného vybaví prakticky hned, když někdo zmíní (např.) Karvinsko. Jistý posun a náznak cesty ven z tohoto krapet bludného kruhu postindustriální vizuální konvence tedy spatřuji mj. právě v tom, co v knize (i jinde) prezentuje Ondřej Durczak. Větší obrat k sociálnu, sídlům, neprvoplánově představeným strukturálním problémům... Co mě na knížce mrzí, je nedostatečné určení fotografovaných lokalit a chybějící datování snímků. U Durczakových je vždy uvedena alespoň obec, u Horkého a Goly není nic. Datace pak chybí kompletně. Kniha, jako je tato, přitom není (a ani to nepředestírá) výlučně uměleckou publikací, ale i specifickým dokumentem. Co nejúplnější místní a časový údaj u každého snímku by tedy měl svojí výpovědní hodnotu a estetický účinek fotografií by to nijak neoslabilo. A ještě jedna věc jen tak na okraj: Proč vlastně nikdo nezachycuje Karvinsko v slunci a třeba na jaře či v babím létě? Tento zdánlivě banální posun by totiž zjevně byl osvěžující inovací a výzvou. Zdá se totiž, jako by prakticky výlučnou atmosférickou stafáží "správného" snímku z pohornické krajiny byl bezsněhý a notně zamračený den někdy v únoru či březnu. To jistě dokonale podkresluje bezútěšnost této krajiny a její duše, ale působí to už dost otřepaně. Ať někdo zkusí zachytit zjizvenost Karvinska třeba v překrásném měsíci máji...“... celý text
— V_M

---

---

Jánské Koupele – Minulost, současnost a budoucnost

„Přiznám se, že toto pro někoho zdevastované místo v údolí řeky Moravice mám ráda tak, jak si ho pomalu ale jistě příroda bere zpět...(teď opominu squaterský bordel, vandalství a nepovedená díla sprejerů, to je opravdu hrozné)... má to své nezaměnitelné kouzlo rozkladu a vzpomínek. Ráda ho procházím, fotím nebo jen stojím a zachycuji detaily spojení lidského a přírody. Pro někoho zkáza, rozpadlé ruiny a úpadek a nutnost opětovného zcivilizování, pro mě druh krásy. (A kdyby někdo odvedl podobnou práci jako byla rekonstrukce Tančírny v Račím údolí, to bych brala všemi deseti). Tak nebo tak, tohle místo má genius loci. Kniha přináší mnoho zajímavých poznatků z dávné minulosti - zaujalo mě, že v lázních se chovaly valašské ovce kvůli mléku a brynzy a léčbě syrovátkou, stejně tak tam pěstovali samostatně plodiny či rychlé občerstvení na vycházkové trase v podobě čerstvě nadojeného mléka - a především historkých fotografií. Dobré je i porovnání názoru památkové péče (jen se v této kapitole hodně opakuje již řečené) a několika posledních vlastníků areálu. Nejméně mě zaujala část vzpomínek rekreantů ROH, ale také patří k minulosti Jánských koupelí. Doporučuji k přečtení místním severomoravákům i těm, které zajímají zapomenutá a kdysi známá místa ČR. "Snad není správné toto pro své krásy neznámé údolí zpřístupnit povrchním a hrubým návštěvníkům, avšak stejně tak by bylo nesprávné ukrývat duším prahnoucím po klidu ten azyl..." citace z anonymního cestopisu uvedena v knize. Hodí se i na současnou dobu, zdá se...“... celý text
— pajaroh

---

Příběh krajiny

„Autor nám představuje krajiny, až na výjimky naprosto bez lidí, ve všech ročních obdobích. Odlesky slunečních paprsků na vodní hladině se střídají s mlhou, za kterou na nás čeká něco krásného, protože "každá mlha se časem rozpustí, vždyť to přece víš..." (s 15). Fotky prokládá lyrickými záznamy ze svých deníků, upomínkami na svůj pobyt v krajině a myšlenkami, které ho tam napadaly. "Každodenní starosti necháváš doma a krásu hledáš v obyčejných prožitcích, často kýčových, jak život sám někdy bývá. Dřív jsi je zatracoval, ale teď tě naplňují." (web autora) Každý má šanci najít si svůj obrázek nebo myšlenku, která jako by mu mluvila ze srdce. Čas od času zalistovat a rezonovat s krajinou a autorem...“... celý text
— Bücherratte