Nová kniha
Tehdy jsme žili v letní zemi - Lydia Millet
Strhující román oceňované autorky o klimatické katastrofě a střetu generací Skupina dětí a teenagerů tráví nedobrovolně prázdniny se svými rodinami v domě u ... detail knihy
Nové komentáře u knih Lydia Millet
Tehdy jsme žili v letní zemi
„Som prekvapená, že som ku knihe hneď po dočítaní nepísala dojmy. Ale hodí sa k tohtoročnej výzve. Vlastne sa k nej po čas aj v myšlienkach vrátim, takže ma určite zaujala, Aj keď jej dávam len také neutrálne hodnotenie.
Deti, ktoré žijú svoj prázdninový život v neurčitom období v istom letovisku a ich rodičia skôr ten prázdny. Tínedžeri majú neskutočnú voľnosť a dospeláci sa vlastne len spíjajú a nafetujú a tak celkovo si užívajú. V podstate ich vlastné deti neznášajú a považujú ich za zbytočných. Deti si stanovujú vlastné pravidlá a hra sa občas stáva nebezpečnou. Až kým nepríde ku katastrofe. Je to istým spôsobom medzigeneračná hyberbola v ponímaní spôsobu života, akým pristupujú k prírode a klimatickej zmene staršia a mladšia generácia. Deti sa spoja a prežijú doslova biblickú potopu (paralely s biblickými motívmi sú v mnohých detailoch od "archy" na strome až po hľadanie suchej zeme atď.) a v postapokalyptickom svete hľadajú nádej. Dospelí rezignujú a aj svojou nečinnosťou spôsobujú, že im deti nedôverujú. Pretože si stále mysleli, že ešte majú dosť času... a vystrestali tým najmladšiu generáciu, ktorá bola tá nevinná... Chamtivosť a sebectvo na pozadí klimatickej dystopickej fikce je pomerne reálne opísané a nastavuje zrkadlo spoločnosti. Ale aj bohatstvo má svoje limity a privilegovaní majú len malý náskok pred tými najbiednejšími. Je to znepokojivý, morálne otázny a ekologicky dystopický román. Aj keď ho nehodnotím plným počtom, lebo je to príliš schematické (všetky deti sú zodpovedné a všetci rodičia sú naprd sebci), takže úplne všetci sú vo svojich roliach skostnatelí. A tiež je to na môj vkus až príliš biblické (to fakt sa nenájde iný vzor, len ten kresťanský? Najsvätejšia Trojica ako príroda, veda a umenie?). Zjednodušene, kapitalizmus začal skôr, ako vyrástla táto generácia rodičov a zodpovednosť a zrelosť je v tom, aby si človek uznal svoj podiel na tom, ako vie ovplyvniť svet. A to dnes.“... celý text
— parvitas
Tehdy jsme žili v letní zemi
„Klimatická apokalypsa se blíží. Možná pomalu, plíživě, ale asi neodvratně. Jak by takováto krize mohla vypadat nám v této knize sugestivně líčí autorka. Děj sledujeme očima dospívajících hrdinů, kteří jsou do tohoto zničeného světa proti své vůli vrženi. Dospělí jen přežívají ze dne na den, v blahosklonném hédonismu, který je ale spíše projevem zoufalství. Naopak děti se rozhodnou s nastalou situací bojovat, přizpůsobují se, hledají... Co? No přeci naději.“... celý text
— KapitánSmrt
Tehdy jsme žili v letní zemi
„Jediná nosná myšlenka mi přišla, že děti můžou být mnohdy schopnější než dospělí ( s jejich zájmem o peníze a alkohol) ale celkově mi ta knížka přijde jako slátanina.“... celý text
— Miladad
Tehdy jsme žili v letní zemi
„Divný příběh, pro mne nic moc, celé mi to přišlo přehnané. Doslov mi nevadil, nevím, proč je tady proti němu taková averze, já jsem ten román vnímala stejně, jak ho doslov vysvětluje. Spíš mám dojem, že čtenáři v komentářích opisují jak ve škole. Proč?“... celý text
— micha-ella
Tehdy jsme žili v letní zemi
„Tak toto byl omyl, který se mi nestává často. Dala jsem na doporučení oblíbené bloggerky, ale vůbec jsme se v nadšení nepotkaly. Za mě je kniha neskutečný blábol. Začátek ještě nevypadal tak katastrofálně, ale postupně se děj měnil v něco, čemu nešlo věřit, k tomu dost podivné dialogy, celé to šlo směrem, kdy jsem si říkala, jestli mám vůbec za potřebí to dočítat (fakt mi bylo úplně jedno, jak to celé dopadne). A ten doslov? Ten už tomu jen nasadil korunu. Fakt jsem si říkala, co to má znamenat a proč tam něco tak pomateného vydavatel nechal strčit. Srdečně doporučuji tento počin vynechat.“... celý text
— oskli
