Malin Schwerdtfeger

Nové komentáře u knih Malin Schwerdtfeger

Útěk z Berlína - S židovskou hvězdou v kapse

„Úvodní kapitoly se mi líbily, ale trochu to trvá, než dojde k ukrývání mladé Židovky. Tato část tvoří pouze prostřední třetinu knihy. Margot se skrývala cca na deseti místech v Berlíně a okolí, někde vydržela pouze noc, např. místnost s postelí plnou štěnic (brrr), dlouho nevydržela ani u mladé ženy, protože se ukázalo, že tato chce Margot využít k zpestření sexuálního života svého a svého přítele. Ještě jednou se Margot stalo, že po ní jedna z ukrývatelek chtěla sex, ale tato pochopila Židovčino odmítnutí. V některých úkrytech byla Margot zapojena do výpomoci v domácnosti či jiných prací. Po téměř roce a půl schovávání byla chycena zásluhou činnost židovských lovců Židů (sic!). Velmi zajímavá je také následující část knihy, která líčí roční pobyt Margot v Terezíně. Podařilo se jí dožít se konce války, zatímco většina její rodiny zemřela právě v Terezíně a především v Osvětimi. Kniha se skutečně velmi dobře čte, téma je sice velmi smutné, ale o holocaustu existují stohy brutálnějších a depresivnějších knih. Vzpomínky Margot Friendlanderové jsou takové "civilní", což určitě není na škodu. V příběhu vystupují i Němci, kteří byli alespoň nějak ochotni pomoci pronásledované židovské komunitě.“... celý text
— Kakho-Oto

Útěk z Berlína - S židovskou hvězdou v kapse

„Čtivá, smutná kniha (jako každá na toto téma).“
— Pauvka

Útěk z Berlína - S židovskou hvězdou v kapse

„Příběh židovské dívky,která se snažila přežít válku.Hodně smutné.Je tam popsán i její život po válce.“
— Ála1968

Útěk z Berlína - S židovskou hvězdou v kapse

„Poutavý životní příběh s odvážným nasazením židovské dívky, která se snažila dodržet matčina poslední slova ,, Pokus se přežít" Kniha si mě získala také popisem života po válce a jeho opětovným vzestupem. Shlédla jsem rovněž dokument, jinak to zkrátka nešlo. Velký obdiv hlavní hrdince, doporučuji!“... celý text
— Tauriela

Útěk z Berlína

„Knihu jsem přečetla jedním dechem za jediný den a musím říct, že i když znám plno knih s podobnou tematikou, tak mě stejně dostala. Musela to být strašná doba, kdy se každý snažil přežít jak se dalo... Těžko soudit jak by se člověk zachoval... Proto klobouk dolů před každým, kdo dokázal nějak pomoci navzdory neskutečnému strachu. Takovéto knihy by měli být součástí povinné četby, aby se na nic takového nikdy nezapomnělo... Tím že je příběh napsán osobou, která to celé zažila a ve stáří o tom dokázala napsat, pro mě kniha byla tím více syrovou zpovědí přeživšího člověka se vším všudy... A jestli tam chyběli emoce? Pro mě ne... Já jich z této knihy cítím víc než dost...“... celý text
— Miky88

Přejít na knížky autora