Populární knihy
Nové komentáře u knih Maria Verbena Volpi
Vyvolávač ohně
„Zajímavá historická detektivka, z pera Italky, i když ten pseudonym byl pro mě dlouho matoucí (než jsem pohledala).
Knihu jsem měla v knihovně dlouho nepřečtenou, snad kdysi z výprodeje, a nakonec jsem byla příjemně překvapená - zdánlivě krátký román je vcelku velmi vydatný, co do historických informací, tak vyobrazení lidského charakteru zejména na protikladech dvou vojenských důstojníků, jednoho republikána a druhého císařského dějepisce.
Autorkou je žena, ale naštěstí se neuchylovala k červené knihovně, romantických linek bylo málo, zato dle mého skvěle vystihla mužské nátury - protiklady, nakonec nepřátelé, přesto spolu vedli zasvěcené debaty, respektovali se a nakonec dokonce přeživší po druhém dědil! Velkorysost mužská je záviděníhodná vlastnost.
Počátek 4. století po Kristu, stále pronásledovaní křesťané v Římské říši, schylování se k válce se severními Barbary, očekávané předání císařské moci po dvou spoluvládcích novému - na obzoru Konstantin, kterému ale hrozí zatím spíš úkladná smrt.
Samotná postava vyvolavače ohně byla pro mě nějak okrajová, nezajímavá a neuchopitelná, stejně jsem nepochopila jeho přezdívku (o oheň nikdy nešlo?!). Asi tam byl za tu mystickou, podvodnou stránku nabourávající/podporující víru ve vzkříšení?
Pěkné čtení, z téhle doby jsem snad ještě nic nečetla, natož detektivku. 85%“... celý text
— soukroma
Zloděj vody
„Četlo se velice špatně, vůbec to není můj styl. Knihu jsem opustil po sto stranách a nedočetl.“
— Hade
Vyvolávač ohně
„Tohle je přesně typ knihy, které miluji. Detektivka, cestopis, dobrodružství, politika, filosofie, to vše okořeněné záhadným znovuvzkříšením. Mimochodem záhadou je i samotný Aelius Spartianus. Skutečný historik, žijící v době císařů Diokleciána a Konstantina, byl jeden z 6 autorů knihy Historia Augusta (u nás vyšlo pod názvem Portréty světovládců). O všech 6 spisovatelích se ale dosud nenalezly žádné další informace. Většina historiků se proto domnívá, že se jednalo o vymyšlená jména, která měla zakrýt totožnost jediného pravého autora.
Autorka má tématiku dokonale nastudovanou. Přesně uvádí historické události, čas (např. XVI. den lednových kalend) i místopis. Věřím, že i počasí vyčetla z nějakého historického kalendáře :)
Spolu s hlavním hrdinou procházíte různé části římského impéria a poznáváte jejich obyvatele i krajinu:
"Panonie - jejiž jméno se prý odvozuje od lesního boha Pana - je rozlehlá země plná luk, hlubokých lesů, jezer a vysokých hor. Panonští muži a ženy jsou vysocí a statní, spíš světlovlasí než tmaví a dobře snášejí únavu a povětrnostní podmínky."
Nechybí ani jemný humor:
"To mi připomíná, veliteli, že jsem se v Castra ad Herculem na Dunaji setkal s tvými dvěma švagry; vypadají, s prominutím, jako čtvrtky hovězího na nožičkách. Nedivím se, že nejezdíš často na rodinná setkání."“... celý text
— braunerova
Zloděj vody
„Nepřestává mě překvapovat, jak objektivně a s jakou důkladností popisuje autorka římské impérium, nezapře se v ní vystudovaný archeolog. Hadriánův Chlapec, jeho město a chrám, ba dokonce Hadriánovy mince se znovuzrozením jsou historická fakta.
O detektivovi a historikovi Aeliovi Spartianovi jsem vše napsal ve Vyvolávači ohně (který se mi líbil více), tak přidávám jen jeden jeho citát:
"Na rozdíl od toho, co by rádi tvrdili životopisci, historie umírá zároveň se životem protagonisty. Zbytek je - tak nebo onak - vždy jen výmysl a legenda."“... celý text
— braunerova
Zloděj vody
„Celkem dobrý a zajímavý historický román.Snad jen se trochu hůře čte...“
— Peter.Melon
