Marie Valtrová

česká, 1949

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Marie Valtrová

Kolik životů má herec Kolik životů má herec

Stručné, takový divadelní program.
Jirinamac


Kronika rodu Hrušínských Kronika rodu Hrušínských

Tuším, že je to autorčino celoživotní dílo. A vím, že každý filmový a divadelní historik u této knihy zaplesá. Z mého pohledu řadového čtenáře je to nekonečný soupis rolí, a to až k roku 1850, a stovky a stovky jmen spoluherců. Chtěla jsem se dozvědět něco o Hrušínských coby o lidech a dostalo se mi statistiky. Takže nechť jsem klidně prohlášena za kulturního i literárního barbara - ale já se u této knihy neskutečně nudila.... celý text
iceVS


O trojí duši země české O trojí duši země české

V mých očích záslužný projekt. A nebýt této knihy, ani bych nevěděla, že vznikl. // Stanovený rozsah knihy, resp. rozsah jednotlivých medailonů a jejich heslovitost mi absolutně vyhovuje. Koneckonců ve většině případů šlo o prvotní seznámení a příliš informací by mě vyděsilo, ba odradilo. // Kniha je dostupná v elektronické podobě na webu Městské knihovny (viz zajímavosti). // Pět hvězdiček a poklona všem zúčastněným. CITÁT: ,,(…) Není to ostatně zkušenost týkající se pouze této totality, že právě umění a společné tvoření pomáhají uchovávat hodnoty a posilovat smysl života v prostředí, jehož cílem naopak je pošlapat člověka, zničit jeho víru v lidskou sounáležitost a nakonec i samotnou jeho existenci. (…)“ ------------------------------------------------------ Siegfried Kapper (1821-1879), Hugo Salus (1866-1929), Gustav Meyrink (1868-1932), Ernst Weiss (1882-1940), Otokar Fischer (1883-1938), Franz Kafka (1883-1924), Max Brod (1884-1968), Egon Erwin Kisch (1885-1948), Otto Pick (1887-1940), František Langer (1888-1965), Pavel Eisner (1889-1958), Ludwig Winder (1889-1946), Franz Werfel (1890-1945), Karel Poláček (1892-1945), Jiří Langer (1894-1943), Johannes Urzidil (1896-1970), Jiří Weil (1900-1959), Egon Hostovský (1908-1973), Viktor Fischl (1912-2006), Hanuš Bonn (1913-1941), Jiří Orten (1919-1941), Ignaz Moscheles (1794-1870), Josef Dessauer (1798-1876), Alexander Dreyschock (1818-1869), Felix Raimund Dreyschock (1824-1869), Julius Schulhoff (1825-1898), Josef Löw (1834-1886), David Popper (1843-1913), Alfred Grünfeld (1852-1924), Heinrich Grünfeld (1855-1931), Jindřich Káan z Albestů (1852-1926), Leo Blech (1871-1958), Alexander Zemlinsky (1871-1942), Erwin Schulhoff (1894-1942), Viktor Ullmann (1898-1944), Pavel Haas (1899-1944), Hans Krása (1899-1944), Karel Reiner (1910-1976), František Domažlický (1913-1997) a Gideon Klein (1919-1945)... celý text
milamarus



Vratislav Blažek - Hráč před bohem a lidmi Vratislav Blažek - Hráč před bohem a lidmi

To podstatné o V.Blažkovi zde napsala Koka. Já jsem tuto knihu objevil zastrčenou kdesi vzadu ve své knihovně. Před čtením jsem věděl, že Vratislav Blažek se jmenuje v knihách J.Škvoreckého Rosťa Pitterman, je třídním malířem i spolutrpícím v neúspěšných milostných pokusech u kosteleckých krásek. Četbou této knihy jsem si uložil do paměti kouzelnou pohádku Vo Eisovým psovi, Samozřejmě též nezapomenutelné filmy Starci na chmelu a Světáci. Osud tomu chtěl, že V.Blažek umřel 28.4.1973 v Mnichově. O 17 roků později byly jeho ostatky převezeny do Náchoda a uloženy do rodinného hrobu. Protože byl protagonista této knihy vášnivý hráč mariáše rozloučil se ním jeden ze spoluhráčů skladatel Evžen Illín takto: Milý Vráťo, je to již 10 let, cos opustil naši mariášnickou partu, to svědčí o tom, jakej seš neodpovědnej živel. Doufám jen, že sis to vyříkal s kartibuchem, kterej snad není takovej vůl, jaks to o něm tvrdil, a že ti tam, kde jsi teď, je dobře, protože ti tam nechodí složenky a telefonní oučty. Můžeš tam mastit karty s Brdečkou a Werichem osobně, tak je pozdravuj. No my za tebou stejnak přídem, tak dej stranou nějakou tu flašku nebeský many, nejlíp v dobře chlazený lednici. Tvůj Evžen.... celý text
1amu


Svatopluk Beneš - Být hercem Svatopluk Beneš - Být hercem

Kultivovaný herec s tváří milovníka v této knize věcně rozebírá své jednotlivé štace, suše mluví o divadelních hrách, v nichž účinkoval a popisuje své názory na režiséry a jiné herce. Z jeho osobního života se téměř vůbec nic nedozvíme, jen něco málo z dětství. Mohl se alespoň zmínit, kolik měl dětí, něco o rodinném stavu, nějak se lidsky otevřít. Je to literatura faktu možná pro divadelníky, mně jako obyčejné divačce tam scházela alespoň malá osobní rovina. Jako mladý muž se mi líbil a tak bych bývala přivítala jaké měl názory na svět, abych ho trošku poznala. Po roce 1948 byl brán jako buržoazní tip muže a tak nějaký čas nedostával žádné filmové nabídky. O tom zase mluví jen věcně a velestručně, nanejvýš poodkryje svůj postoj frází: "stalo se tak k mé lítosti." P.S. Byla jsem u jeho hrobu, který má na Olšanských hřbitovech a poděkovala mu za některé pěkné role.... celý text
Evina.Cetba