• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Mark Lawrence

Trnový císař

„Jorg je od narození jako prvorozený předurčen stát se králem. Jenže jako devítileté dítě na vlastní oči vidí vraždu matky a mladšího bratra. A to ho těžce změní. Touží po pomstě a tak o rok později uteče z domova a přidá se na cesty k zlodějům a vrahům. Je hodně chytrý, ale vzhledem k nízkému věku, kdy utekl, nemá ty správné dvorské manýry, mluví nespisovně a vulgárně. Přesto si z výuky pamatuje spoustu užitečných věcí. A až v této knize je konečně odhaleno, jaká událost ho s konečnou platností poslala na tu cestu, kterou se vydal (nebo možná dvě). Co ho nakonec zlomilo a změnilo úplně... Celá série má trošku sestupnou tendenci. První díl byl nejlepší. Byl takový jiný, nový, překvapivý. S druhým a třetím dílem už to bylo slabší. Příběh se více táhl, autor využíval hodně vaty, aby doplnil mezery v minulosti. Neskutečně moc filozofoval a protahoval některé detaily zbytečně. Sice spousta věcí zapadla a byla důležitá pro závěrečné jednání, protože vysvětlila určité postupy a jednání, ale asi bych popravdě více ocenila Jorgovu současnost než minulost. V třetí knize mi vadilo, že občas docházelo k přeskakování pasáží. Určitá situace se vyhrocovala až k napnutí, pak se skočilo v čase zpět a při návratu jsme jako čtenáři přistáli o kus dál, aniž bychom dostali nějaké podrobnosti z mezičasu. Mimo jiné mi unikala logika v některých situacích, proč se co vlastně stalo a proč to Jorg řešil zrovna tou danou cestou. Přestože mám pocit, jakoby pokračování ztratilo svou jiskru, místy to bylo zbytečně zdlouhavé, tak jsem nakonec spokojená. Ne jako u jedničky, ale tady jsem prostě dostala něco, co obvykle ve fantasy knihách nedostanu. Nakonec mi vůbec nevadily ty věkové kategorie, hrubý slovník a neustálé masakrování, mnohdy nepřekvapivé. Tady totiž nevládne hrdinství, čest a morálka. Skvěle jsem se bavila nad tím všudypřítomným sarkasmem, černým humorem, temnotou ve všem a ve všech, nad narážkami na věci z naší doby, vzhledem k tomu, že jde o dystopii a tak dále. Co jsem však vůbec nečekala, tak závěrečné jednání. To musím ještě rozdýchat...“... celý text
— luculi

---

Trnový král

„Pokračování Trnového prince je už o trošku slabší. Jorg stále předvádí svoje nápady a úhybné manévry, které většinu doby každého překvapí. Přichází s řešením za každé situace, i když nikdy neví, jestli se mu to nakonec nestane osudným. Děj je tak plný zvratů a nečekaných momentů. Co tentokrát ale ubíralo na spokojenosti, tak příběh běžící ve třech časových liniích, které se neustále prolínají na přeskáčku a tak člověk občas ztrácí přehled. Bylo to zbytečně zdlouhavé a komplikované. A musím říct, že nejvíc mi vadily části s čaroději a především nepolapitelným Saracénem. Dojmem působil až moc nepřemožitelně a nedosažitelně, což mi výsledný pocit dost kazilo. Jinak mi kniha přišla jako hodně vycpaná a zbytečně dlouhá předehra pro závěrečný díl. I když se odhalilo zase mnoho věcí o postavách, také bylo více odhaleno o minulosti světa a doplnilo se dění od Jorgových čtrnáctých narozenin po současných osmnáct. Byl vidět i určitý posun v jeho smýšlení značící dospívání. To však neznamená, že by se povahově tolik změnil, nezabíjel a sprostě neklel. Největším kamenem úrazu však byly dlouhé pasáže plné filosofování, které nudily a ne vždy se do obsahu hodily v takové délce. Každopádně i tak se těším na závěr, až se všechno uzavře, přece jen tohle není zrovna běžný styl fantasy.“... celý text
— luculi

---

Trnový princ

„Musím říct, že nejslabším dílkem knihy je věk hlavního protagonisty. Sice to byl princ, takže se mu i vzhledem k nízkému věku dostalo nějakého výcviku a výuky (války, strategie, dějepisu, zeměpisu a podobně), ale i tak to neznělo tak uvěřitelně. V dětství mu před očima zavraždili matku a bratra a to ho dost změnilo a poznamenalo, a velice brzy tak vyrazil na cestu za pomstou. Jenže ve třinácti letech vést tlupu zabijáků nezní moc přesvědčivě. Jorg je mladík beze cti a svědomí, ale s brilantním mozkem. Do nebezpečí se vrhá po hlavě, nehledě na ztráty. Přesto je silným vůdcem. Je v něm mnoho temnoty, což se během čtení objasňuje víc a víc, ale zároveň to může být způsobeno i něčím jiným. Jen na to přijít. Často jsem při čtení zapomínala na to, kolik mu vlastně je a v příběhu se prostě a jednoduše ztratila. Je to grázl a bezcitný vrahoun, ale určitým způsobem člověka prostě okouzlí. Usmrkanec jeden. Postupně také zjistíte, že se obsah odehrává v našem světě, pravděpodobně po nějaké katastrofě, která lidstvo téměř vyhubila a vrátila do středověku. Podle textu jsem pochopila, že se nacházíme asi víc jak tisíc let od té události. Svět je rozdělen na stovku království a oblastí, které se neustále mezi sebou střetávají. Šlo však jen o takové informace na pozadí, které jen doplňovaly Jorgův příběh. Pocity z knihy byly překvapivě kladné. Rozhodně jsem po prvních stránkách nečekala, že se to do obsahu tak ponořím, že mě bude bavit dění svým zvláštním způsobem působící jako sarkastický černý humor s přisprostlým slovníkem. V tuto chvíli mi to neskutečně sedlo a jsem ráda, že jsem knize nakonec dala šanci. Tady je právě skvěle vidět, že v jednoduchosti je krása. Žádné složitosti, propletence a stovky stránek.“... celý text
— luculi

---

---

Trnový princ

„Velmi dobrá kniha co se postav a příběhu týče. Jorg je arogantní a drzý, a balancuje mezi postavou, kterou máte velmi rádi a nad kteoru skřípete zuby. Zbytek bratrů je sympatický a každý má nějakou tu zvláštnost, kterou vás zaujme. Ačkoliv autor se jich docela rychle zbavuje! :D Líbí se mi drsnost a úpřímost. Příběh zasazený do budoucnosti, tvářící se jako středověk, je velmi zajímavý koncept. Celkově se mi to moc líbilo. Kapitoly byly krátké (což preferuji), příběh měl dynamiku a nechyběla ani akce a zábava. Přes všechna tato pozitiva jsem si všimla, že se mi to nečetlo vždycky jednoduše. Nevím, čím to bylo (možná, že jde o prvotinu?), ale občas jsem prostě nedokázala příběh pořádně vnímat. Doufám, že jak autor nabude zkušeností, tento problém zmizí. :)“... celý text
— jmn7053

---

Trnový král

„Podle mě zbytečně natažené. Kniha je rozdělena na tři různé pasáže, kdy jedna je teď, druhá je před čtyřmi lety a třetí je vlastně deník princezny, který mě absolutně nebavil. Už to skákání tam a zpět po letech bylo.. Zvláštní, ale proč ne. Je tam bambilion sprostých slov, u kterých jsem se ale lámal smíchem, Joreg mi přijde jako cartman skřížený s Conanem. A je to mega zábavný. Těším se na další díl, ovšem doufám že tam už nebude tolik zbytečné výplně i když vlastně nakonec dávala smysl. Za mě 4/5“... celý text
— Alixon