Meike Haberstock

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá

Nové komentáře u knih Meike Haberstock

Proč má Eda spoustu času a dospělí ne? Proč má Eda spoustu času a dospělí ne?

„Četla jsem synovečkovi, předškolákovi, když jsem ho hlídala. Potom jsem mu trochu osvětlila hodiny, ale má čas. Nebyla to špatná knížka.“
— janina66

Proč má Eda spoustu času a dospělí ne? Proč má Eda spoustu času a dospělí ne?

„Eda toho věděl hodně. Na to, že mu bylo šest. Edova maminka toho věděla hodně málo. Na to, že jí bylo už třicet, myslel si Eda. Pár stránek a hodně moudrosti. Někdy dospělí potřebují vědět, jak věci vidí děti. Každý by si měl udělat čas, na to co má rád a na to pro co žije a já myslím, že rodiče žijí pro své děti. A děti by to měli vědět a cítit. Neměli by mít pocit, že se rodiče zlobí, protože si myslí, že něco udělali špatně. Edova maminka je permanentně ve stresu, ale jejich volný den se mi moc líbil :-). Edův dědeček už má času kolik chce :-). Eda je velice chytrý klučina, jeho pomoc mamince byla opravdu vynalézavá :-). Nejen Eda může mít dost času, ale každý ho může mít :-), jen musí chtít a něco pro to udělat :-) Čtenářská výzva 2024, téma 19.“... celý text
— ydnac

Proč má Eda spoustu času a dospělí ne? Proč má Eda spoustu času a dospělí ne?

„Eda se diví, proč má sám hromady času, kdy neví, co dělat a jeho máma to má přesně opačně. Odpovědi na otázky ze svého notýsku najde u dědy, který jako důchodce má taky hodně času. Líbilo se mi, že u každé kapitoly je uvedený počet slov a vtipný příklad toho, jakou dobu zhruba trvá přečtení jedné kapitoly.“... celý text
— simca9342

Proč má Eda spoustu času a dospělí ne? Proč má Eda spoustu času a dospělí ne?

„Příběh byl průměrný, ale i tak jsem knihu dočetl.“
— dájavídek

Proč má Eda spoustu času a dospělí ne? Proč má Eda spoustu času a dospělí ne?

„Milá knížka o tom, jak děti vnímají (nevnímají) čas. Občas si vzpomenu, jak to bylo fajn neřešit v kolik hodin a kde musím být a kolik mám na jakou činnost času. Čas prostě byl a využívali jsme ho tak, jak jsme zrovna chtěli. Když se šlo ven, domů se došlo až na večeři, když mamka zavolala z okna, nebo když museli ostatní domů. A bylo nám úplně šumafuk, kolik hodin zrovna bylo. To dospělí hlídali ten "pravý" čas na všechny ty "důležité" činnosti. Vrátit se tak k dětské perspektivě vnímání času, byť jen na malou chvíli (knížku máte za odpoledne přečtenou), bylo vskutku kouzelné.“... celý text
— pixiepickpocket

Přejít na knížky autora