Michael Swanwick

Nové komentáře u knih Michael Swanwick

„Číst či nečíst anotace, toť otázka! Určitě jsem se od mnoha knih nechala zbytečně odradit, stejně jako jsem mnohé přečetla a byla jsem zklamána. Tato je jednou z nich. Kdybych k Dceři anotaci a úvodní slovo autora nečetla, byl by možná můj celkový dojem jiný, i když ne nutně lepší. Jakkoliv byla předmluva lákavá, kniha samotná byla jak z pera jiného člověka. Některé příběhy mě pohltí, čtu a čtu, nespím, čtu za chůze a každou volnou sekundu - tento to neumožňuje a jedním z viníků je jeho styl. Jako by se autor účastnil soutěže o největší množství zbytečných, cizích a neobvyklých slov. Varírovaný habitat behémótů násobený nemístným vynecháváním spojek, sloves a dalších obvyklých gramatických prvků našeho jazyka učinil větnou stavbu kostrtbatou a obtížně čitelnou. :) Čekala jsem ten sex, drogy, cyberpunk, technologie, alchymii, temnou fantasy a nějaký děj třeba. Dostala jsem historky rozhárané holky dospívající v nevyužité kulise technomagického světa, psané nadrženým puberťákem. Šikana rovná se drhnutí rozkroku rejžákem. Hm. Učitel ve škole trestá Jane trhnutím za přirození. Hmm. Jane k pokrokům ve studiu potřebuje nevázaný sex, masturbaci, orgasmy a sperma. Hmmm, a to jak draka nakonec živí, tohle je ten explicitní sex? Podle předmluvy autorovi obdivně píšou ženy, jak je přesně vystihuje, jak ví, jaké je být ženou, co ženy prožívají - k tomu mě napadá snad jen OMG a WTF a jdu se mrknout, jestli jsem ještě také žena! Kniha se nevěnuje světu, ve kterém se odehrává, což je možná škoda, ale celkově to nijak zvlášť nevadí. Naopak ale vadí naprostá povrchnost nejen osobnosti Jane, která je okolnostmi smýkána sem a tam, pije, krade, někdy chodí do školy, někdy s kluky; ale i okolností, které se jí týkají. Ano, sex, drogy, sny o matce - ale co to všechno kolem? Už v továrně, hladová, otrhaná a bitá otrokyně pod neustálým dozorem čistě náhodou dostane do ruky kouzelný grimoár, který schová pod prkno ve společné cimře a nikdo jí ho neukradne, ani si nevšimne, že Jane mizí za nocí pryč. Dva nenahraditelné klíče jí spadnou do klína přesně v okamžiku, kdy je potřebuje. S ničím nemá potíže, všechno je tak samozřejmé, vše se podaří, dokonce se nějak, zajímalo by mě jak, dostane na školu a je v klídku, krade a studuje. Všichni se tváří, že jí buď znásilní, nebo sežerou, ale v pravou chvíli je vždy po ruce nějaký ten pomocník, který to vyřeší a Jane pluje dál. A dokonce pořád ten samý pomocník, který dokola umírá a následně se reinkarnuje do dalšího pubescentního těla! No a drak - namyšlený plecháč, který s Jane manipuluje a zneužije ji pro vlastní účely. Čekala jsem víc, v podstatě je tu jen okrajově, vždyť je to létající magický stroj kruciš, to umí jen ležet jako mrtvola a vypadat zrovna tak? Ale celkově jsem se velkou část knihy držela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, tohle jsem sice nečekala (ani nechtěla), děj je pouhým shlukem událostí, kaleb a podrazů, ale Jane mi nevadí, fandím jí. No a ještě tu je v recenzích vychvalovaná závěrečná jízda, takže jsem si říkala, že to není taková katastrofa. Ale ta závěrečná "jízda"? Trapárna následovaná psychedelickou motanicí s návratem do dolního světa a happyendem, pátou reinkarnací. Za mě to závěr zabil, nápady došly a byly nahrazeny výrony pindů. Takže jsem se přesunula ke dvěma až třem hvězdám, a protože si říkám, že tohle je dílo, které si znova číst nebudu a volně navazující díly také shánět nebudu, nakonec jsou dvě. Varírovaný, to jsem si musela vyhledat:)“... celý text
— Lacie

Dcera železného draka

„Nedá se řict že by mě čtení příliš bavilo,ze začátku to balo vyloženě fajn,je nám představena mala část světa a dokud je hlavní postava v továrně docela se v tom i člověk orientuje.zlom nastává kdy jak už mnozí jiní popisovali se věci ději, protože se prostě dějí.postavy se objevují a mizí a my o nich nevíme nic.jakmile se naše hrdinka dostane z továrny,přestala jsem se v přiběhu už orientovat úplně, nedozvidame se nic o světě ve kterém žije ikdyž předpokladame že žila minimálně většinu svého života v továrně dokaže přežit,a chodit do školy,a chovat se docela normálně, přestože byla otrokem na dětské práce,v této části je to docela ujetý,a měla jsem pocit že čtu o outsiderovi ktery vyrusta ve špatne společnosti, přidá se ke špatne partě,a nakonec se jen snaži přežít.od původni dějove linky se vzadlime na tolik že to pro mě bylo jako dvě rozdílné knihy v jedne,ve velmi špatném podání.dal jsem už jen přeskakovala a jakýkoliv naznak smisluplnosti se vytratil. Na zavěr mužů říct že je to originální a kdyby se autor nakonec možna sam v průběhu neztratil byla by to perfektní temná fantasy, namísto toho jsme dostali slataninu,jakoby si autor neuměl vybrat co do knihy dat a co ne, naprosto nesnesitelna hlavní postava,plno vedlejších o kterých nic nevime a jen se vždy mihnou a nemužeme si knim tedy vytvořit jakoukoliv vazbu,svět který by mohl být tak fascinující kdyby nám ho autor popsal a seznámil nas snim....ale nakonec je to jen samé kdyby.“... celý text
— vrana55

Dcera železného draka

„Někdy mi vadí, když autor fantasy nebo sci-fi až přehnaně podrobně popisuje a vykládá svět, který vymyslel. Tak to u téhle knížky rozhodně nehrozí. Vysvětlováno není vlastně nic. Různí tvorové tam zkrátka jsou a ne vždy je hned jasné, co jsou zač. Je to docela šílené a občas ujeté, nejsem si jistá, jestli jsem všechno pochopila. Ale rozhodně je to originální. Za origanilitu dávám hvězdu navíc.“... celý text
— gladya

Dcera železného draka

„Velmi originální svět, velmi zajímavý styl psaní. První půlka knihy je super, pak se ale zcela vytratí děj (kterého sice ani zezačátku není extra moc, ale je patrné, co se asi tak děje) a dále jsou jen náhodně popisované lokace s postavami, které nevíte, jestli v knize ještě nebyli, nebo jestli jste to zapomněli - o ději už rozhodně mluvit nelze. (S těmi explicitními sexuálními scénami to není tak žhavé - lidi, co někdy četli Kotletu, tak si toho ani nevšimnou)“... celý text
— Tamten

Dcera železného draka

„Dcera železného draka rozhodně není fantasy pro každého. A rozhodně po ní nesahejte, pokud chcete číst o dracích :) Taky po ní nesahejte, pokud jste citlivý na explicitní sexuální scény. Mix cyberpunku a pohádky. Autor nic nevysvětluje, prostě vás vrhne do světa, kde se to hemží nejrůznějšíma podivnýma postavama, a vy vůbec netušíte, kde se tam vzaly a co jsou vlastně zač. Vílama, trpaslíkama a elfama to zdaleka nekončí. Musím říct, že tím nevysvětlováním, vržením do děje a vyústěním mi kniha hodně připomněla Piranesiho od Susanny Clarke. A musela jsem se hodně pousmát, když jsem dočetla téměř na konec a zjistila, že Piranesi je jedno z posledních slov téhle knihy...“... celý text
— vendylein

Přejít na knížky autora