• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Michal Pohanka

Kdo seje květák, sklízí karfiól

„Šité horkou jehlou. Jediné, co se místy podařilo, je úspěšné přenesení hrdinovy deprese na čtenáře.“
— Lenka4

---

Deník bezdomovce

„Čekala jsem od knihy něco jiného, ze začátku vtipné, průběžně ufňukané a v neposlední řadě přeskakování od jednono problému k druhému. Půjčeno z knihovny.“... celý text
— JancaMia

---

Deník bezdomovce

„Michal by mohl mít spokojený život v relativním pohodlí, dobrou práci, rodinu. Jenže tohle všechno vyměnil za chlast a maty. Čtenář by ho možná i litoval, ale Michal vždycky zahodí pomocnou ruku a udělá ještě větší botu než předtím, takže to jde dost složitě. Ale on to zvládá litovat se sám. Ostatně jako většina bezdomovců a závislých. Ano, cesta ze dna je kurva těžká. Ale není nemožná! A ofrňovat se v takové situaci nad jídlem, podávanou pomocnou rukou či prací mi přijde absurdní. Na druhou stranu chápu, jak těžké je najít motivaci zkusit se z toho bahna vyškrabat. Zezačátku mě bavil Michalův humor, ale čeho je moc, toho je příliš. Po čase už mi to přišlo na sílu, vložené blogové články mě nebavily vůbec. Navíc autor skáče v čase, příběhu, nedozvíme se nic bližšího o jeho minulosti, celou knihu se nikam neposune, vlastně tak jako podupkává na místě, lituje se, rozjímá a vymýšlí, jak z patálie ven, načež se vždy rozhodne pro chlast a maty a přemýšlení o budoucnosti nechá na další den....“... celý text
— PosPol

---

---

Deník bezdomovce

„Kniha od které jsem čekala více....“
— Zdeňula

---

Štěstí je nebýt nešťastný

„Když se setkají dvě ne příliš šťastné duše, může se lehce stát, že skončí špatně. Příběh je plný pádů až na dno, ale také ukazuje, že kde je vůle, může se stát i zázrak. Vypravěčský styl je syrový a mnohdy jde až do režimu drsného struhadla, které krouhá z hlavních hrdinů vrstvy jednu po druhé, až z prostého losera Marka a jeho milé Ireny vybrousí pár, který by neměl naději přežít, kdyby je nestmelilo něco, co je oba přesahuje. I přes do jisté míry temný ráz tohoto díla se budete skvěle bavit, protože z textu čiší řízný sarkasmus a krapet temný humor, který jej místy prosvětluje. Není to čtení pro slečinky, které očekávají, že se pěkné věci musí dít podle určitého schématu, protože hezké věci se hlavním hrdinům této knihy nedějí jenom tak, samovolně. Oni si je společně doslova musí vydřít. Dílo mohu doporučit všem, kterým nevadí zobrazení života lidí, kteří nejsou žádné hvězdy, a kterých je v dnešním světě mraky. Třeba nějakého Marka, nebo Irenu ve svém blízkém okolí také denně potkáváte. A v tom je velký půvab této novely. Je o běžných starostech a radostech obyčejných občanů.“... celý text
— TeaS2015