Nová kniha
Errol. Josefa Škvoreckého život první, 1924–1969 - Michal Přibáň
První díl životopisné monografie věnované jednomu z nejvýznamnějších českých prozaiků 20. století a exilovému nakladateli Josefu Škvoreckému Málokdo zasáhl ... detail knihy
Populární knihy
/ všech 16 knih
Nové komentáře u knih Michal Přibáň
Errol. Josefa Škvoreckého život první, 1924–1969
„Z rozsáhlého a pestrého díla Josefa Škvoreckého (1924–2012) jsem toho sice přečetl málo, přesto patří mezi mé oblíbené spisovatele; a naprosto právem je řazen k nejvýznamnějším českým prozaikům druhé poloviny 20. století. I proto jsem se velmi těšil na životopisnou monografii, kterou o něm napsal literární badatel Michal Přibáň (*1966), působící v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Rozsáhlá kniha, nazvaná Errol. Josefa Škvoreckého život první 1924–1969, je výborná po všech stránkách přesně tak, jak si knihu o spisovateli a literatuře představuji. Autor přiznává, že objekt svého zájmu má rád, že jeho Zbabělci pro něj byli kdysi určujícím literárním zážitkem, že Škvoreckého znal osobně a že se postupně i spřátelili a dopisovali si. Současně ale není jeho kniha jen obdivná a pochlebující, naopak, autor líčí i zápornější povahové vlastnosti a chování Škvoreckého, stejně jako se nevyhýbá ani ne právě pochvalným ohlasům na některá jeho slabší díla. A protože je Přibáň literární badatel, není jeho kniha jen biografií, ale i portrétem doby a nakladatelského prostředí.
Škvoreckého život a tvorba od mládí do odchodu do Kanady v roce 1969 (další osudy budou v druhém dílu) byly tak pestré a bohaté, že autorovi nabízejí opravdu široké pole témat. A navíc se odehrávaly v bouřlivé době první republiky, okupace za druhé světové války, nástupu komunistů k moci, tvrdých 50. let, postupně se uvolňujících 60. let a pražského jara, které skončilo katastrofou, takže Škvorecký s manželkou Zdenou Salivarovou raději zůstali v Kanadě. Škvorecký psal od útlého mládí a současně se trápil, že není dost dobrý jazzový muzikant a že o něj holky nestojí. Až otravně (a marně) dobýval své lásky, než konečně potkal tanečnici Zdenu. Trápily jej zdravotní problémy i to, že nemohl mít se Zdenou děti. Po vydání Zbabělců (1958) následoval známý skandál a několik let, kdy nemohl publikovat. Pak se zase potýkal s kritikou, která po skvělém prvním románu nebyla s většinou jeho následující tvorby příliš spokojená, nemluvě o tom, že řadu děl vydat vůbec nemohl nebo prostě neprošla cenzurou (nebo až po mnoha letech) a že sám o svém psaní stále pochyboval.
Autor bohatě cituje nejen z korespondence Škvoreckého s manželkou nebo s jeho přáteli Janem Zábranou a Lubomírem Dorůžkou, ale také z nakladatelských a cenzurních posudků a z recenzí a kritik. Hodně se věnuje i dětství a mládí. Kapitola o Zbabělcích se čte málem jako románové drama z českého literárního života konce 50. let. Vhled do této oblasti je nesmírně cenný a potřebný a kniha je v tomto směru opravdu bohatě naplněná. Ale neztrácí se v tom všem ani Škvorecký jako člověk, a to je cenné. Už teď se těším na druhý díl, na který si ale pár let počkáme...“... celý text
— milan.valden
V různosti je síla: Exilová nakladatelství Sixty-Eight Publishers a Index nejen ve vzájemné korespondenci
„Šest hvězdiček. Četba této knihy byla pro mne zážitkem, jaký jsem dlouho nezažil. Chci upozornit všechny zájemce o dějiny české literatury druhé poloviny 20. století, že tato kniha by neměla uniknout jejich pozornosti. Abych ten dojem připodobnil, je to jako číst korespondenci Voskovce a Wericha. Na jedné straně máme jejich medailony v různých literárněvědných příručkách, je tu nějaká všeobecně sdílená patetická povědomost i těchto osobnostech a pak se začteme do korespondence a jsme šokováni. I v Přibáňově knize prožívá čtenář jistou deziluzi. Všední den obou nakladatelství, jak torontského, tak kolínského, byl upachtěný, provázený nejistotou, vzájemnými spory, finančním nedostatkem. Zajímavý je i popis vztahů a styků s "domovem". I tady je popis hodně civilní a odpatetizovaný. Kniha je psána mimořádně vstřícným jazykem, od četby se místy nelze odtrhnout a celkový dojem je rovněž mimořádný. Jedna z knih, na které jsme čekali.“... celý text
— Blue
Všechno je jenom dvakrát
„Při čtení knihy mi vyplouvaly mé vlastní vzpomínky na má dětská léta, kdy jsme s rodiči trávili podobné a musím přiznat krásné dovolené. Až to ve mě vyvolalo touhu sednout do auta a vyrazit za svými vzpomínkami do Tater, než jsem si uvědomila, že už dnes bohužel neexistuje. Takže za mě výborná kniha, tak trochu srdeční záležitost, jen to "scifi" mě moc nenadchlo. Ale jinak fakt skvěle napsáno. Skvělý zážitek.“... celý text
— Martina999
Český literární samizdat: 1949-1989
„Užitečná slovníková příručka s velmi zdařilou studií místo úvodu. Člověk se dozví ledacos o protosamizdatu 40. a 50. let a podrobněji o samizdatu v 70. a 80. letech, o nakladatelstvích, vydavatelstvích, edicích, časopisech, o způsobu výroby, ekonomické stránce a způsobech distribuce publikací, o represích a obraně proti nim. Ve třech stech heslech podrobnosti především o vydavatelích a šiřitelích, nikoli vydávaných autorech (pokud nebyli totožní s vydavateli). Na konci každého hesla podrobná informace o pramenech a bibliografie. Vyčerpávající recenze JanH.“... celý text
— petrarka72
Všechno je jenom dvakrát
„Nejdříve jsem nechtěl napsat ani čárku, ale nakonec mi to nedalo. Má první e-kniha a takové zklamání... Pokud autor neví, jaký psát žánr, nedoporučuji sentimentální červenou knihovnu komunistických 70. let, která byla velice nudná. Ani české rádoby sci-fi v chatě na horách, které mi připomnělo některé jedince na drogách, kteří berou tyto stavy naprosto přirozeně. Co takhle pořádně rozvít možnou "kriminální" zápletku, která by nemusela být špatná, nebýt "mišmaše" zmiňovaných výše...“... celý text
— FMMMM
Michal Přibáň knihy
Štítky z knih
korespondence exil nakladatelství a vydavatelství samizdaty sci-fi Magnesia Litera o české literatuře korespondence umělců
Přibáň je 0x v oblíbených.