alsha komentáře u knih

(SPOILER) Po první knize Poslední návštěva, na kterou tento svazeček navazuje, se dostáváme do šíře repasovaného univerza Avengers, objevují se tu některé původní charaktery jiných marvelovských linií, zároveň až encyklopedicky dostáváme informace o post sovětské hrdinské scéně, taktéž o té podmořské, možná i trumpovské. Desátý sešit je navíc sbírkou různých stylů vyprávění. Každopádně po plakátově přehledném prvním svazku se dostaváme hlouběji do příběhu a nezbývá než se těšit na třetí v pořadí...

01.01.2025

(SPOILER) Žánrový switch je tu, naprostá redefinice kresby, děje. Připravován byl čtenář dlouho a tak se vlastně není ani čemu divit. Od Cibulky až ke Dnu nezávislosti. Tak to prostě Oku má. U některých panelů jsem litoval, že není k dispozici větší formát, tohle je opravdu precizní práce. Expozice invaze stojí za to. V druhé polovině už se opět dostávají ke slovu hrdinové předešlých svazků. Ta samozřejmost s jakou z jednoho hrdiny udělal autor dva, opět nečekané, originální, japonsky bizarní...

01.01.2025

(SPOILER) Cykličnost misí a verbování do nich je u konce. A začíná to být zajímavé - ponejprv z pohledu autora, jak si s tím poradí - nešlo asi donekonečna opakovat zaběhnutý scénář, jakkoliv originální. Přichází tedy Berlínská linka a následně předzvěst Armageddonu. Uvidíme, kde tam budou mít místo naši hrdinové. Moc se mi líbí linka s Tae a linka s Reikou, jakkoliv je celý děj Gantze bizarní a explicitně násilný, tahle vztahová dilemata autor zpracoval hezky. Nevím, jestli na ně ještě bude čas, ale zaslouží se to říct dříve nežli později...

30.12.2024

Neuvěřitelná knížka!!! Že někdy budu číst něco takového, bych si rozhodně netipnul. Leč, nelituji!! Z několika důvodů. Za prvé to dokázalo přesně vystihnout feeling, s kterým se ve vzpomínkách vracím čtvrt století zpátky do doby svého dospívání na maloměstském gymnáziu. Zároveň to se suverénní lehkostí popisuje tu brutální komplikovanost vztahů v dnešní době sociálních sítí a instantních prožitků. Od sobotního večera do pondělního rána jsem knížku téměř nedal z ruky a poslech songů z jejího playlistů byl třešničkou na dortu. Naprostá pecka!

30.12.2024

(SPOILER) Po dlouhé době civilní díl a ty mám u Gantze nejraději. Škola, život mimo mise a místnost, osobní zápletky. Vypadá to, s posledními stránkami, že to je na dlouho čtení podobného typu, ale já si ho užil. Globální linka příběhu se rozvíjí a nic už nebude jako předtím...

28.12.2024

(SPOILER) Motiv Nebešťanů mi v marvelovském vesmíru nikdy moc neseděl, je to spíše taková reminiscence na všechny ty megaroboty ala japonská manga, takže hned od začátku bylo jasné, že to bude chtít jiný přístup. Scénáristům se ale podařilo najít klíč. Nejde o žádný podrobně vystavovaný příběh, ale spíše o komentované fresky s tím správným velikášským nábojem. Funguje tak propojení textu a obrazu, který je možné jen u Marvelu. U některých knižních příběhu si člověk dokáže velmi dobře představit jejich filmovou podobu, no tady je to téměř nemožné. Tolik megalomanie a patosu unesou jen stránky komiksu, a v tomhle případě velmi dobře napsaného a nakresleného. Těším se na jeho pokračování...

28.12.2024

Kniha si ke mně našla cestu během vánočních svátků, i když první stránky jsem pročítal už v polovině prosince. Tematicky mi sedla přesně do přemýšlení o podobných věcech, jaké řeší hlavní hrdinové. Takový ten moment, kdy máte pocit, že ji máte číst přesně v tomto věku, v té životní etapě. Že to přišlo v pravou chvíli...v roli otce, v roli syna, v roli partnera...a tak si mohu brát nejen potěchu literární, krásnoliteraturní, ale také životní ponaučení, inspiraci k zamyšlení. Pro mě takový ten typ knihy, u kterého neřeším, jestli to baví, jestli to dává smysl, jestli to má nějaký dramatický oblouk, jestli to někam vede...prostě obrazy a melodie, každý si z nich vezme to své a já si vzal. Děkuji!

1 28.12.2024

(SPOILER) Tak dlouho se to šponuje, až to musí přijít. Finální boss na několikrát, jak v nejtěžších dark soulsových japonských hrách, a je tu příslib nových hrozeb - dieKatastrophe...ono, po takové Ósacké řeži, co by Oku mohl v dalším sledu udělat ještě víc. ..repetitivnosti už bylo dost a jsem zvědav, do jakých obrátek se to rozjede nyní...Keii vítej zpět!!

27.12.2024

Čištění od hlavních mrch pokračuje, jenže jsme v japonské pandemoniu strašidel, takže tu máme různé reinkarnace. Zároveň je patrné, že v Ósace už mají lovci za sebou spoustu stovkových voleb a narozdíl od změkčilých tokijských soukmenovců, využili své volby na tunning výzbroje a výstroje. Ten rozdíl je až nepřekonatelný. Oku testuje, co se vše dá natáhnout do jednoho kola, jednoho města, jednoho výsadku. Zároveň už nic nebude takové, jako před tím. Kam to všechno povede a jak to skončí? Dočkáme se ještě Kurona a těch, pro mne oblíbených scén z civilních životů...?

27.12.2024

(SPOILER) Ósacká anabáze pokračuje, kreatur je tu tolik, že jejich rozsekání, rozprsknutí a jiná dekompozice se musí odehrát na ploše více než jednoho svazku. Taktéž postav bylo přivedeno do děje spoustu, takže to Okuovi potrvá, než je všechny zprovodí patřičně krvavě ze světa. Takže po tokijských kapitolách je tato řádně naducaná perverzností a bizárem. Je snad Kurono zapomenut? Se uvidí...

26.12.2024

(SPOILER) Více lovců, více kreatur, větší bizár, prostě jedeme po spirále pěkně dál...kreativita Okuova nezná mezi, ať už jde o plastelinové bonusy nebo způsoby smrtí, vylíčení podivností všeho druhu. A možná že to, za čím my prostí středoevropané vidíme tvůrčího ducha, je jen koláž podivných popkulturních vlivu v zemi vycházejícího slunce. Jen tak dál...

25.12.2024

(SPOILER) Naprosto úchvatné čtení! Příběh autorky mne pohltil od začátku do konce. V první části líčené dějiny pohledem dívky se všemi tajnostmi a zkresleními jsem si připomněl některé obrazy ze svého dětství v osmdesátých letech, byť se v mnohem osud Albánie a Československa lišil. I tak jakoby autorka mluvila jazykem našeho, socialistického, kmene. V druhé části poutavým způsobem vrší pohledy dospívající ženy v novém světě, s kterým se generace jejich příbuzných popasovávaly po svém. Závěr s deníkovými zápisky pak naprosto korunuje čtenářský zážitek. Pro mě nejlepší knížka mého letošního čtenářského setkávání se. Přišla ve skvělou chvíli v čase vánočních svátků, které jsem jí mohl a chtěl věnovat. Redefinovala mé vnímání Albánie, socialismu, marxismu, kultury Balkánu.

1 25.12.2024

(SPOILER) Opět jemný posun v dějí, zákonitostech černé koule. Dostáváme se do Ósaky, opět další bizarní emzáci, tentokrát ve stylu Miyzakiho panoptika. Zakolísání ve víře v oživení Kurona, tak uvidíme, co se svými body udělá jediný výkonný Takeši. Tipuji, že dle tradice bude v celém dalším díle bossfight plný citoslovců. Jízda pokračuje. Nadržený člen ósacké kliky hodně funny postava...

25.12.2024

(SPOILER) Nevědomost někdy bývá sladká, ale v tomhle případě Kuronovi zhořkne velmi...volba čísla 1 je marnou snahou zbavit se prokletí černé koule. Jednou jste po smrti a tak nevěřte vykoupení, ať už těch bodů je 100 nebo 1000. Jednou pro vždy je Gantz vaším osudem. Blíží se něco většího, globálního a já se těším.

24.12.2024

(SPOILER) Po všech těch dílech přichází číslo 19. Emoce, které jsem zažíval při oživování hrdinů za získané body, byly odměnou. Skoro stejný pocit, jako když se v Avengers Endgame začali objevovat všichni ti bojovníci. Moc pěkné. Opět se navíc dostáváme dal v jednotlivých osudech hrdinů. Těším se na další kousek...

23.12.2024

Masakr v ulicích Tokia, tentokrát Ikebukuro. Je to ten díl, kdy OkÚ rozjíždí choreografické orgie plné krve a spousty citoslovců. Další kousek do vývoje jednotlivých postav, ale v tomhle díle o ně tolik nejde. Důvod proč půjčuji několik svazků naráz, aby bylo po čem sáhnout...

23.12.2024

Příběh o vůli, bojovnosti a cestě k lepším zítřkům. Petra znám, některé části příběhu jsem poznal z vyprávění, přesto mě celá knížka chytla a nepustila, dokud jsem ji nepřečetl. Zápletka není nikterak rafinovaná, hlavním sdělením pro mě byla neutuchající vůle po životě, nevzdávání se a o lásce. K Bohu, k ženě, k životu.

22.12.2024

Další kolo chaosu, další variace na slashery, nový typ mimozemšťanů, originální způsoby usmrcení...ordinuji si maximálně jeden knižní díl denně a čtu poctivě dvakrát. Jen tak lze tenhle kolotoč zvládnout. Oku zvládá stále navazovat, rozšiřovat lore svého univerza a zvát k dalšímu dílu...

22.12.2024

Knihu jsem četl až jako druhou v pořadí, po MANIACovi. Ten způsob, v jakém se autor pouští do vyprávění už jsem tedy znal a tato kniha pro mě byla čtivější ještě více. Jakési flow fascinace neznámým, nepochopitelným, do nějž se noří jednou více jindy méně, mě baví. Těším se na to, co vyprodukuje tento chilský zahradník v budoucnu...

1 22.12.2024

(SPOILER) Klasické ingredience - akce, nahota, špína na okraji společnosti, silnější linka kolen Sakuraie a Tae...opět jemné přizpůsobení pravidel příběhu a dobře nadávkovaná akce. Všeho tak akorát. Jízda pokračuje...

20.12.2024