• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Milada Střítezská

Harfeníci severu

„Jednou se to stát muselo. Doporučení nejlepší kamarádky se dosud setkala s nadšením, spokojeností, nebo nějakým hlubším tématem k zamyšlení, novou perspektivou a podobně. Poprvé se můj vkus s jejím úplně nesešel. Nevhodná nálada pro tento typ fantasy? Potom se nedostavila zhruba půl roku, tak dlouho jsem audioknihu poslouchala. Je dlouhá, jistě, ale důvod, proč jsem ji vyhledávala tak zřídka, leží jinde. 1) K hlavní hrdince jsem si nenašla cestu, spíše mě konstantně sra... ehm, iritovala. Temperamentní, fyzicky zdatná, naivní... trubka. To je ovšem můj tradiční problém, málokdo dokáže napsat ženskou tak, abych ji měla ráda. Mezi harfeníky se pár oblíbenců našlo, ale buď se v textu vyskytovali nedostatečně, nebo s nimi autorka naložila krutě. 2) Nejsem příliš duchovně založená osoba, jakákoliv mytologie a spiritualita je mi poměrně cizí, ta severská není výjimkou. Takže zápletka s tímto silným kořením u mě kladné body nenahnala. Žena - matka - země, pardon, bez toho se přízemní osoba mého ražení obejde. Možná jsem knihu měla spíše číst. Pan Hruška má sice příjemný hlas a snažil se rezonovat s atmosférou knihy, na můj vkus však občas poněkud přehrával a zvláště scény, kdy Sarai trpí (bože, zabijte už ji někdo!), byly v hysterii přednesu téměř neposlouchatelné. I ten občasný humor bych asi lépe přijala v psané formě. Suma sumárum, nejsem si jistá, jestli se pouštět do dalšího dílu, přestože je čtenáři adorovaný. Uvidíme, možná časem...“... celý text
— Metla

---

V šedi

„Působivé čtení. Hned po pár stránkách mě to chytlo a vybavovala se mi ta šedivá doba. Nečekal jsem, že to bude mít nějakou pointu i když náznaky tam byly. Protomě to dost překvapilo. Určitě zkusím další knížky autorky, ten styl se mi líbí. Jo a ten styl ilustrací je boží. Perfektně se ke knize hodí, ladí s dějem a podmalovává tu šedivou dobu. Připadá mí, jako by to kreslila sama hlavní postava.“... celý text
— orson

---

Probuzení Louhi

„Sága pokračuje. Opět smekám před výborným fantasy. Příjemně rozdělené na dvě dějové linky. Linka šamanů dokonce lepší než ta královny. Pravou královnou tohohle dílu byla ale Joutsen“... celý text
— Táta-Bylinkář

---

---

Dědicové Tuonely

„Výborné fantasy se spoustou akce a vtipu. Délkou se nenechte odradit, hluchých míst je tam minimum. Je fajn, že tady máme takovou autorku.“
— Táta-Bylinkář

---

Valgir

„"Nevěřím, že z nešťastného dětství plného krutosti může vyjít osobnost schopná poskytnout oporu jiným a stát na správné straně. Já se na ní snažil stát. Snažil, ano. Ne vždycky to vyšlo, přiznávám, ale když mi bylo nejhůř, vždycky jsem se mohl opřít právě o vzpomínku na rané dětství." Před časem jsem se setkala s paní Střítezskou u charitativní akce, jejíž cenou byla její první díly Ilusie. Pro mě ještě i vystoupení ze své komfortní čtenářské zóny. Harfeníci mě okouzlili, svět Severu, Alatea. Sáhla jsem tedy po Valgiru, úvodu do tohoto Světa. "Nevěnoval jsem se tichým výhrůžkám toho muže a pročetl si něco, co asi opsal z kapitulace jiných zemí, které už dávno neexistovaly, protože se staly Irinii samotnou. "To je hodně tvrdé, " řekl jsem a podal list svým druhům." Poslouchat tu knihu dnes, bylo obzvláště mrazivé. Autorka se inspirovala životem maršála Mannerheima, Zimní válkou. "To jsou slova generála Valgira, který byl pověřený ochranou severu," zašeptal jsem." Dnes jsou to slova, která zaznívají nedaleko nás... Pan Otakar Sovina civilním projevem převedl příběh Valgira, jeho rodiny, přátel, do uší. Paní Střítezská odkrývá mnohá temná zákoutí lidské duše. Jejím hrdinům není nic "lidského" cizí. Stejně jako v Harfenících Perttu, tady mé srdce získal Mistr Til. Stejně, jako Valgira provedl řádem až k Velmistrovi, tak i mně pomohl smířit se s nevyhnutelným koncem Valgira z Pohjoly, velmistra řádu Harpyje s egidou, krále Alatey a generála severské armády... "Jediné, co mi dodáválo klid, byla slova, která mi řekla matka v Tuonele: "Narodí se znovu. A znovu budou bojovat. Seveřané umírají nesnadno, rodí se pořád dokola, jsou urputní a houževnatí. Nadále jsi děj, který někdo jednou ukončí a přinese Alatey mír ve tvém jménu." Poučena o prahistorii vrátila jsem se zpátky do Alatey, tentokrát s panem Hruškou...“... celý text
— siena