Miroslava Černá

česká, 1934 - 2011

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Hvězdy světových mikrofonů Hvězdy světových mikrofonů

Jakmile kdo umí poutavě psát, s gustem si přečtete i o tom, co vás extra nebere. A naopak: patlal vám znechutí oblíbené. Proto ke čtení v podání vypravěčských žurnalistů o muzice, kterou asi nikdy poslouchat nebudu, si pouštím tu, o které se (v podání fanzinařů) nedá pořádně číst. Kombinace Edith Piaf plus Slayer nebo Frank Sinatra plus Bathory tedy funguje báječně!... celý text
ber-tram


Hvězdy světových mikrofonů Hvězdy světových mikrofonů

Poprvé jsem tuhle (formátem) nezvyklou publikaci měl v ruce před 50 lety, v prváku na střední, kdy jsem ji objevil ve školní knihovně. Bylo mě patnáct, probíhala první půlka sedmdesátek, o muziku jsem se už začal zajímat celkem intenzivně a tak jsem do ní se zájmem nahlížel. Bohužel, v tom věku mi spousta jmen nic neříkala a u většiny popisovaných interpretů jsem si pod (rádoby) fousy brumlal ohrané : "To je pro starý"! Chytal jsem se jen u Elvise, Chucka Berryho, Jerry Lee Lewise, Billa Haleyho a Buddy Hollyho. Tedy spíše klasický Rock´n´Roll. Teď, kdy stojím na prahu 65+ jsem si publikaci konečně pořídil do vlastnictví (antikvariát) a to ve velmi dobrém, až výborném stavu. Mezitím jsem se zájmem přelouskal i pozdější druhý díl "Hvězdy tehdejších hitparád", který mi byl žánrově mnohem bližší (výrazně větší podíl rockových interpretů) a tak jsem s chutí otevřel a kompletně přečetl i tuto hudební archeologii. Většinu jmen jsem již znal, ať už jen podle jména, nebo i z aktivního poslechu a tak bylo čtení velmi příjemným požitkem. Každého umělce, kterého jsem zrovna pročítal jsem si vyhledal na internetu a k četbě poslouchal popisované písně. Myslím, že v době kdy tato útlá publikace vyšla, šlo o mimořádný vydavatelský počin a je věčná škoda, že léta kulturního i společenského soumraku, která poté nastala, smetla podobné počiny do normalizačního kanálu. Tehdy ještě sehrané dvojici manželů Černých, náleží zaslouženě plná hrst hvězdiček.... celý text
jerisno


Poplach kolem Beatles Poplach kolem Beatles

Kultovní knížka, dnes už dobový dokument. Poprvé jsem ji četla v roce ´85, ale protože Beatles miluju, ani po těch letech pro mě neztratila kouzlo. Nejvíc mě baví pohled na Beatles z počátků jejich kariéry, kdy ještě nikdo nevěděl, jak se jejich hudba i texty v čase promění a jak nesmazatelně se zapíší do dějin. Nejenom jako kapela a sóloví hudebníci, ale i jako osobnosti. (Komentář elcapitano - naprosto přesné).... celý text
Pavlaj



Poplach kolem Beatles Poplach kolem Beatles

Když přiletěli Beatles do Ameriky, jeden novinář se jich zeptal: „Proč nosíte tak dlouhé vlasy?“ „Protože nám rostou z hlavy ven!“ zněla odpověď. S námi se nikdo nebavil, Jardu Šíra, první máňu ve městě esenbáci bez milosti ostříhali, a to měl jen havla po krk jako tenkrát ti Beatles poprvé v USA. Když přijely kolotoče, u střelnice jsme kupovali obrázky Beatles (světští si je nechávali dělat z originálů u nějakého fotografa, byly to vlastně kopírované fotografie), a to byl jediný zdroj informací na dlouhou dobu o kapele, kterou jsme záhy milovali. Něco přivezla kámošova ségra, co se vdala ven. Bravíčko bylo ale jen neměcky. A tak se Poplach kolem Beatles stal opravdovou senzací. Fotky, Lennovo Písání, Beatlachání s dalšími veselými a u nás naprosto nemožnými odpověďmi tisku a autoritám! Také jsme se dozvěděli, kdo to je DJ a co dělá. A nakoukli do zákulisí hitparád. Nic z toho tady nebylo k mání. Ale jen na chvíli, přicházela doba hippies, pan Černý založil první hitparádu 12 na houpačcce a my začali nosit květované košile do školy (nedovezli je z Británie, natož ze Sojuzu, mámy nám je ušily). Ano, tahle knížka znamenala malou vzpouru! Když mě chtěl táta znovu ostříhat, už jsem se nedal. Byli jsme svobodě blíž. A esenbákům jsme se vysmáli: i když nás ostříhali, nám přece pořád rostly vlasy z hlavy ven a jim ne! (Alespoň jejich šéfům.) Beatles díky! A pane Černý, vám taky!... celý text
Pablo70


Poplach kolem Beatles Poplach kolem Beatles

Brožurka mapující období Beatlemánie, postavená z větší části na publikaci Love Me Do: The Beatles' Progress (Michael Braun), byla po dlouhou dobu jediným materiálem, poodkrývajícím roušku tajemství jménem Beatles. Dnes už pochopitelně překonaná, ale přesto si uchovává onen zvláštní ráz doby. A půvab neztrácí ani dnes, kdy už víme, že hodně věcí bylo docela jinak. Zajímavé je porovnat tuto publikaci s textem, který autor Jiří Černý vytvořil pro časopis Melodie (1979), který je obsažen v první části knihy Beatles pro pamětníky.... celý text
RoBertino27