Monica Dake
česká
Nová kniha
Zakázané doteky - Monica Dake
Poté co Willow Clarkovou podvedl přítel, touží po jediném – životním restartu. Chce se soustředit na novou práci v nejlepší realitní firmě na Manhattanu a koneč... detail knihy
Související novinky
Zákon krále Aurory, Jedno temné okno a další knižní novinky (45. týden)
Vítáme vás u dalšího článku připravovaných knižních novinek na aktuální týden od 4. do 10. listopadu.
Můžete se těši... celý text
Nové komentáře u knih Monica Dake
Zakázané doteky
„Na knížku jsem narazila na jednu stranu náhodou díky jejímu IG profilu, na druhou stranu je to pro mě žánr, který na oddechové chvíle vyhledávám, takže to bylo takového 50/50. Objednávala jsem prakticky ihned v momentě, kdy jsem pročetla pár úryvků. Dokonce ještě v termínu, kdy byla předobjednávka (byť už chyběl jen týden).
Svým způsobem jsou to všechno předvídatelné děje, když se dočtete do momentu, kdy je to něco donuceného - v tomto případě donucené zasnoubení z důvodu vysokého postavení, prestiže Parkera a jeho aférám, které kazily renomé firmy. Bylo tak jasné, jakým způsobem bude směřovat vztah a i přes vylíčení "pravidel" se dalo jednoduše předpokládat, že se dříve či později poruší a bylo očekávatelné, kterým směrem to nakonec půjde.
Bylo však příjemné číst, že Willow nebyla jedna z těch, které mají přirozená prsa déčka, postavu modelky a jen loví chlapy. Že má trochu psychické problémy, byť v tomto bodě bych za sebe uvítala více jít do hloubky, mít více komplexů a problémů či snad častější vzpomínky na vztah(y) a v tomto tak nedůvěru či náznaky toho, co očekává, že Parker udělá, byť tomu bude naopak, protože na to byla zvyklá od předchozích partnerů. Nemyslím to proti postavě zle, ale díky tomu by měl děj zase jiný náboj a díky tomu by se pěkně mohla rozvíjet i mužská postava, viz následující odstavec.
Bylo však viditelné, že byť oba jsou protagonisté - bylo mi líto, že se nešlo i do hloubky psychiky Henryho. Ano, je to sukničkář, vymetač každé párty v NY a zároveň milionář, ale psychická stránka šla do ústraní. Po tom, co přišla další kapitola, které se měla věnovat jemu po její a něco se tam stalo, ve své podstatě tam byly jen náznaky toho, jak se cítí. V tomto bych uvítala, minimálně u další knihy, aby se dbalo více i na mužskou stránku a i tam se šlo hlouběji. Do vzpomínek, do vztahů s rodinou (který tam byl vylíčen prakticky jen kvůli zápletky jejich dohodnutého vztahu). Zkrátka a dobře mi tam jeho stránka chyběla.
Obecně však knihu hodnotím skvěle - typická oddechovka, kterou jste schopni smlsnout za jeden až dva večery. Byly pasáže, od kterých jsem se nemohla odtrhnout a byť toto je žánr, kde ty nudnější momenty ráda přeskakuji, tady jsem ani jeden nenašla. Vždycky se tam něco dělo, vždycky tam byly podstatné věci a neubíralo to někdy ani napětí.“... celý text
— thessi98
Zakázané doteky
„Kniha se nepochybně zaměřuje na známý a populární žánr románů, který kombinuje motivy vztahových zmatků, kariérních ambicí a tajemství z minulosti, což je samo o sobě dobrým základem pro příběh. Hlavní premisa, vztah mezi Willow a Henrym založený na dohodě a hraní rolí, která se postupně mění v něco hlubšího, má potenciál k vytvoření napětí a zajímavých konfliktů. Motiv životního restartu po rozchodu je častý, ale může čtenáře zaujmout, pokud bude dobře vykreslen. Nicméně, příběh se může zdát dost předvídatelný, což je, bohužel, problémem mnoha knih tohoto typu. Pokud se chcete vyhnout klišé a zůstat čtiví, je třeba do vztahu mezi postavami vnést více hloubky, ne jenom zápletky, které už byly v podobných románech vícekrát použity. Zatímco se zřejmě autorka pokouší o jistou dynamiku mezi Willow a Henrym, některé situace vyznívají velmi formálně a stereotypně, což může působit plochým dojmem.
Willow je v mnoha ohledech sympatická, ale její charakter působí místy příliš jednostranně. Její ne sebevědomí, frustrace z minulého vztahu a touha po zadostiučinění jsou naprosto pochopitelné motivy, ale chybí jim nuance, které by ji činily více reálnou a komplexní. Kdyby její postava byla lépe rozvinutá, čtenář by s ní mohl lépe soucítit, nebo by její rozhodnutí byla uvěřitelnější.
Henry, na druhé straně, působí jako klasický typ "zlého chlapce" se ztracenou pověstí, což už je v románech tohoto typu běžné. Pokud je jeho charakter záměrně napsán jako karikatura, je to trochu škoda, protože to zbytečně snižuje napětí v jejich vzájemné interakci. Pokud by byl více mnohovrstevnatý, mohl by příběh získat na větší intenzitě.
K tomu, co zmiňujete ohledně "tvrdé" mluvy, bych řekla, že to může být problém, pokud jazyk postav není dostatečně autentický. Pokud Willow i Henry mluví příliš „tvrdě“, nebo pokud se to zdá nevyvážené, může to mít za následek, že postavy působí spíše jako šablony než jako živí lidé. Hlavní postavy by měly mít jedinečný jazyk a přirozený tón, který odpovídá jejich osobnosti a situaci, a zde se jeví, že dialogy mohou být příliš okaté nebo přehnané.
Pokud jde o sexuální narážky, chápu, že se jedná o součást žánru, ale jejich množství může působit rušivě, pokud není vyvážené s dostatečným rozvojem postav nebo s napětím v ději. Příliš časté narážky mohou začít být repetitivní a místo aby podporovaly vztah mezi postavami, spíše jej zjednodušují na povrchní vtipy.
Hlubší rozvoj postav: Postavy by měly mít vícero vrstev. Možná by bylo zajímavé více prozkoumat Willowiny vnitřní konflikty ohledně její minulosti i jejích budoucích ambicí. Podobně Henryho motivace pro rozhodnutí a chování by mohly být vykresleny komplexněji.
Místo aby se děj soustředil pouze na vztahovou dynamiku, mohla by autorka více rozvinout Willowinu cestu za osobním růstem, její práci nebo i její přátelské vztahy. Méně sexuálních narážek a více autentických dialogů by možná posílilo vnímání postav. Přestože žánr románů pro ženy není příliš prostorově otevřený pro inovace, autorce by mohlo pomoci více překvapit čtenáře nějakými nečekanými zvraty nebo složitějšími zápletkami, než je klasický vztah mezi zlým chlapcem a hodnou dívkou.
Závěrem, i když kniha nabízí určitý potenciál a atraktivní námět, je tu ještě prostor pro prohloubení postav a nápaditější přístup k vyprávění. Příběh bude možná zajímavý pro čtenáře, kteří hledají lehkou četbu, ale pro ty, kteří hledají více než jen povrchní vztahový konflikt, by mohl být trochu zklamáním.“... celý text
— ellacteknihy
Zakázané doteky
„Skvělá a úžasná oddechovka na podzimní večery.
Příběh mladé Willow Clarkové začíná rozchodem s jejím přítelem Daxem, který je naprosto nemožný a ještě ho nachytá při nevěře. Willow se tedy přestěhuje ke svému kamarádovi Carlosovi a díky němu a svým přátelům nastoupí do nové práce. Jediné co si dala jako předsevzetí je, že se nehodlá zaplést s dalším mužem. Dá si od ostatních na chvilku voraz, upne se na práci aby vydělala dostatek peněz a mohla rozjet vlastní podnikání. Jenže jí zkříží cestu šarmantní muž Henry Parker, který je nejen nesmírně sexy a přitažlivý ale především mu není žádná sukně cizí. Mimo jiné, je to i její nový šéf, kterého potkala minulou noc v jednom klubu. Henry má totiž dost zhýralou pověst a jednoho dne jeho otci dojde trpělivost. Henry se musí usadit a zasnoubit aby napravil PR firmy. Potřebuje hezkou a slušně spořádanou dívku, která s ním uzavře dohodu. Dostane tak Willow hned v první moment v práci nabídku, která se dá stěží odmítnout a to kor když potřebuje finance aby si splnila sen. Zároveň chce ale dostat na lopatky svého ex a tohle je skvělá příležitost. Musí ale Henry dodržovat pravidla, která jsou ve smlouvě a nesmí se jí dotknout mimo povolenou zónu.
Willow a její kamarádky spolu s Carlosem byly skvělý, zamilovala jsem si je. Takovouhle kancelářskou romanci v podobě predstíraného vztahu s následným zasnoubením si určitě musíte přečíst. Mě se příběh strašně líbil. Byla to nenáročná oddechovka, která mi přišla akorát vhod v tomhle ročním období. Bylo to nejen vtipné, hlavně co se týká poslaných zpráv mezi Willow a Henry ale chvilkama napjaté a strašně kouzelné a romantické. Nechybělo napětí, akce, láska ani tajemství. Romantická linka tu byla naprosto skvělá a co se týče erotiky, jej jí tu akorát. Není to příběh nabitý erotikou ale pár scén kterých tu je, si naprosto užijete. Jsou velmi žhavé a nenechají Vás v klidu. Autorka si s popisem neskutečně vyhrála.
Dotyky jsou velmi čtivé a pokud máte rádi tenhle typ romancí, určitě nešlápnete vedle. Mimo jiné to má i nádhernou obálku za kterou stojí @michaeladopitova“... celý text
— Anet_jan_book
Zakázané doteky
„Knihu jsem dočetla předevčírem a nechala si tak prostor pro to, abych vstřebala knihu jako celek a rozmyslela si, jak knihu ohodnotit.
Erotické knihy patří k mým oblíbeným žánrům a v mé knihovně zastupují převážnou většinu obsahu, tudíž Zakázané doteky jsem chtěla jednoduše mít, ale především podpořit tak autorku v její snaze, píli, energii, kterou vložila do této knihy a splnila si tak sen.
Styl psaní je poutavý, bez zbytečných sáhodlouhých popisů, což mě velice vyhovuje, kor u tak nenáročné tématiky obsahu knihy.
Neměla jsem velká očekávání a knížka splnila to, co jsem od ní čekala.
Ovšem ničím nepřekvapila.
Osobně bych se spíše přiklonila ke třem plamínkům, než ke čtyřem - i když HOT scény byly fajn. Viděla jsem v tom efekt Any Huang :) což je poklona! Ale úplně mě nerozehřály, no... asi zrovna špatný cyklus :D
POZOR SPOILER:
Jedna věc, kterou bych vytkla ( je to opět čistě osobní názor a nemyslím to nijak zle) byla dvakrát užitý význam slov "Slyšíš jak tečeš?" a pak znova "Přejel po pyscích a odhrnul je. Tekla jsem tak, že to bylo slyšet." - tak z toho se mi ježily vlasy na hlavě. Samozřejmě dokážu si představit, jak by každou ženu dokázal rozparádit pan nebezpečně sexy Parker, ale doslova říct, slyšíš jak tečeš a když ještě rozhrne ten poševní závoj a řeknu, že teču, tak si představím tu divokou řeku mezi stehny, nebo Niagáry, a to je tak... nevím. Chápu, že to mělo vylíčit přímo, jak moc mokrá byla, ale tohle se mi jednoduše nelíbilo - zvolila bych jiné užití slov.
Naopak se mi líbilo, že Willow nebyla žádná vyhublá žába a propagovala zdravé sebevědomé ženy - tedy to až potom, ale přeci jen :))
Ale samozřejmě naopak - Henry Parker byl ztělesněním samotného hříchu a v tom to bylo vcelku dost předvídatelné.
Nicméně chemie fungovala.
Těším se na pokračování s Lucifer - věřím, že to bude teprve opravdové peklo a minimálně 5 chilli chalapenos papriček!“... celý text
— Exnerka
Zakázané doteky
„V první řadě Vás chci všechny vyzvat k tomu, abyste si Zakázané dotyky, protože jsou opravdu skvěle napsané a kniha si zaslouží, abyste ji měli v knihovnách.
Zakázané dotyky jsou mojí první přečtenou baronetkou od české autorky a rovnou taková pecka. Tahle jízda v podobě předstíraného vztahu/zasnoubení Willow a Henryho mě neskutečně bavila a jsem ráda, že autorka má v plánu napsat další díly a ze Zakázaných dotyků udělat sérii. Byla by totiž škoda, kdyby tenhle universe skončil u jedné knihy.
Ale zpět k DOTYKŮM. Kdo nemiluje kancelářské romance a když je k tomu připojené ještě předstíraní vztahu - no v podání naší autorky Monicy Dake je tohle luxusní podívaná.
Dotyky tedy sledují 27letou Willow která se nedávno rozešla s Dexem, bydlí u svého kamaráda Carlose a nastupuje do nového zaměstnání v realitní kanceláři jako jeho asistentka. Hned první dne však dostane nabídku (která se dle mě neodmítá, obzvlášť když je v tom sexy chlap. ) Má předstírat vztah se svým šéfem, poté co jeho otec už má jeho špatné pověsti dost. Má mu jednoduše napravit pověst a udělat z něj dokonalého snoubence. Ale co když Henry vlastně dokonalý už je? Její podmínky jsou jasné – mimo povolené zóny se jí nesmí dotknout.
Willow a její kámošky v čele s Carlosem jsem si zamilovala, ale hlavně jsem si zamilovala postavu našeho bručouna (ale roztomilého medvídka) Henryho Parkera. To je knižní boyfriend, o kterém budete nejednu noc snít.
Přestože k nějaké větší erotice dojde až v druhé polovině knihy, je to neskutečně žhavé a uděluji ji 4 . Ono totiž Henry a jeho UM (ne ÚD, i když vlastně i úd). Jo, Henry umí dost věcí a umí je dost dobře. Teda hlavně autorka se se všemi těmi erotickými scénami neskutečně pohrála a nejednou mě bylo horko.
Dotyky prostě stojí za přečtení! Kromě toho, že kniha je skvěle čtivě napsaná, ale ještě k tomu ji zdobí krásná obálka od @michaeladopitova Tuhle knihu chceš v knihovně. Ne, ty ji tam musíš mít!“... celý text
— Books_by_Dee
