• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Pavel Tomcsányi

Osudová hranice

„Osudová hranice je s přehledem nejhorší gamebook, s jakým jsem se doposud setkal. Pavel Tomcsányi si při psaní nejspíš nebyl jistý tím, co chce vlastně stvořit. Jestli knihu nebo gamebook. Pokud hledáte kvalitní fantasy, najdete desítky lepších knih a pokud si chcete přečíst dobrý gamebook, sáhněte raději po jiném. Jakémkoliv. Příběhové pasáže jsou hrozně dlouhé a nudné a gamebook díky nim nemá spád. Strašně se vleče a hráč je každou chvíli zdržován sáhodlouhými odkazy, které ale kromě délky nejsou ničím výjimečné. Příběh je klasický souboj s ultimátním zlem, které chce zničit svět, a doslova přetéká všemožnými žánrovými klišé. Bohužel jsem v něm nenarazil na jediný moment, který by stál za zapamatování. Pouze na dva odkazy na samotném konci knihy (519 a 522), které dokazují, že autor zřejmě nemá nejmenší ponětí, jakou strukturu má kvalitní gamebook mít, protože jsou dlouhé 22 a 30 stran. Podobně je na tom vlastně i celá závěrečná část, kde na minimum hraní připadá zhruba 150 stran celkem nezáživného příběhu a zbytečných dialogů. Soubojový systém je jiný než u konkurence, ale podle mě je to spíše na škodu, protože souboje jsou díky němu mnohem více o náhodě. Ne moc dobře je tu vyřešeno i jídlo. Podobně jako v Lone Wolfovi i v Osudové hranici musí vaše postava jíst. Jenže zatímco v Lone Wolfovi přichází hráčova postava v případě, že se nenají, o 3 body kondice, v tomto gamebooku může časem ztratit i celkové hodnoty zdraví a po určité době může i zemřít. Někdo si možná řekne, že je to jako ve skutečnosti, jenže realita je taková, že to úplně ničí hraní. V Lone Wolfovi se po hráči chce, aby se najedl třeba jednou za dvacet odkazů. V Osudové hranici se v pozdější fázi nachází třeba pětistránkové odkazy, během nichž se hráčova postava musí najíst hned několikrát. A takových odkazů je tam klidně několik v řadě, aniž by byla možnost si mezitím někde opatřit jídlo. Podle mě tohle není šťastné řešení. Většinou se snažím každý gamebook dočíst nejméně dvakrát, abych vyzkoušel co nejvíce možností. V případě Osudové hranice považuji za úspěch, že jsem se přinutil dočíst ho alespoň jednou.“... celý text
— Smrť

---

Oddané srdce

„Gamebook z uplynulé dekády, který mě opakovaně míjel. Už sám fakt, že mě svou existencí ani anotací nedokázal navnadit k dřívějšímu hraní o čemsi vypovídá. Nenabízí totiž nic extra nového a nadto je ještě poměrně přímočarý. Hrajete za opičího člověka z lesního království Joscholů, které začali plundrovat vetřelci ze severu jménem Askalové. Cílem vaší postavy je tedy zlikvidovat samotného krále Askalů (ano, váš opočlověk je v podstatě novopečený asasín) a invazi tak zastavit. Relativní přímočarost hry i příběhu bych knize ještě odpustil, byť mám raději komplikovanější věci. Horší je to s příliš častým prvkem náhody, který vás provází takřka všude. Přitom hráč má občas možnost něco překonat rozumovou úvahou (např. koupě předmětu, pokud vám na rozdíl ode mě neschází jeden měďák), ale dost často tomu tak není (proklínám noční plížení kolem tábora Askalů, díky kterému jsem čtyřikrát v kuse zemřel v otroctví). A ačkoli máte možnost náhodu mírně usměrnit body štěstí, je jich většinou málo a nemusí to stačit. Tím spíš, že některým soubojům se zřejmě vyhnout nemůžete a zažijete u nich pěkně krušné chvilky. Na druhou stranu jsem v knize nenarazil žádné vyložené lapsy a vaše volby mají a dávají smysl. Vlastně uvažuji, jestli jsem v nějaké knize zlikvidoval záporáka takhle odporným způsobem - nejspíš ne! Tento gamebook je ve všech ohledech průměr, ovšem je to průměr velmi zasloužený. Zpátky ke knize mě to netáhne, ale pokud už s herními knihami máte menší zkušenost a chcete zkusit něco „těžšího“, tohle je fajn mezistupeň. Kostkám zdar!“... celý text
— Morbidus

---

Osudová hranice

„Velmi zajímavý GB, který lze jen doporučit. Jedná se opravdu výpravné dílo (696 stran...), které můžeme rozdělit na dvě části. Ta první a delší je klasické hrdinské putování. Druhá část je epická bitva. Za první část bych dal 5 hvězd, druhá část byla dle mě zbytečně dlouhá (hodně podrobné popisy bitvy, moc dialogů atd.), takže za ni tak max. 4 hvězdy. Pravidla jsou extrémně jednoduchá a přitom velmi funkční. Souboje jsou vyvážené, ale předpokládá se, že se budete rozhodovat "správně", aby jste měli patřičnou pomoc. Možnost znovuhratelnosti tu je, ale nějakou velkou variability děje bych nečekal. P.S.: do zajímavostí jsem napsal errata, které jsem objevil“... celý text
— cziss

---

---

Oddané srdce

„Je to celkem dost přímočarý GB, ale mě se to líbilo. Fantasy prostředí bylo fajn a celkově to byla oddychovka. Jak napsal Dave_Jame, pro začátečníky ideál.“
— cziss

---

Oddané srdce

„Říct o téhle knize něco jiného než že je jednoduchá ve všech ohledech bude těžké. Jednoduchý příběh, jednoduchý systém, jednoduchá struktura. Nic zde není tak zajímavé aby to vyniklo. Přesto bych tu jedno doporučení měl. Často se setkávám s lidmi, kteří hledají Gamebook pro mladší čtenáře. Přesto že, Oddané srdce nedělá nic nad rámec průměru, krom dvou překlepů jsem se ani nesetkal s velkým množstvím chyb. Jeho jednoduchost, srozumitelnost a relativně krátká délka by mohly být schůdnou vstupní branou pro další generaci mladých čtenářů. (3z5 jen z důvodu že jsem byl druhý hodnotící a myslím že oněch 50% je tak ideálních)“... celý text
— Dave_Jame