Nové komentáře u knih Peter Berthold
Krmíme ptáky - ale správně
„Chtěl bych žít podle téhle knížky. Chtěl bych být profesionálním krmičem ptáků. Krmit - a to jen, pouze a bezvýhradně - celoročně všechny ptáčky, kromě pěvců třeba i dravce. Protože podle autora prostě nelze vynechat jeden jediný den, to bych pak (předpokládám hlavně v zimě) ten další den cestou ke krmítkům všude nacházel hlady chcíplé ptáky, kteří ten jeden den bez plných krmítek prostě nepřežili (ne že by se mi to někdy stalo).
Hmmm... Krásná představa, věnovat se ptáčkům na plný úvazek, v zimě, na jaře a v létě při hnízdění - to přece mají největší spotřebu a největší energetické výdaje, aby stačili uživit to nadnormální množství mladých, které budou mít přece jen a díky tomu, že jsem poctivě krmil celou zimu. A když mladé vyvedou, dá nám milostivě autor zhruba září a říjen na oddych, abychom nasbírali síly (a nejen je) na zimní krmení. Jen jedna věc mi není jasná - kdo bude živit mě? Protože chodit do práce nebudu moct, budu přece krmit na plný úvazek, a kde budu na ty metráky zrní, buráků, stovky lojových koulí a já nevím čeho ještě brát peníze, to mi autor neporadil.
Jako já vím, že myšlenka je to šlechetná, mám ve svém okolí docela rozsáhlý park, kde je asi desítka krmítek, přes zimu tam krmení nosím, je krásné pozorovat kromě běžných návštěvníků občas i ty méně často vídané jako třeba stehlíky (ty ale vídám jinde než na mnou dotovaných krmítkách, konkrétně - a to je nečekaná podpásovka - na přirozené potravě v podobě plodů platanu, visících na stromě), tu a tam strakapouda velkého, hýla, šoupálka, dlaska, ale dělat celoročního otroka ze sebe teda nebudu. Já to nějak konkrétně nepočítám, ale i v tom množství, kterým krmím já, to řekněme měsíčně finančně není úplně zanedbatelné.
Já asi od téhle knížky čekal něco jiného než v jistém smyslu až dogmatický, či snad (jak tu taky někdo napsal) sektářský přístup. Když jsem začal číst, tak v první části jsem si připadal jak Alenka v říši divů: jediná správná myšlenka, kterou do nás autor pere od začátku do konce, je celoroční krmení bez přestání, protože v naší (jak jinak než námi) zhuntované krajině není pro ptáky k snědku vlastně vůbec nic; ptáci jsou vlastně na hraně vymření, a proto ... krmíme celoročně, a nejvíc v době hnízdění, jinak ti chudáčci mláďata nepřežijou asi vůbec žádná, a v tomto duchu tahle nalejvárna trvá asi 60 stran. (Jen tak mimochodem, pane Bertholde, co třeba takový pojem jako přirozený výběr nebo prostě PŘÍRODA, kde zkrátka přežijí jen ta nejsilnější mláďata??) Poté následuje kapitola o tom, jak krmení naplánovat (taky docela věda!!), jaká jsou vhodná krmítka a co do nich dát (asi nejpřínosnější část, i když jsme opět u té otázky "a za co budu živ já?"), co do nich nedávat - to mohlo být i podrobnější, jak vyrobit vlastní krmiva, opět až vědecké pojednání o plánu spotřeby krmiva a pár dalších obecných kapitol. Následuje výčet a popis nejčastějších návštěvníků krmítek a také jejich řekněme chuťových preferencí.
Jako jo, je tam pár zajímavých myšlenek, a taky pěkné fotky, ty se mi líbily, ale jinak to považuju za docela těžké zklamání. Nedalo mi to, říkal jsem si, co asi na tuto problematiku říká web České společnosti ornitologické. Navštívil jsem ho, a během pár desítek vteřin tam k tématu našel dva články (+ jeden z jiného zdroje), jejichž přečtení mi zabralo celkem asi půl hodiny a ..... dá se říct, že dost podstatnou část myšlenek této knihy ohledně celoročního krmení ty tři články - mírně řečeno - poněkud zpochybnily, pokud nechci napsat, že to rozbily na kusy.
Hodnotím velmi, velmi chatrnými třemi *, a ta třetí je jen a pouze za fotky. On je docela úsměvný už návod na výrobu "ideálního krmítka" na vnitřních deskách knihy, to má základnu 75 x 75 cm a střechu metr na metr. Takové přiměřené krmítečko do každé zahrádečky, na každý balkon, prostě všude, vejde se do něj čtvrt metráku zrní, a to se vyplatí ... LIDÉ BDĚTE!! A NEBLBNĚTE!! A trochu vnímejte, co čtete, jakým způsobem to je napsané...“... celý text
— mira.l
Krmíme ptáky - ale správně
„Dostala jsem jako dárek od své dcery. Velmi přínosná. Krmíme již pár let celý rok a v krmítku je to koncert.“
— elexmil
Krmíme ptáky - ale správně
„Tuhle knihu jsem si půjčila hlavně proto, abych přišla na to, jak krmit ve městě ptáky tak, aby mi to nesežrali holubi.
A dostala kompletní nalejvárnu od A do Z. A vůbec to neva.“... celý text
— roso.mak
Krmíme ptáky - ale správně
„Perfektně zpracované. Čekala jsem trochu bezcennou příručku typu " nasypeme slunečnici a lojové kuličky...."
Velké a milé překvapení. Pokud tady ta kniha nepřesvědčí lidí o tom ,že devastujeme přírodu každým dnem více ,tak už nic.
Doporučuji“... celý text
— Kája95
Krmíme ptáky - ale správně
„Moc hezky zpracovaná kniha, jejíž tipy ocení především úplní začátečníci v krmení ptáků, či prostě lidé, co se o ptáky začínají zajímat, ale nové informace se jistě dozví i ti, kteří krmí ptáky celý život a zarytí "krmíme pouze když mrzne nebo je sníh" zjistí, jak moc se mýlí.
Já jsem knihu velmi ocenila, budu se k ní určitě vracet a mám velkou radost, že jsem ji přečetla. Další velké plus jsou nádherné fotografie, které text perfektně doplňují.
Na můj vkus v knize ale bylo až příliš mnoho statistik, historie a odkazů, které se týkaly především Německa. Líbilo by se mi nějaké doplnění statistik z ČR pro české čtenáře.“... celý text
— Kamcatak
