• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Peter Ward

Život a smrt planety Země

„Velmi zajímavá kniha nejen o geologii, která čtenáře obohatí o spoustu poznatků a informací. Zajímavé, jak se dá předpovídat, co se asi stane s naší planetou na základě infomací o jiných planetách a geologii.“... celý text
— berry1009

---

Život, jak ho neznáme: Pátrání NASA po jiném životě a úsilí o jeho vytvoření v laboratoři

„Proč se o těch nejvíce zajímavých knihách vždycky mluví tak málo? Život, jak ho neznáme jsem objevila náhodou v jedné benefiční aukci pro kočky. A vyklubala se z ní jedna z nejzajímavějších knih, které jsem v posledních letech četla. Do knihovny si ji ukládám na čestné místo hned vedle Věčné Treblinky. Kdybych tušila, že věda o vesmíru je i vedou o životě (a nejen o kamenech:D), zajímal by mě celý vesmír mnohem dříve. Život mě fascinoval snad od narození. Autor zprvu upozorňuje na to, že pátrání po životě ve vesmíru se dosud soustředilo na hledání planet podobných Zemi. Ale je to správný postup? Může život existovat i v úplně jiných podmínkách? Může být život založen na jiných základech než ten pozemský? A byli bychom vůbec schopni ten život rozpoznat jako život, pokud by se od nás velmi lišil? První část knihy je knihou zejména o biologii a o pozemském životě. Autor se zde snaží redefinovat život (a pozemský život), protože bez odpovědi na otázku "co je život, co život potřebuje a jak může vypadat" se těžko můžeme pouštět do řešení otázky, zda existuje život mimozemský. Zároveň přesvědčivě obhajuje, proč by i viry měly být považované za živé. Upravuje strom života a dokazuje, že na Zemi vedle sebe žijí přinejmenším dva typy života - náš známý DNA život, ke kterému patříme i my, živočichové, a druhý typ života, ke kterému patří dnes už převážně jen viry (ale v minulosti možná mnohem víc). Dokazuje také, že i život na Zemi může přežívat v extrémních podmínkách (například kolem černých kuřáků na dnech oceánu žije život i bez energie že Slunce), a dokonce, že náš život má původ v mikrobech žijících v extrémních podmínkách. Potřebujeme tedy ke vzniku života tak specifické podmínky, jak jsme si dlouho mysleli? Během argumentace se Peter Ward často opírá o jiné vědce, čímž jeho argumentace působí věrohodně. Nejde jen o teoretizování jednoho nadšence. (Sám autor patří navíc mezi skeptiky, co se týče víry v mimozemský život. K bádání tudíž nepřistupuje idealisticky a nezkresluje údaje "protože si to přeje".) Teprve když už máme definovaný náš život, můžeme se podívat i na jiné formy života. Byl by teoreticky možný život, který třeba nevyužívá stejných dvacet aminokyselin jako my, terraoané (jak nazval nás, pozemšťany)? Byl by možný život, který by jako stavební prvek nevyužíval uhlík a jako rozpouštědlo vodu? Velmi zajímavá myšlenka je, že místo slepého pátrání v nekonečném vesmíru je třeba soustředit se na výzkum tady na Zemi. Pokud by se nám podařilo VYTVOŘIT život odlišný od toho našeho, dokážeme, že takový život může existovat a pak po něm můžeme začít pátrat na planetách, které jsme dosud považovali za pro život nepříznivé. (Náhodou čtu knihu zrovna během pandemie covidu-19, je příhodné, že se kniha věnuje virům a vysvětluje, co jsou vlastně zač.) Astrobiologie rozhodně vypadá jako úžasný vědní obor, o kterém chci zjistit ještě víc. Jasně, není to odborná publikace, je to psáno pro veřejnost, ale to mi vyhovuje. I tak jsem si některé obtížnější pasáže musela číst dvakrát, abych jim plně porozuměla. Na druhou stranu, u jiných záležitostí bych se bývalá rada zastavila na delší čas a nechala si je podrobněji vysvětlit. Ale chápu, kniha by pak také mohla mít tisíc stran... Kniha je opravdu plná zajímavých informací. Třeba o prionech jsem nevěděla. Je zvláštní, jak málo pořád víme. Přesto máme tendenci si vždycky myslet, že teď už víme vše, už jsme vše objevili, a nejsme ochotní dosavadní teorie přehodnocovat a upravovat. Přitom právě otevřenost novým myšlenkám je to, co pohání vědecké poznání, ne? Btw. Osobně jsem k otázce možného života mimo Zemi přistupovala neutrálně. Neměla jsem na to žádný názor. Samozřejmě bych si přála, aby život nebyl vzácný, ale to neznamená, že v to budu věřit. (Prokázání existence života ve vesmíru by mi dodalo tolik naděje! Tady jsme si to dost podělali a představa, že jsme zničili jedinou planetu s životem mě dost trápí.) Každopádně jsem k tomu přistupovala s otevřenou myslí, troufám si tvrdit. A kniha mě ohromila a myšlenka mimozemského života mi teď nepřipadá nemožná. Není to kniha pro ty, kteří chtějí číst senzace a nepodložené, ale úžasné teorie či příběhy lidí údajně unesených mimozemšťany. Je to spíš kniha pro ty, které skutečně zajímá pravda (o životě, vesmíru a tak vůbec) a chtějí si ji logicky obhájit. Rozhodně ale doporučuju všem.“... celý text
— Sidonie

---

Život, jak ho neznáme

„Koupil jsem to ve výprodeji (kde prostě bývá odpad) snad za 30 korun, ale kniha je opravdu výborná.“
— Vulpin

---

---

Život a smrt planety Země

„Parádna knižka o tom, čo raz čaká našu planétu- osud tak nevyhnutný, ako je nevyhnutný osud človeka... i keď je to osud, ktorý sa naplní za stámilióny rokov, predsa vás zachváti smútok, že tento krásny svet raz nebude existovať. A naša Zem z biologického hľadiska je už v štádiu zrelej dospelosti a čaká ju staroba - jej najlepšie roky sa pomaly blížia ku koncu...“... celý text
— bulat

---

Život a smrt planety Země

„Život a smrt planety Země je v zásadě shrnutí známých faktů a vykreslení budoucnosti Země a života na ní. To je nepochybně velice příhodné téma pro popularizaci a autoři ho uchopili dobře, především co se týče dlouhodobé (stamiliony až miliardy let) perspektivy. Samozřejmě líčení konkrétního konce života v jeho různých formách je spíše spekulativní, ale založené na racionálních úvahách. Přesto jsem v posloupnostech a průběhu vymírání čichal nějaké nejasnosti, ale to v zásadě ani tak nevadí. Trochu na škodu je, alespoň v první polovině knihy, neustálé opakování základní myšlenky, a to stejnými slovy a pravidelně v každé kapitole, až už čtenář občas dostává pocit, že ho autoři považují za idiota. Podobně můj dojem z četby trochu pokazily některé detaily, jako předpoklad, že za patnáct tisíc let bude někomu chybět ropa či uhlí (myslím tak, že po zmíněných surovinách nikdo neštěkne už za pár desítek/stovek let, natož aby mohly stát za energetickou krizí za několik tisíců let), nebo trochu překroucená, nebo spíše nedořečená interpretace Lovelockovy teorie Gaia (pro zájemce doporučím spíše původní publikace samotného Lovelocka, vyšlé i v českém překladu). Neshodnul bych se s autory ani na některých jejich subjektivních vývodech (např. velmi omezené možnosti technického pokroku), ale to je spíš už na diskuzi nad pivem, protože je to všechno doslova ve hvězdách. Na druhou stranu jsem rád, že se autoři vyvarovali (ale ne zcela) svůdné možnosti, aby z pozice vědecké autority pojali svůj text jako poplašnou zprávu pro lidstvo, které by se konečně mělo vzpamatovat a přestat si ničit svou krásnou planetu, čímž by text pro mnohé jistě ztratil na přitažlivosti. Dobře také, že i zhodnocení načrtnutých faktů a jejich důsledků pro lidský život ve všech jeho aspektech nechali autoři na úsudku čtenářově. P.S. posunutí planety kometou velmi zajímavé!“... celý text
— TheRaven