• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Klima je příležitost: Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi - Petr Daniš

Stojíme na počátku jedné z nejhlubších a nejrychlejších transformací společnosti v lidských dějinách. Tato kniha přináší nová fakta a fascinující příběhy změn z... detail knihy

Nové komentáře u knih Petr Daniš

Svobodná hra

„Kniha mě od první chvíle zaujala, táhla a při čtení dojímala. Přijde mi skvělé, že taková kniha vůbec existuje. Je psaná osobitě, upřímně a otevřeně. Autoři dali do knihy kus sebe, sdílejí své příběhy ze života. Kniha obsahuje nejprve dost solidní rešerši o hře, o různých souvislostech: s vývojem mozku, s vývojem způsobu lidského života, prostě o tom jak, proč a kam jsme se to dostali. Bijí totiž na poplach, protože v moderním světě ubývá místa pro svobodnou hru - ve škole, v rodinách, obecně v dětství, ale i v celé společnost. Hluboce souzním s principy a hodnotami, které z rešerše vycházejí: děti potřebují hru, která je svobodně zvolená, spontánní a dobrovolná, aktivně řízená jimi samotnými, která vychází z vnitřní motivace, potřebují řídit vlastní riziko. V knize se píše, že ochranitelství zašlo příliš daleko, a že děti v institucích ztratily svobodu a zodpovědnost. A i pokud rodič nebo herní průvodce intervenuje, tak je potom důležité z dětské hry včas vymizet. Já bych ale ještě dodal, že děti nejsou tak odlišní od dospělých a přijde mi logické, že tyhle hodnoty potřebují i dospělí. Já sám to silně pociťuji třeba v práci. A protože jsem starej anarchokapitalista, tak z těch principů svobodné hry vyvozuji, že současný stát se příliš montuje do „naší hry“, protože je skoro se všemi těmi principy v konfliktu. Stát je také takový rodič, co příliš intervenuje a podle mě naprosto kazí lidskou hru. Svobodná hra je v naprostém protikladu ke státnímu systému - jedno je dobrovolné a povznáší a druhé je násilné, drží u země, vysává a gleichšaltuje. Proto mě zarazilo a zaujalo, že v kapitole 8 „budoucnost svobodné hry“ autoři řeší politiku a jak „více podporovat hru v naší zemi“. Odkazují se na OSN (úmluva o právech dítěte) a komentují českou státní politiku. Doslova píší: „Neexistuje žádná celostátní ani místní strategie rozvoje hry“ a že nemáme „ministerstvo pro děti, rodinu a vzdělávání“ ale pouze ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Přijde mi to naprosto samozřejmé a DOBŘE, že se stát nestará o svobodnou dětskou hru a nechápu proč tam vůbec tahle kapitola je. Možná autoři jen konstatují fakta? Předtím autoři dost silně kritizují současné státní školství (právě kde se podle mě roztáčí začarovaný kruh strachu a státní indoktrinace) takže doufám, že snad nenaznačují, že by se nám stát měl ještě trochu víc montovat do života. Jinak to bylo milé čtení.“... celý text
— chovanec

---

Svobodná hra

„Originální téma a skvělé zpracování. O hře, jejím významu a důležitosti se u nás moc nemluví ani v respektujících a kontaktních kruzích. Děti často neví, jak se zabavit bez animačního programu, který rodiče ve snaze o Montessori/Waldorf/whatev neustále předhazují. A učitelé by tohle měli dostat jako povinnou četbu stoprocentně. Velmi mě zaujaly teoretické části, které se věnují historii a "vývoji" hry u různých kultur a napříč všemi možnými světovými událostmi. Autoři zmiňují i hru u zvířat, řeší samotnou definici hry a její podoby. Předkládají i otázku herní deprivace v dnešní digitální době, kdy se o děti neustále bojíme a povolíme jim máloco. Samozřejmě je pořád potřeba myslet na individualitu dětí a jejich odlišné potřeby, tak jak jsem zvyklí z respektující výchovy. Poslední část nabízí spoustu "nápověd" a inspirací ke hrám. Většina z nich vyžaduje volný prostor, víceméně čistou přírodu a zkušené děti. Nicméně věřím, že si zde vybere opravdu každý a dokáže načerpat potřebné informace. Moc se mi líbí formát knihy, která je sice těžká a neskladná (takže na výlet si ji nevezmete), ale obsahuje spoustu fotek, osobních příběhů a citátů. Text je čtivý, poutavý a přehledný. Všechny podstatné věci jsou řádně ozdrojovány (i když osobně preferuji poznámky pod čarou namísto seznamu na konci knihy).“... celý text
— Turmee

---

Klima je příležitost: Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi

„Této knize nelze upřít, že je velmi čtivě napsaná, ale je naprosto zjevné, že o tématech je zde přemýšleno poněkud jednostraně a doslova až 'sluníčkářsky'. Je hezké žít v optimismu a naději, ovšem od této knihy bych čekala také trochu realismu ne jen prostou utopii podloženou jednostranými daty. Chápu, že pro člověka, který se těmto tématům nevěnuje je to určitě velmi hezké počtení, ovšem z toho druhého pohledu se jedná jen plytké povídání, které všechny akorát přesvědčuje, že se o nápravu postará někdo jiný a my si jen musíme počkat na ten hezký svět. Ovšem opak je pravdou, v tomto případě musíme začít každý sám sebou. Budiž mi příkladem obhajování elektromobility a těžby lithia pro lepší zítřky. Pokud hodláme platit za těžbu lithia (nebo kobaltu, pro stejný účel viz odkaz) zlikvidovanou toxickou půdou a odpornou otrockou prací, v některých případech i dětskou a pokud na 1 tunu lithia padne 15 tun oxidu uhličitého nejedná se pravděpodobně o něco, co bych propagovala v knize o klimatu a o lepší budoucnosti, nemluvě o dalších problémech spojených s tímto tématem. - https://climate.mit.edu/ask-mit/how-much-co2-emitted-manufacturing-batteries; https://www.centrumlidskaprava.cz/blog/tezba-kobaltu-jak-vysoka-je-jeji-cena-kdo-za-ni-plati“... celý text
— bravefox

---

---

Klima je příležitost: Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi

„Skvělá knížka plná faktů, co dodává člověku naději.“
— Miladad

---

Klima je příležitost: Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi

„Na jednu stranu, čím více knih o klimatu vznikne, tím větší je šance, že si alespoň jednu přečte co nejvíce lidí. Na druhou stranu, pro někoho, kdo měl alespoň jednu v ruce, je zajímavá tak akorát prostřední část o současných projektech a technických pokrocích. První část je klasicky řádná depka na téma, jak jsme všichni v p*deli (jako že jsme, to nepopírám) a poslední část je o osobní zodpovědnosti a mnohokrát slyšených radách, jak nemáme jezdit autem. Takže nekupovat. Půjčit a prolistovat.“... celý text
— roso.mak