Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Petr Svobodný

Pražské špitály a nemocnice Pražské špitály a nemocnice

Kniha je malá a naprosto fantastická. Nezabíhá do zbytečných detailů a popisuje velmi čtivě vše, co je potřeba k pochopení tématu. Vývoj pražských nemocnic zachycuje i do poměrně moderní doby 20. století.... celý text
JustSony


Dědeček Dědeček

Nic výjimečného. Vzpomínky dvou dědečků, vlastně jen jednoho, toho mladšího, který vypráví své zážitky.
flanky


Nemocnice a sanatoria Nemocnice a sanatoria

Jedna z nejlepších knih, co se mi v poslední době dostala do ruky. Sice je určena pro poměrně úzkou cílovou skupinu, ale to jí určitě neubírá na kvalitě.
miloslav0399



Pražské špitály a nemocnice Pražské špitály a nemocnice

Soustředění základních informací může být přínosným pro toho, kdo by se chtěl zabývat rozpracováním historie jednotlivých ústavů. Text by osvěžilo uvedení více poutavějších detailů.... celý text
Lenka4


Pozor, doktor! Pozor, doktor!

Knížku jsem dostala od grafika. Po této stránce je knížka, řekněme, zajímavá. Můj šálek čaje to sice není, ale jo, dejme tomu, oko odborníka se nejspíš potěší. Nicméně, k obsahu. Už samotný název jsem nechala párkrát převalit na jazyku. ". Pozor, doktor!" Pozor, doktor? Takže, mám očekávat něco na způsob: "pozor, revizor!" nebo "bacha, učitelka"? Neboli, zbystřete, nepřítel? Jedná se o knížku pro děti. O dějiny medicíny v sedmi dnech. Přesto, počínaje názvem, je v ní současně lékař přímo i hodnocen. Vědomě či podvědomě dětem podsouván jako někdo, kdo nás vlastně trápí, mučí a zkouší na nás různé triky... Přímo do knížky je vložen plakát kostry, který si děti nejspíš můžou vyvěsit v pokojíčku. Nu, je hezky vyvedena, barvy, kvalitní papír, po této stránce dobrý. Co však neskousnu je text na něm: " Člověk každou chvíli stoná, něco se mu vykloubí. Nemít možnost jak to spravit, stál by život za houby. Od pravěku lidstvo zkouší kouzla, čáry, různé triky. Například jsme vymysleli doktory a lékárníky!" Tento text je i upoutávkou na knížku a je i na zadní straně obálky. Tohle mám opravdu recitovat dětem? Vytvářet v nich dojem, že lékař je vlastně takové nutné malé zlo? Já chci, aby mé dítě znalo historii, vážím si, že autor udělal výcuc toho nejpodstatnějšího a myslím, že i nejzajímavějšího a shrnul to do krátkých textů tak, aby to děti bavilo. Ale vadí mi, že současně dětem (ne)nápadně podsouvá i svůj subjektivní (negativní ) názor na doktory. Texty se sice tváří mile, ale "mezi řádky" je averze patrná. Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi to u knížky pro děti. U knížky, která se prezentuje jako "dějiny medicíny". Ukázkou pár citací z knížky: "A nezapomeň si doma ty rovnátka, víš, že jdeš hned po škole na kontrolu!" "Jéééé...Zase na kontrolu k tomu trapiči! Odkdy vlastně doktoři smějí mučit malé děti?" "Asi tak něco přes 2000 let. Už staří...." atd. V současné knížce pro děti bych si představovala minimálně jemnou edukaci. Směrem k větší laskavosti a úctě. K jakémukoli povolání. Natož k povolání lékaře. Očekávala bych, že kniha "dějiny medicíny" navede komunikačně méně zdatné rodiče, jak v takové situaci vhodně zareagovat. Vždyť, zrovna na rovnátka dítě k odborníkovi vůbec nemusí a je to jen jeho estetický rozmar, že k němu chce. Kde je úcta a vděk? S tím souvisí další citace z knížky: "Poté, co vyrosteme, pronásledují nás úrazy a potřebujeme ošetřit, onemocníme a musíme se dát vyšetřit a léčit". Pane autore, my nic nemusíme, my se, naštěstí, MŮŽEME dát vyšetřit a léčit :-( A chci, aby to takto vnímaly i děti! Že máme neskutečné štěstí, že se máme na koho obrátit a ne, že k němu musíme! V další části knížky se dozvídáme, že: "Kdysi byli ve špitále pacienti v jednom sále. Dnes je ten dům rozdělen řadou oborů a stěn. Dokážem tu vskutku lépe operovat střevo slepé, léčit nervy, svaly, kosti, ba i různé maličkosti, brady, tváře, oči s víčky, uši, nosy, paty, špičky...na něco jsme zapomněli? Kde jen zůstal člověk celý?" Takže tu se zase děti (podprahově) dozvídají, že např. uložit někoho na specializované oční oddělení je zlé a nelidské? Závěrem poslední citace: "Dějiny medicíny se obvykle líčí jako hrdinský boj statečných lékařů s nebezpečnými zabijáky. I když skutečnost je složitější, ..." Nu, více se autor sebeodhalit nemohl, nemyslíte? Celkově nedoporučuju. Protože na současnou vzdělávací literaturu pro děti mám nároky. Mimo odbornou oblast potřebuju, aby podpořila úctu a respekt. Ať se jedná o doktora, revizora nebo učitele.... celý text
Rave