• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Kdo je tu šéf? - Petra Schier

Úspěšný sochař Ben touží jen po klidu, aby mohl tvořit. Doufá, že ho najde v malém městečku u moře, kde si pronajal dům a ateliér. To by ale nesměl podlehnout s... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Petra Schier

Psí štěstí

„Líbilo se mi prostředí městečka u Severního moře, bylo to pro mě zase něco nového. S Mel jsem problém neměla. Znám dost introvertů, kterým jejich start do života rodiče neulehčili. Stejně jako v knížce, i v životě může člověk pro chyby rodičů často najít v dospělosti po vlastních zkušenostech pochopení, že všichni děláme to nejlepší, co umíme. A každému rodiči, alespoň trochu soudnému, je někdy líto hlavně těch chyb, za které platily děti. Někdy nemusí jít o nějaké na první pohled hrozné věci, které vyformují uzavřeného strohého člověka, který si sám se sebou neví rady a neumí se změnit. Tak to bylo i v této knížce. Na Mel jsem se chvíli zlobila, že už za pratetou nikdy nepřijela, ale i to bylo v knížce vlastně moc hezky a pochopitelně vysvětleno. Po dva roky - o prázdninách, když jí bylo devět, deset let, byla s maminkou u pratety. Předtím a potom už se nevídaly. Je úplně pochopitelné, že dítě něco takového pustí z hlavy, a když vyroste, samo od sebe nějakou takovou paní těžko vyhledá. Smutné bylo, že prateta v to dvacet let doufala... V tom se mi knížka líbila - ta empatie se stárnoucí bezdětnou ženou, která se upnula na dítě, které se mihlo jejím životem, a nikdy na něj nezapomněla. A zároveň pohled z druhé strany. Empatie je to, co dělá lidi skutečně lidmi. Nejenom láska. Umět pochopit (nebo se o to alespoň pokusit) druhého člověka. A také být schopen nazírat dopad svých skutků na druhé. Dokázat se omluvit a zkusit napravit, co jsme pokazili, pokud to jde. V tom všem autorka píše vyspěle a lidsky. V Alexovi chtěla spisovatelka čtenářky potěšit dokonalým prototypem muže, abychom si zasnily. U mě se to trochu minulo účinkem, ale byla jsem ráda, že je to vlastně takový milý normální příběh lásky bez nechutností a úchylek, jen se zbytečně podrobným manuálem na sex. Čtenářky, které mají rády zevrubně popisované sexuální scény si přijdou na své, autorka se toho nebála. Není na tom ostatně nic špatného, jen jsem to zrovna v této knížce úplně nečekala (úmyslně jsem předem nečetla komentáře), a zas až tak moc se mi to v takovém rozsahu do tohoto konkrétního příběhu nehodilo. Alexe mi líto nebylo, že to s Mel neměl lehké. Jak už to i v životě někdy bývá, muž si rád zaloví krásnou, přitažlivou a odtažitou ženu, která ho stále udržuje ve střehu. Když se kolem něj po první noci ovíjí a vyznává mu nehynoucí lásku, tak bere nohy na ramena. Taky proto byl Alex stále svobodný - ty láskyplné ženy ho dost nezaujaly. Bohužel. Je to smutné, ale myslím si, že často dost pravdivé. Psů tam bylo tak akorát, aby to bylo milé, ale nikoliv fanatické. Zasloužené čtyři hvězdičky.“... celý text
— Piškotek11

---

Psí štěstí

„Krásné a oddechové čtení. Nic jméně mi vadilo chování Mel a sexualní scény které byli napsani hodně doprobna a to byl ten problém.“
— VítVápno

---

Kdo je tu šéf?

„Tyhle příběhy mě neskutečně baví a Bossovi psí myšlenky naprostá bomba, hodně jsem se nasmála... doufám, že vyjde nějaké další volné pokračování...“
— Klára956

---

---

Psí štěstí

„Emancipovaná single holka zdědí po vzdálené tetě obchod a dům v poklidném přímořském městečku, s podmínkou, že tam bude žít a starat se o psa. Nakonec je z toho happy end, kdy se zamiluje nejen do právníka vyřizujícího závěť, ale i do psa a do městečka i do jeho obyvatel. Nenáročné, úsměvné oddechové čtení, kde se nemusí moc přemýšlet.“... celý text
— MartaPear

---

Kdo je tu šéf?

„Opět psí myšlenky a reakce na lidi vyjádřené v knize "nahlas" mě často rozesmávaly. Kniha je volným pokračováním "Psího štěstí", které mě bavilo víc.“
— Ivetaa