Piškotek11 komentáře u knih

Líbilo se mi prostředí městečka u Severního moře, bylo to pro mě zase něco nového. S Mel jsem problém neměla. Znám dost introvertů, kterým jejich start do života rodiče neulehčili. Stejně jako v knížce, i v životě může člověk pro chyby rodičů často najít v dospělosti po vlastních zkušenostech pochopení, že všichni děláme to nejlepší, co umíme. A každému rodiči, alespoň trochu soudnému, je někdy líto hlavně těch chyb, za které platily děti. Někdy nemusí jít o nějaké na první pohled hrozné věci, které vyformují uzavřeného strohého člověka, který si sám se sebou neví rady a neumí se změnit. Tak to bylo i v této knížce.
Na Mel jsem se chvíli zlobila, že už za pratetou nikdy nepřijela, ale i to bylo v knížce vlastně moc hezky a pochopitelně vysvětleno. Po dva roky - o prázdninách, když jí bylo devět, deset let, byla s maminkou u pratety. Předtím a potom už se nevídaly. Je úplně pochopitelné, že dítě něco takového pustí z hlavy, a když vyroste, samo od sebe nějakou takovou paní těžko vyhledá. Smutné bylo, že prateta v to dvacet let doufala... V tom se mi knížka líbila - ta empatie se stárnoucí bezdětnou ženou, která se upnula na dítě, které se mihlo jejím životem, a nikdy na něj nezapomněla. A zároveň pohled z druhé strany. Empatie je to, co dělá lidi skutečně lidmi. Nejenom láska. Umět pochopit (nebo se o to alespoň pokusit) druhého člověka. A také být schopen nazírat dopad svých skutků na druhé. Dokázat se omluvit a zkusit napravit, co jsme pokazili, pokud to jde. V tom všem autorka píše vyspěle a lidsky.
V Alexovi chtěla spisovatelka čtenářky potěšit dokonalým prototypem muže, abychom si zasnily. U mě se to trochu minulo účinkem, ale byla jsem ráda, že je to vlastně takový milý normální příběh lásky bez nechutností a úchylek, jen se zbytečně podrobným manuálem na sex. Čtenářky, které mají rády zevrubně popisované sexuální scény si přijdou na své, autorka se toho nebála. Není na tom ostatně nic špatného, jen jsem to zrovna v této knížce úplně nečekala (úmyslně jsem předem nečetla komentáře), a zas až tak moc se mi to v takovém rozsahu do tohoto konkrétního příběhu nehodilo.
Alexe mi líto nebylo, že to s Mel neměl lehké. Jak už to i v životě někdy bývá, muž si rád zaloví krásnou, přitažlivou a odtažitou ženu, která ho stále udržuje ve střehu. Když se kolem něj po první noci ovíjí a vyznává mu nehynoucí lásku, tak bere nohy na ramena. Taky proto byl Alex stále svobodný - ty láskyplné ženy ho dost nezaujaly. Bohužel. Je to smutné, ale myslím si, že často dost pravdivé.
Psů tam bylo tak akorát, aby to bylo milé, ale nikoliv fanatické.
Zasloužené čtyři hvězdičky.

3 29.12.2024

Viděla jsem stejnojmenný film Úžasný pan Darcy (slovenský dabing) z roku 2016. Nebyl nijak ohromující, přesto jsem byla zvědavá na knížku. Dalo mi zabrat to dočíst. Čím dále jsem v příběhu byla, tím víc jsem si říkala: "Jako... jako.... fakt?" Knížka měla svá světlá místa (mně osobně se moc líbila chvilka, když Elizabeth seděla první noc v Londýně úplně nahoře v okně - za tmy - a dívala se ven a... něco se dělo... a to bylo moc pěkně popsáno), ale jinak jsem jen často nevěřícně vrtěla hlavou. Některá místa byla tak divná. Na mě tam bylo až moc peněz a majetku, až moc dokonale nádherný chlap, nepochopitelná reakce hlavní hrdinky v jisté chvíli v parku na plese. Nechci psát spoiler, proto tak oklikou.
Na konci tedy budiž, asi chápu, o co autorce šlo, ale zítra si honem musím pustit svou oblíbenou Pýchu a předsudek s Matthewem Macfadyenem a Keirou Knightley, a spravit si náladu.

3 23.12.2024

Opět jsem se netrefila, další nedočtená knížka. Tolik popisů výzdoby.... Nebudu k tomu víc psát, je to prostě individuální, někomu se to určitě líbit bude.

Nedočteno, proto nehodnotím počtem hvězdiček.
Po 111 stránkách jsem to vzdala. Je to takové nějaké .... zasmušilé. Nesedl mi obsah, ani styl psaní.
Možná by se to zlepšilo, ale zjišťovat to nebudu.

Tohle bylo skvostné... Kdyby si autorka odpustila do krásného příběhu nacpat smrt sestřičky a matky Matta (co s tím furt všechny mají, jakoby toho nebylo v životě i tak dost...), a obrovské množství kávy, tak by to byla jedna z nejkrásnějších romantických knížek, co jsem kdy četla. Přesto si ji budu přát pod stromeček a ráda se k ní vracet.
Nádherná atmosféra. Ať už autorka popisovala kouzlo zimy a sněhu nebo cokoliv jiného, jednotlivé okamžiky uměla slovy zachytit podmanivě. Teprve po dočtení jsem zjistila, že má literaturu vystudovanou - pustila se do studia skoro ve čtyřiceti. Tušila jsem to celou knížku, tohle normálně člověk neumí.
Každý den jsem si přečetla jednu z dvanácti kapitol a každou si požitkářsky vychutnávala. Občas jsem nějaký odstavec četla víckrát, když se má mysl začala nudit třeba při popisu místnosti nebo přírody. Tak jsem se vrátila a přečetla to znovu, protože tahle knížka za to stojí.... neprolétat hltavě zběžně stránky, ale opravdu se zastavit a vychutnat si to, dovolila jsem příběhu mě vtáhnout. Tempo knížky se mi skvěle hodilo do mého už několik týdnů trvajícího útlumu. S příchodem zimního slunovratu se energie většinou pomalu změní.
Období zklidnění mám moc ráda. Nelpím na jednom konkrétním vánočním dnu, spíš mě naplňují ty týdny, možná měsíce před tím. Tma, nebo to, jak když nasněží, vše je tiché a krásné. Autorka, jakoby mi z duše mluvila, ale ona věděla, jak to zachytit slovy.
Takže moc děkuji za tento knižní poklad. I romantická linka byla pro mě awwww.
Už jsem od této spisovatelky četla Sejdeme se pod jmelím (i do té knížky nacpala svou oblíbenou dramatickou vsuvku). Její prvotina s dvanácti schůzkami se mi líbila víc.
(Já tedy tyto knížky čtu přesně pro to, že od nich dostanu, co jsem od nich čekala, a je mi v tom dobře. A pokud ne, po pár kapitolách ji odložím.
Baví mě ta cesta, jak se autorka propracuje k tomu, aby dala hlavní hrdiny dohromady. Neočekávám něco, co není podstatou tohoto druhu knih, není to detektivka, kde je pachatel neznámý až do konce...)

9 27.11.2024

Moc pěkná knížečka, zasněžené město, krásné ilustrace, milý vánoční příběh, který bavil nejenom mě, ale i našeho mladšího synka.
Ten ještě většinou nevydrží poslouchat čtený příběh, ale tady jsme to dali na jeden zátah, jen s malou zastávkou u obrázku tramvaje. Jezdil prstíkem po tom kousku kolejí, co na obrázku byly, a rozehrál u toho na chvilku vlastní pohádku :-).

11 19.11.2024

Nebudu hodnotit počtem hvězd, protože jsem to po páté kapitole odložila. Nechci knížce zbytečně srážet procenta jen pro to, že mě to nechytlo.
SPOILER: nechtělo se mi číst příběh o ženě, které dá přítel kopačky a ona si myslí, že je to jen pauza. Chlápek jí po telefonu sdělí, že si musí promyslet, jestli ji ještě miluje, a že jede na dovču s jinou. A ta žena si myslí, že se to nějak spraví a chtěla by tohle "zlatíčko" zpátky? Možná před dvaceti lety bych zkusila číst dál, tehdy mé sebevědomí a sebeúcta byly téměř v mínusových hodnotách. Knížka má krásnou obálku i název. Mně nesedl ani styl psaní, ale své čtenářky si to určitě najde, zvlášť když v prvních kapitolách přimhouří obě oči.

Občas mám krásná období vnitřního ticha. V tu dobu nechci číst žádné delší příběhy, jen se vypnout, schoulit se do sebe, zklidnit se a odpočívat, kreslit, zajít si na smyčcový koncert, přečíst si básničku nebo úryvek z čítanky, pomalu se courat spadaným listím a dívat se, jak si naše děti hrají, jak padá mlha, stmívá se a prostě jen tak být.

Do této nálady se mi pěkně trefila tato knížka. Na chvilku si ji otevřít. Dívat se na obrázek kocourka, který fouká na pampelišku, chmýříčka letí pryč... Na další stránce je radostný pejsek, vyskakuje do výšky a chmýříčka (ano, pokračovala z jedné stránky na další) mu letí nad hlavou. U toho jedna věta, jejíž moudrost všichni známe a je fajn si ji připomínat: "Opravdové štěstí se ukrývá v jednoduchých, zdánlivě nezajímavých věcech."
Otáčím stránku, další známá perlička: " Ale uvědomovat si malé tiché chvíle, na to potřebuješ být potichu uvnitř."
Na straně 26 sedí na bílé pláni pejsek, dívá se na zářící hvězdu na černém nebi, vedle je text: "Oddej se plně naslouchání. Za zvukem je něco víc: tajemná svátost, kterou nelze uchopit pomocí myšlenek."
Strana 34: "Je úžasné pozorovat živé zvíře, protože zvíře na sebe nemá žádný názor. Prostě je." Pokračuje to na další straně: "Právě proto je se psem taková psina."
Strana 52: " Ztrácíme se v konání, přemýšlení, vzpomínání, očekávání - bloudíme labyrintem překážek a světem problémů. Příroda nám ukazuje cestu k sobě domů, cestu z vězení vlastních myslí."

11 05.11.2024

Knížku mi doporučila kolegyňka, která při čtení přibrala dvě kila a upozornila mě na nutnost zásobit se čokoládou. Tak na mě knížka nefungovala, 'horší' v tomto ohledu pro mě bylo Doktore, šťastný a veselý, tam jsem se sice necpala čokoládou, ale u čtení jsem začala pít alkohol :-), po dočtení trvalo měsíc, než ten probuzený alkoholik ve mně zase usnul :-).
Z knížky Čokoláda jsem rozpačitá. Kolegyni jsem každopádně vděčná, že mě takto zprostředkovaně dovedla k filmu, který jsem kupodivu neznala, a narozdíl od knížky se mi opravdu líbil. Hlavně ten konec.

10 17.10.2024

Knížka pěkná, jen mi při čtení bylo spíš stále tak nějak smutno.

11 16.10.2024

Překrásné...
Ať si kdo chce, co chce říká, tenhle poklad fyzicky v ruce... to žádná e-kniha nikdy nenahradí.
Kvalitní papír a na něm natištěné tyto srdcové obrázky našeho dětství, k tomu povídání pana Lady a vše je vhodně doplněno milými lidovými básničkami a říkadly.

15 07.10.2024

Chápu snahu autora dát dětem okouzleným Santa Clausem, o kterém je spousta filmů a pohádek, takže vědí, jak si ho představit, taky našeho českého Ježíška. Ilustrace jsou krásné, ale...
Za sebe mám neviditelného a tajemného Ježíška raději, nechat to na dětské fantazii. Já sice dětem nikdy nelhala, vždy věděly, jak to je. Ale zároveň jsem jim vypravovala, že Ježíšek sice není vidět, ale dává lidem do srdcí lásku, vánoční kouzlo a touhu dělat radost. Takže, i když dárky koupí táta s mámou, to vánoční tajemství je skutečné. A děti se na Vánoce vždy těšily a těší i bez té lži. Já jako dítě strašně těžko nesla, když jsem zjistila, jak mi všichni přesvědčivě lhali. Od té doby už jsem dospělým nikdy nevěřila a rozhodla se, že tohle já svým dětem neudělám. Přesto jsem je nechtěla úplně připravit o tu nádhernou atmosféru a myslím, že se mi to povedlo. Manžel se na to naštěstí dívá stejně.
Knížku nebudu hodnotit počtem hvězd, jen jsem se tak nějak rozepsala se svým osobním pocitem ohledně Ježíška.

Tak u některých jsem se zasmála.
Třeba:

Sedí vyhladovělí studenti na koleji a fantazírují: "Co takhle začít chovat prase?"
"Ti hrabe, ne? Co ta špína? A ten smrad?"
"Si zvykne..."

Telefonuje chlapík hasičům: "Rychle, okamžitě přijeďte k nám, hoříme!"
"Dobře pane, jak se k vám dostaneme?"
"Šmarjá, to už nemáte ty velký červený auta...?!?"

Dva rybáři stojí hodiny u řeky. Jeden z nich už necítí prsty na noze, a tak přešlápne na druhou.
Ten druhý se na něj zle podívá a říká: "Tak budeme stepovat, nebo rybařit?"

V saloonu
Při sklence whisky se vytahuje kovboj: "Mám nejrychlejší pravačku na celým Západě!"
V rohu saloonu se ozve: "To já dávám přednost ženské!"

9 02.10.2024

Máme doma vydání s obrázky od pana Smetany. Je to moje srdcovka z dětství. Našemu mladšímu synkovi se knížka ani večerníček moc nelíbí, ale dnes jsem mu vyprávěla vlastními slovy své nejoblíbenější části: například o kaštanáři, o dívce s papírovými růžemi, o sněhulákovi, o babičkách na klestí v lese,... a jen jsem mu u toho obrázky ukazovala. A ejhle, bavilo ho to.
Krásné pohádky s velmi podařeným finišem.

14 26.09.2024

To je matroš...
On už i jen život autora by vydal na pořádně dobrodružnou filmovou podívanou ve stylu Třech mušketýrů.
Skvělé a úderné citáty, samozřejmě stále aktuální i po těch staletích.

"Starci rádi udílejí dobrá ponaučení, aby se utěšili nad tím, že už nemohou dávat špatné příklady."

6 26.09.2024

Pět hvězd hlavně za všechny šťastné chvíle u, pro naši rodinu vysoce ceněných, komedií s Vlastou Burianem. Knížečka se nám líbila, legrační byla panem Burianem napsaná pohádka o tom, jak přišel na svět.
Čím jsem starší, tím víc si vážím humoru a jednoduchosti, ve které snadněji vnímám esenci štěstí.

6 25.09.2024

Tahle knížka mě velmi překvapila. Je milá, kouzelná, překvapivá a strávili jsme při jejím čtení celá rodina moc pěkné chvíle. Na zkoušku jsme ji jen půjčili, ale je tak povedená, že ji zakoupíme do rodinné knihovny.

7 25.09.2024

Mně se to líbilo. Moc jsem s filmem nesrovnávala, tady to bylo dost jiné. Překvapila mě kriminální zápletka a taky spousta informací o víně, a jak neskutečné sumy se na těch top příčkách točí.
Před některými místními kulinářskými "pochoutkami" popisovanými v knížce bych prchala vysokou rychlostí.

10 25.09.2024

Tenhle díl se mi i s jedničkou líbil ze všech nejvíc. Bylo mi jedno, že od strany 130 pod nadpisem 'renesance' se má odehrávat rozhovor Václava z Kostky s jeho mladším bratrem Adamem a z Václava tam omylem v dialogu udělali Albrechta. Podle mě tam ty vsunuté povídky ani nemusely být. Souhlasím, že milostný trojúhelník byl už celkem otravný.
Ale zbytek byla skvělá jízda a pět hvězd dávám za to, že se autorovi opakovaně dařilo mě rozesmát tak moc, až mi tekly slzy. Sraz fanatických milovníků psů, další den Josef a příjezd chlapů od Telecomu a nejvíc asi protiteroristické komando na Kostce. Je prostě málo fakt legračních, a od začátku do konce pohodových knížek, já jsem za tuhle vděčná.

24 23.09.2024

Knížku mi půjčila kamarádka s očima navrch hlavy, že tohle si musím přečíst. Taky jsem pak měla oči až v ofině, a po každém nákupu jsem škrtala pomocí pravítka tlustým fixem všechny čárové kódy. Vzdala jsem to, protože bych na tom strávila mládí. Ale knížka zajímavá, ať už je to pravda nebo ne, přivodí vám husinu. Třeba historka ze zámku, kde všichni onemocněli ošklivou nemocí a umřeli, potom se zjistilo, že je tam hermeticky uzavřený komín a ten toho raka těm lidem způsoboval. Hustý. Pokud to budete číst, zkuste z toho nezblbnout.

9 23.09.2024