Piškotek11 | Komentáře u knih | Databáze knih

Piškotek11 Piškotek11 komentáře u knih

Dědeček Večerníček Dědeček Večerníček Jozef Pavlovič

Pět hvězdiček za překrásné ilustrace. Máme rádi zimní příběh, ten baví i našeho čtyřleťáka. Ostatní pohádky ho nezaujaly, ale obrázky ano. Pro nás velké je to návrat do dětství.

18.02.2025 5 z 5


Náhodou Náhodou Petra Martišková

Konečně zase knížka, která se mi moc líbila. Děkuji autorce. Byla tam legrace, hlavní hrdina úžasně charakterní, s Elenou se mi k sobě hodili. Zajímavé prostředí, pěkný příběh a babička to vtipně obohatila.
Jen malé upozornění pro lidi citlivé na sprostá slova - jsou tu hojně zastoupená, kvůli autentičnosti. Mně tam naštěstí nevadila a čtení jsem si užila. Jediné, co mi v těchto knížkách vždy vadí, je přehnaný důraz na vnější vzhled a dokonalou krásu hlavních postav. Tady to pak zachránil charakter hlavního hrdiny, který mě osobně tedy hodně imponoval.

13.02.2025 5 z 5


Kapitánova čest Kapitánova čest Lucie Jehličková

Delší rozjezd mi nevadil, pěkně psaný prostředek se četl hezky.
Jen na mou citlivou duši, která hledá alespoň v knížkách únik od dramat skutečného života, jich zde bylo až moc.
Spoiler: Drama ke konci ve stáji bylo už opravdu příliš. Nechat uhořet dva koně a hříbě... nebylo to přeci nutné, vždyť šlo o romantikou knížku na oddech pro ženy. Pak to najednou autorka utnula (ani nevíme, jestli nechala naživu aspoň Večernici, nebo i ji nechala uhořet), přišel divný finiš a rychlý konec.
Bohužel mnoho autorek si zřejmě myslí, že čím víc dramat a hrůz do knížek nacpou, tím to bude kvalitnější a úspěšnější. Nevím, kam na toto přesvědčení chodí. Sice chápu, že nějaký děj to musí mít, ale to opravdu podle autorů stojí za příběh jen ty hrůzy?
Po přečtení jsem se pár hodin cítila docela mizerně, pro tento pocit si do knížek fakt nechodím.
Přesto si myslím, že autorka má talent a potenciál.

10.02.2025 3 z 5


Vánoce v Šípkové ulici Vánoce v Šípkové ulici Alena Mornštajnová

Na tuhle knížku jsem se moc těšila. Dojem po přečtení je, jako bych snědla to, co upekl pejsek s kočičkou.

07.02.2025 2 z 5


Veselé Vánoce s Medvídkem Pú Veselé Vánoce s Medvídkem Pú Walt Disney

Za překrásné ilustrace, které patří mezi mé nejoblíbenější, dávám pět hvězd. Pohled na obrázky ze Stokorcového lesa, stromy, domečky zvířátek a ty postavičky, ať už v knížkách nebo v televizi, mě vždy zabalí do teplé deky útulnosti a dětského štěstí. Mám ráda styl, jak je les kreslený, jak dělají barvu oblohy v proměnách ročních období, vítr, a jak působí na přírodu a postavičky. Ty knížky mají kouzelnou atmosféru. Nechci hodnotit každou knížku zvlášť, máme jich doma s Púem hodně. Prostě ty obrázky máme rádi, příběhy jsou někdy možná trochu hloupé, ale my si často k obrázkům vymyslíme vlastní děj, tak to nevadí.

06.02.2025 5 z 5


Štěstí na řecký způsob Štěstí na řecký způsob Tori Carrington

Měla jsem poslechnout intuici a odložit to na začátku. Jediný pocit, který ve mně knížka po dočtení zanechala, je zklamání.
Spoiler:
V příběhu se otevřelo několik dějových linek, které zůstaly nedořešené. Například 'upíři', diamant, dědeček, Jake,...
Nebo proč pachatel vlezl k hlavní hrdince do bytu a praštil ji do hlavy, když ona nebyla cíl jeho zájmu a cíl tam ani nebydlel, tam jsem neviděla smysl, to mu k ničemu nebylo a žádné vysvětlení se nikde neodehrálo.
Útěk před střelcem z chaty v lese, aniž by při jejím útěku jedinkrát vystřelil, to jsem taky nepobrala.
Love story autoři (manželé píšící pod pseudonymem) jen načali a nechali vyšumět do ztracena. Kdo to nebude číst jako romantický příběh, ale spíš dost nepovedenou detektivku, možná nebude tak zklamaný. (U nás v knihovně tuto knihu měli na místě označeném 'Pro ženy', kde jsou prostě romanťáky, což toto opravdu není.)

01.02.2025 2 z 5


Pohádky pana přednosty Pohádky pana přednosty Robert Drozda

Mladší dítko miluje mašinky, oba díly těchto pohádek máme doma už asi dva roky. Obrázky si od začátku fascinovaně prohlíží a chce, abych mu k nim vymýšlela jednoduché příběhy, protože text v knížce ho stále ještě nebaví. Jsou mu čtyři roky, na to je asi ještě malý, ale za krásné obrázky velký dík.

28.01.2025 4.5 z 5


Letní příběh Letní příběh Jen DeLuca

Po pomalejším rozjezdu se mi knížka vlastně moc líbila.
Simon byl velmi reálný. Ty věty, co mu někdy lezly z pusy, kdy žena prostě jen žasne. Vůbec jsem se hlavní hrdince nedivila, že už pak na něj jednou byla i sprostá.
Nějak mi to bylo všechno povědomé :-).
Paradoxně k tomu se do takových mužů klidně zamilujeme a vezmeme si je.
V knížce pak hlavní hrdina prozřel, uvědomil si, pochopil, napravil. Á ta romantika.
Emily mě bavila. Její myšlení i reakce. Byla fajn, zábavná a správně praštěná. Na Simonovi se mi líbilo, jak byla popsána jeho něžná, citlivá i vášnivá stránka. Jeho zadubená stránka mu dodávala ještě reálnější rozměr.
Moc pěkně byla v knížce popsána gradující přitažlivost i její naplnění. Tady se to povedlo. Člověk si zavzpomíná, jaké to je, když se schyluje k tomu poprvé spolu... Kdy je to nové, pohlcující.
Citace z knížky:
"Vzala jsem mu tvář do dlaní a sledovala, jak mu při mém doteku jihne výraz. Nejradši bych si do něho zalezla, stala se jeho součástí, aby se už nikdy necítil sám."

"Dej mu šanci. Neodepisuj ho, nedívej se na to tak, že to zkazí, když to ještě ani nezkusil."

27.01.2025 5 z 5


Pod španělským sluncem Pod španělským sluncem Jenny Oliver

Tahle knížka pro mě byla překvapením. Zpočátku jsem ji totiž chtěla odložit. Po dočtení však bylo jasné, že byla jako pomalu dělaný poctivý vývar. Příprava je sice nutná, zdlouhavá a trochu nudná, ale pak se začnou objevovat první vůně s příslibem výborné, posilující polévky. Tu pro nás uvařila zkušená kuchařka, která má pěkně srovnané životní hodnoty.
Pro mě se knížka zařadila mezi oblíbené a jak už tu pár lidí psalo, tohle není brak. Děj se brzy naplní lidskostí a pospolitostí, teplem přátelství a lásky. (Jen ten konec byl tak zvláštně psaný...)
Spoiler:
Rory mě zpočátku děsně štval. To byl ovšem úmysl spisovatelky. Co s ním a jeho rodinou dělala posedlost mobilem ("Můj Milášek"), bylo popsáno skvěle. Vývoj této postavy mě pak velice bavil. Autorka vymyslela skvělý příběh lásky, uzdravení rodiny i sourozeneckého vztahu. Byla jsem moc ráda, že tam byl Max, takové zlatíčko, krásně zachycené dítě a jeho zranitelnost a citlivost.
Avin příběh se mi moc líbil, Toma jsem si oblíbila, a fajn bylo i to, že tento nový vztah nebyl alfou a omegou jejího života. Stejně hodnotné tam byly další mezilidské vztahy, popsané opravu zručně a moudře, zdravě. Matka Avy a Roryho... fakt síla.

23.01.2025 5 z 5


Bodyguardka Bodyguardka Katherine Center

Možná by to ještě byla supr knížka, ale já už nemám chuť to zjišťovat. Na stránce 55 jsem to vzdala. Mě prostě nudí mnohastránkové vzdychání nad úžasným exteriérem hlavního hrdiny - už se nedivím, že si tolik kluků hodiny huntuje tělo v posilovně , když si myslí, že tohle všechny ženy chtějí. Některé ano, ale ty samé pak budou nejvíc nadávat, že ten jejich chlap je sebestředný a tráví všechen čas v posilovně (tak on to svalstvo nemá z romantických procházek po přírodě...) a pak ho pustí k vodě kvůli oduševnělému hubenému intelektuálovi.
Těšila jsem se na emocionálně i mentálně vyzrálou hlavní hrdinku. Tak nic.
A měla to být pohodová romance. Ani to se nekonalo. Hned zkraje smrt její maminky, hnusné kopačky od partnera, rakovina prsu maminky hlavního hrdiny a smrt jeho mladšího bratra.
Ani styl psaní mi nesedl. Nehodnotím počtem hvězd, protože to nechci číst dál.

14.01.2025


Hospůdka v Praze Hospůdka v Praze Julie Caplin

Knížka má krásnou obálku v jásavých teplých barvách. Ta mě bavila nejvíc.
Obsah... no souhlasím s některými komentáři. První půlka knihy na mě působila jako slohová práce na téma Praha a tradice Čechů. Autorka se tam toho snažila nacpat co nejvíc, až to uškodilo příběhu. Křestní jména už se tu řešila, také mi vadila absence domáckých verzí jmen. Dále mě na stránce 241 dojalo, když Leo za Annou přišel do práce, seděl ve vstupní hale pivovaru (byl chladný podzimní večer), ale Anna zírala na Leův obnažený hrudník... Jako... to si autorka dala pár skleniček alkoholu a spletla si, jakou to zrovna píše knížku a přenesla se na prosluněnou pláž? Také podzimní výlet do Mikulova v letních šatech...i Anna byla otužilá :-).
To byly detaily, nad kterými bych normálně mávla rukou. Ale mně se nelíbila ani romantická linka. Když ženatý chlap flirtuje s holkama, zastává se jich proti své ženě a ona se ani nesmí ozvat, protože on od ní chce bezvýhradnou slepou stoprocentní důvěru, a pak se ještě cítí poškozený, když ho po takovém chování ona opustí, to mě fakt nebavilo číst. Znám tyhle typy mužských... Zkuste jim tohle chování vrátit a flirtovat jako oni...to se pánům ovšem velice nelíbí.
Takže prosluněného bohéma, kterého ona potřebuje k tomu, aby svítila? Ne, díky, rozsvítím si v sobě sama a od manžela neočekávám nic víc a nic míň, než rovnocenné partnerství. Byl to divný příběh....

10.01.2025 3 z 5


Láska na Korfu Láska na Korfu Mandy Baggot

Nejdříve jsem chtěla dát jen tři hvězdičky - hlavní hrdinka jednokolejná (myslící jen na sex), hlavní hrdina klasický nasvalený hezoun (proč proboha skoro ve všech knížkách musí mít hlavní hrdina tento exteriér, jak psaný přes kopírák...) Pak jsem přidala jednu hvězdičku za skvělou Sonju a ten úžasný ostrov. A nakonec jsem dala pět hvězdiček, protože jsem si postupně oblíbila i Tess, a Andrasova povaha a laskavost byly přesně to pravé, o čem jsem chtěla číst. Vlastně mě tam bavila i celá jeho bláznivá rodina, včetně jeho matky.
Možný spoiler:
Líbilo se mi, jak Tess celou tu situaci s Isadorou skvěle zvládla a nedala se zastrašit. Isadora mi zas tak moc nevadila. Byla sice neskutečně dominantní, ale doopravdy nikomu neublížila. Byla jak velký vrčící starý pes, od kterého člověk nečeká nic dobrého, ale nakonec může být daleko horší přátelsky ocasem mávající chlupáč, co se během vteřiny rozhodne, že se mu něco nelíbí, a k nekonečnému údivu páníčka někoho kousne. Isadora doopravdy nekousla, jen svým vlastním způsobem chránila svého potomka, kterého už dávno měla nechat žít si po svém. Ale ony i matky mají své city a skutečně dospělý syn si s tím poradí. Zachová matce úctu a lásku, ale zároveň se umí vymezit proti jednání, které už přesahuje zdravou mez, nenechá se manipulovat.
I ve skutečném životě jsem často narazila na takové hlučné Isadory, kterých jsem se dřív fakt bála. Nakonec jsem se naučila dávat si mnohem větší pozor na tiché nenápadné lidi v pozadí. (Nemyslím tím posvátné, nádherné ticho. Ale lidi, kteří si neví rady s emocemi, a jsou tiché povahy, a vše to v nich potichu narůstá. Když jim potom chytnou saze v komíně....)
Knížka se mi moc líbila.

03.01.2025 5 z 5


Psí štěstí Psí štěstí Petra Schier

Líbilo se mi prostředí městečka u Severního moře, bylo to pro mě zase něco nového. S Mel jsem problém neměla. Znám dost introvertů, kterým jejich start do života rodiče neulehčili. Stejně jako v knížce, i v životě může člověk pro chyby rodičů často najít v dospělosti po vlastních zkušenostech pochopení, že všichni děláme to nejlepší, co umíme. A každému rodiči, alespoň trochu soudnému, je někdy líto hlavně těch chyb, za které platily děti. Někdy nemusí jít o nějaké na první pohled hrozné věci, které vyformují uzavřeného strohého člověka, který si sám se sebou neví rady a neumí se změnit. Tak to bylo i v této knížce.
Na Mel jsem se chvíli zlobila, že už za pratetou nikdy nepřijela, ale i to bylo v knížce vlastně moc hezky a pochopitelně vysvětleno. Po dva roky - o prázdninách, když jí bylo devět, deset let, byla s maminkou u pratety. Předtím a potom už se nevídaly. Je úplně pochopitelné, že dítě něco takového pustí z hlavy, a když vyroste, samo od sebe nějakou takovou paní těžko vyhledá. Smutné bylo, že prateta v to dvacet let doufala... V tom se mi knížka líbila - ta empatie se stárnoucí bezdětnou ženou, která se upnula na dítě, které se mihlo jejím životem, a nikdy na něj nezapomněla. A zároveň pohled z druhé strany. Empatie je to, co dělá lidi skutečně lidmi. Nejenom láska. Umět pochopit (nebo se o to alespoň pokusit) druhého člověka. A také být schopen nazírat dopad svých skutků na druhé. Dokázat se omluvit a zkusit napravit, co jsme pokazili, pokud to jde. V tom všem autorka píše vyspěle a lidsky.
V Alexovi chtěla spisovatelka čtenářky potěšit dokonalým prototypem muže, abychom si zasnily. U mě se to trochu minulo účinkem, ale byla jsem ráda, že je to vlastně takový milý normální příběh lásky bez nechutností a úchylek, jen se zbytečně podrobným manuálem na sex. Čtenářky, které mají rády zevrubně popisované sexuální scény si přijdou na své, autorka se toho nebála. Není na tom ostatně nic špatného, jen jsem to zrovna v této knížce úplně nečekala (úmyslně jsem předem nečetla komentáře), a zas až tak moc se mi to v takovém rozsahu do tohoto konkrétního příběhu nehodilo.
Alexe mi líto nebylo, že to s Mel neměl lehké. Jak už to i v životě někdy bývá, muž si rád zaloví krásnou, přitažlivou a odtažitou ženu, která ho stále udržuje ve střehu. Když se kolem něj po první noci ovíjí a vyznává mu nehynoucí lásku, tak bere nohy na ramena. Taky proto byl Alex stále svobodný - ty láskyplné ženy ho dost nezaujaly. Bohužel. Je to smutné, ale myslím si, že často dost pravdivé.
Psů tam bylo tak akorát, aby to bylo milé, ale nikoliv fanatické.
Zasloužené čtyři hvězdičky.

29.12.2024 4 z 5


Úžasný pan Darcy Úžasný pan Darcy Teri Wilson

Viděla jsem stejnojmenný film Úžasný pan Darcy (slovenský dabing) z roku 2016. Nebyl nijak ohromující, přesto jsem byla zvědavá na knížku. Dalo mi zabrat to dočíst. Čím dále jsem v příběhu byla, tím víc jsem si říkala: "Jako... jako.... fakt?" Knížka měla svá světlá místa (mně osobně se moc líbila chvilka, když Elizabeth seděla první noc v Londýně úplně nahoře v okně - za tmy - a dívala se ven a... něco se dělo... a to bylo moc pěkně popsáno), ale jinak jsem jen často nevěřícně vrtěla hlavou. Některá místa byla tak divná. Na mě tam bylo až moc peněz a majetku, až moc dokonale nádherný chlap, nepochopitelná reakce hlavní hrdinky v jisté chvíli v parku na plese. Nechci psát spoiler, proto tak oklikou.
Na konci tedy budiž, asi chápu, o co autorce šlo, ale zítra si honem musím pustit svou oblíbenou Pýchu a předsudek s Matthewem Macfadyenem a Keirou Knightley, a spravit si náladu.

23.12.2024 3 z 5


Vánoční tábor Vánoční tábor Karen Schaler

Opět jsem se netrefila, další nedočtená knížka. Tolik popisů výzdoby.... Nebudu k tomu víc psát, je to prostě individuální, někomu se to určitě líbit bude.

19.12.2024


Popelčiny střevíčky Popelčiny střevíčky Trisha Ashley

Nedočteno, proto nehodnotím počtem hvězdiček.
Po 111 stránkách jsem to vzdala. Je to takové nějaké .... zasmušilé. Nesedl mi obsah, ani styl psaní.
Možná by se to zlepšilo, ale zjišťovat to nebudu.

17.12.2024


Dvanáct vánočních schůzek Dvanáct vánočních schůzek Jenny Bayliss

Tohle bylo moc pěkné... Kdyby si autorka odpustila do krásného příběhu nacpat smrt sestřičky a matky Matta (co s tím furt všechny mají, jakoby toho nebylo v životě i tak dost...), a obrovské množství kávy, tak by to byla jedna z nejkrásnějších romantických knížek, co jsem kdy četla. Přesto si ji budu přát pod stromeček a ráda se k ní vracet.
Nádherná atmosféra. Ať už autorka popisovala kouzlo zimy a sněhu nebo cokoliv jiného, jednotlivé okamžiky uměla slovy zachytit podmanivě. Teprve po dočtení jsem zjistila, že má literaturu vystudovanou - pustila se do studia skoro ve čtyřiceti. Tušila jsem to celou knížku, tohle normálně člověk neumí.
Každý den jsem si přečetla jednu z dvanácti kapitol a každou si požitkářsky vychutnávala. Občas jsem nějaký odstavec četla víckrát, když se má mysl začala nudit třeba při popisu místnosti nebo přírody. Tak jsem se vrátila a přečetla to znovu, protože tahle knížka za to stojí.... neprolétat hltavě zběžně stránky, ale opravdu se zastavit a užít si to, dovolila jsem příběhu mě vtáhnout. Tempo knížky se mi skvěle hodilo do mého už několik týdnů trvajícího útlumu. S příchodem zimního slunovratu se energie většinou pomalu změní.
Období zklidnění mám moc ráda. Nelpím na jednom konkrétním vánočním dnu, spíš mě naplňují ty týdny, možná měsíce před tím. Tma, nebo to, jak když nasněží, vše je tiché a krásné. Autorka, jakoby mi z duše mluvila, ale ona věděla, jak to zachytit slovy.
Takže moc děkuji za tento knižní poklad. I romantická linka se mi líbila.
Už jsem od této spisovatelky četla Sejdeme se pod jmelím (i do té knížky nacpala svou oblíbenou dramatickou vsuvku). Její prvotina s dvanácti schůzkami se mi líbila víc.
Já tedy tyto knížky čtu přesně pro to, že od nich dostanu, co jsem od nich čekala, a je mi v tom dobře. A pokud ne, po pár kapitolách ji odložím.
Baví mě ta cesta, jak se autorka propracuje k tomu, aby dala hlavní hrdiny dohromady. Neočekávám něco, co není podstatou tohoto druhu knih, není to detektivka, kde je pachatel neznámý až do konce...

27.11.2024 5 z 5


Vánoční tramvaj Vánoční tramvaj Daniela Krolupperová

Moc pěkná knížečka, zasněžené město, krásné ilustrace, milý vánoční příběh, který bavil nejenom mě, ale i našeho mladšího synka.
Ten ještě většinou nevydrží poslouchat čtený příběh, ale tady jsme to dali na jeden zátah, jen s malou zastávkou u obrázku tramvaje. Jezdil prstíkem po tom kousku kolejí, co na obrázku byly, a rozehrál u toho na chvilku vlastní pohádku :-).

19.11.2024 5 z 5


Vánoce v New Yorku Vánoce v New Yorku Mandy Baggot

Nebudu hodnotit počtem hvězd, protože jsem to po páté kapitole odložila. Nechci knížce zbytečně srážet procenta jen pro to, že mě to nechytlo.
SPOILER: nechtělo se mi číst příběh o ženě, které dá přítel kopačky a ona si myslí, že je to jen pauza. Chlápek jí po telefonu sdělí, že si musí promyslet, jestli ji ještě miluje, a že jede na dovču s jinou. A ta žena si myslí, že se to nějak spraví a chtěla by tohle "zlatíčko" zpátky? Možná před dvaceti lety bych zkusila číst dál, tehdy mé sebevědomí a sebeúcta byly téměř v mínusových hodnotách. Knížka má krásnou obálku i název. Mně nesedl ani styl psaní, ale své čtenářky si to určitě najde, zvlášť když v prvních kapitolách přimhouří obě oči.

15.11.2024


Naši andělé strážní Naši andělé strážní Eckhart Tolle

Občas mám krásná období vnitřního ticha. V tu dobu nechci číst žádné delší příběhy, jen se vypnout, schoulit se do sebe, zklidnit se a odpočívat, kreslit, zajít si na smyčcový koncert, přečíst si básničku nebo úryvek z čítanky, pomalu se courat spadaným listím a dívat se, jak si naše děti hrají, jak padá mlha, stmívá se a prostě jen tak být.

Do této nálady se mi pěkně trefila tato knížka. Na chvilku si ji otevřít. Dívat se na obrázek kocourka, který fouká na pampelišku, chmýříčka letí pryč... Na další stránce je radostný pejsek, vyskakuje do výšky a chmýříčka (ano, pokračovala z jedné stránky na další) mu letí nad hlavou. U toho jedna věta, jejíž moudrost všichni známe a je fajn si ji připomínat: "Opravdové štěstí se ukrývá v jednoduchých, zdánlivě nezajímavých věcech."
Otáčím stránku, další známá perlička: " Ale uvědomovat si malé tiché chvíle, na to potřebuješ být potichu uvnitř."
Na straně 26 sedí na bílé pláni pejsek, dívá se na zářící hvězdu na černém nebi, vedle je text: "Oddej se plně naslouchání. Za zvukem je něco víc: tajemná svátost, kterou nelze uchopit pomocí myšlenek."
Strana 34: "Je úžasné pozorovat živé zvíře, protože zvíře na sebe nemá žádný názor. Prostě je." Pokračuje to na další straně: "Právě proto je se psem taková psina."
Strana 52: " Ztrácíme se v konání, přemýšlení, vzpomínání, očekávání - bloudíme labyrintem překážek a světem problémů. Příroda nám ukazuje cestu k sobě domů, cestu z vězení vlastních myslí."

05.11.2024 5 z 5