• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Sirotčinec v údolí - Philip Fracassi

Pensylvánie, rok 1905. Do odlehlého chlapeckého sirotčince, spravovaného trojicí katolických kněží, přivede jedné bouřlivé zimní noci šerif podivného muže... ... detail knihy

Nové komentáře u knih Philip Fracassi

Hleď, prázdnota

„Nedočteno. Hodnotím vždy subjektivně, co nesedne mně, může se líbit jinému. Snad to bylo vánoční atmosférou, snad tím, že v poslední době řeším problémy ne moc příjemné a kniha je pro mě spíš únik, každopádně tahle kniha s potenciálem nastolit docela chmurnou depku mi dala již na prvních stránkách dost zabrat. První povídku (Měkká konstrukce se západem slunce) jsem jakž takž zvládla, ta byla vlastně docela fajn, při druhé (Oltář), té s dětmi v bazénu, už jsem se dost ošívala a ta třetí (Zloděj koní), s těmi zabíjenými a upalovanými koňmi, mi způsobila už v jejím úvodu naprostý blok. Konec, zvonec, rychle zpátky do knihovny. Zase až tak se sama dobrovolně trápit nemusím. Možná to svědčí o tom, že to jsou opravdu působivé horory, ale pro mě to prostě není…“... celý text
— Rade

---

Sirotčinec v údolí

„Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem si Sirotčinec v údolí skutečně užil – a to i navzdory tomu, že horory běžně nevyhledávám. Kniha přináší neuvěřitelně čtivý, napínavý a temně laděný příběh, který vás vtáhne do děje svou tísnivou a mrazivou atmosférou. Autor mistrně buduje napětí, kdy každá kapitola přináší nové otázky a znepokojivé zvraty, díky nimž je téměř nemožné knihu odložit.“... celý text
— mkkoudy

---

Sirotčinec v údolí

„Moc pěkná hororová záležitost. Moje druhé zkušenost s Fracassim a opět za plný počet. Myslím, že mám nového hororového oblíbence. Příběh je nádherně atmosférický a tísnivý. Moc se mi líbilo, jak ono zlo bylo zpočátku hodně pozvolné a v jednu chvíli se uvolnilo přímo explozivně. Velmi nečekané a působivé. Prostředí odlehlého sirotčince bylo také zpracováno působivě a přesvědčivě. Postavy byly také napsané dobře a realisticky. Autor velmi dobře dokáže držet napětí a intenzitu hrůzy, kterou pěkně prokládá i hnusotou. Trošku mě v první části knihy rušilo střídání forem vyprávění a celkově byl rozjezd trošku pomalejší. Nicméně tyto výtky jsou spíše kosmetického charakteru. Mám rád, když se toho autor nebojí a je na protagonisty pořádně krutý. Zejména v hororovém žánru je to prostě nutnost a Fracassi s tím problém nemá. Excelentní zakončení příběhu mě jen utvrdilo v plném hodnocení. Jde o plnokrevný horor, žádnou soft duchařinu a to mám rád.“... celý text
— Slezadav

---

---

Sacculina

„Čtenářský zážitek plný hrůzy, zděšení, neočekávaných zvratů je zde zaručen. Nejvíce mě ale děsila reálnost. Kdo ví, co vše se v hlubinách, nám ještě nepoznaných, skrývá? Slova jako hluboký a sežrat mají v příběhu velký význam a jsou použita v různých rovinách. I když má kniha pouhých 128 stran, dostaneme tolik informací. Dozvíme se o životě Lowelleovic rodiny, především jednotlivých členů rodiny. V tomto ohledu je příběh opravdu výživný, ale hlavní je, že nenudí. Nezdá se to, ale tato hororová jednohubka oplývá i vtipem. Nejvíce se mi líbilo přirovnání velikosti ryby k dětskému stehnu. Thalassofobii mám. Nebudu zastírat. Takže popisy hlubokých mořských vod, i když zdánlivě klidných, ve mně nic uklidňujícího nevyvolaly. Musím pochválit obálku, která na první pohled zaujme. Taky malý rozměr kvituji. Ale pozor! I když knihu dočtete, nebude se vám ji chtít odložit. Tak dobře padnoucí do ruky je. Na tuhle knížku nemůžu napsat špatného slova. Perfektně napsané, strach vás bude jímat. No a závěr?! Pecka a závidím všem, co budou Sacculinu číst poprvé. Užijte si to a nejlépe číst na moři. Děkuji Nakladatelství Gnóm! za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.“... celý text
— domiii97

---

Sirotčinec v údolí

„Chcete horor, kde se snoubí stará Pensylvánie, osamělý sirotčinec, kde se ne všichni chovají dobře k chlapcům, mrazivou zimu a do toho řádění démonů? Tak si přečtěte tuhle knihu. Ano, možná to není převratné dílo svojí kategorie, ale jestli něco Philip umí skvěle, tak je to budování atmosféry a napětí a skvělé popisy, které Vám zaručí, že se budete cítit tak, jako byste tenhle příběh prožívali na vlastní kůži. Sirotčinec je sice v první řadě horor, ve kterém se probouzí zlo, ale také je to příběh o dospívání na pokraji společnosti, budování přátelství a lásce. Zlo se tu vžívá do malých chlapců, což dodává knize opravdu hororový ráz, jelikož jestli je něco děsivé, tak jsou to za mě prostě vraždící děti. Philip píše knihy, které se mi umí strefit do noty, už jeho Sacculina mě dostala do kolen, byť se jednalo o krátkou novelu. Sirotčinec je sice obsahově mnohem větší, ale přesto ho přečtete velmi rychle. Na konci knihy je navíc s Philipem skvělý rozhovor, který mi potvrdil, že je to člověk na stejné životní notě jako já. Jediné mínus, které bych našla je snad jen to, že v celém příběhu není zmíněno o jaké démony se jedná. Padne tu jen věta: "je nás mnoho", což mě osobně moc neuspokojilo. Knize to ale plusové body rozhodně neubírá. Moje hodnocení: 9/10“... celý text
— Arkagas