R. N. Morris
1960
Nové komentáře u knih R. N. Morris

„Autorova hra na Dostojevského se většinou dařila, popisy reálií a atmosféra byly šťavnatě ruské, člověk úplně vidí kočáry na Něvském, francouzsky hovořící šlechtu, za rohem mužika, který když pije, tak zajídá zakúskom, se slzou v oku vzpomíná na své drahé pány z dob nevolnictví, ty darebáky - býval bit, ale byl v teple, a kvasu bývalo! Potud pěkné. Logika příběhu mně v některých mistech trošku unikala a samotný závěr, opírající se o brilantní dedukci komisaře, byl dosti komplikovaný, ba krkolomný. Místy mi opravdu nebylo jasné, jak na některé věci přišel. No ale nechyběla ruská rozervaná duše, boj s vnitřními ďábly à la Karamazovi. Četba pozvolná, zajímavá, ale z mého pohledu nic světoborného. Ovšem autora to muselo bavit, maně se mi vybavila kniha Čtení o psaní, jejíž autor se patrně bavil úplně stejně.“... celý text
— mol378

„Řekl bych, že zhruba 35% našich voličů by knize hen teho Morrisóna nevěřili a po příštích volbách by ho všelidovým soudem odsoudili za lži o prostituci, pohlavních chorobách, alkoholizmu, úplatkářství... Prostě by dostal minimálně doživotí, pokud by rovnou, nešťastnou náhodou, nevypadl z okna. Za sebe můžu, vzhledem k věku říct, že si tuto knihu budu doživotně pamatovat.“... celý text
— Česneksmedem

„Jednou ze zajímavostí tohoto historického kriminálního románu je to, že si autor Morris vypůjčil literární postavu od samotného Dostojevského, a to sice policejního vyšetřovatele ze Zločinu a trestu Porfirije Petroviče, který se v Morrisově detektivce pouští do řešení dalšího případu. Líbilo se mi, že je v knize spousta skvělých postav a vykreslený svět zde vypadá realisticky.
Příběh se odehrává v prosincových, tedy mrazivých dnech v 19.století, kdy v Petrohradu a vlastně celém Rusku byla ohromná bída, je to svět špinavých bytů a zoufalců hladovějících skoro až k smrti. Nejraději mám detektivky, kde vyšetřování je jen jednou z dějových linií a které mají přesah do dalších žánrů, tady v tom případě třeba do románu zabývajícího se obrovskými třídními rozdíly, autor zde vykresluje rigidní společnost a vidíme dobře i do psychologie postav.
Petrovič naráží na byrokracii soudního systému, zdá se, že mocní muži chtějí rychle uzavřít případ neobvyklého úmrtí trpaslíka a myslím ještě jedné oběti. Petrovič se přesto případu nevzdává. Jeho vyšetřování ho zavádí do pochybných míst a opileckých doupat, při vyšetřování neustále naráží na jeden a tentýž nevěstinec.
Detektivka má skvělou atmosféru a myslím, že je nedoceněná. Zde ji přečetlo jenom 20 lidí a hodnocení je podle mého nižší, než by si kniha zasloužila. Škoda, bylo to zajímavé, zima i hlad se mi dostávala přímo pod kůži.
Možná si to znovu přečtu, vím, že se mi kniha líbila.“... celý text
— Sidonka3

„Spíš než policejní vyšetřování zaujme neskutečná bída v tehdejším Rusku.“
— jarin58

„Dobře napsaná detektivka, která bohužel hraje hodně na náhody (vše je propleteno se vším). Průběh děje moc nenapovídá, kdo za tím vším stojí a proč.“
— RocketKing