Robert Spaemann

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1927 - 2018

Populární knihy

/ všech 6 knih
Základní mravní pojmy a postoje
Základní mravní pojmy a postoje
Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku
Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku
Křesťanství a filosofie (velké epochy)
Křesťanství a filosofie (velké epochy)
Hovoríme o etike
Hovoríme o etike

Nové komentáře u knih Robert Spaemann

Účelnost jako filosofický problém Účelnost jako filosofický problém

„Poctivé filosofické vypořádávání se s teleologií a její kritikou ze strany současných přírodních věd, z nichž některé ji podle pisatelů odvysvětlují zavedením termínu teleonomie. Autoři postupují jak historicky, tak kriticky, a zůstávají v obou polohách stejně suverénní. Považuji jejich práci za poctivou filosofickou, protože se obracejí k nevysloveným (ať už záměrně nebo opomenutím) předpokladům a ontologickým závazkům antiteleologických pozic. Odnáším si z knihy především následující dva postřehy: kauzální vysvětlení "ničí fenomény" (omlouvám se za to patetické vyjádření) anebo je zbavuje jejich jedinečnosti a rozpouští je v obecných pravidelnostech; chceme-li v přírodě skutečně zaznamenat kauzalitu na rozdíl od pouhé současnosti nebo časové následnosti jinak nesouvislých událostí, musíme do přírody nějak zasáhnout, jednat: za účelem zjištění kauzálních vztahů. Pěkně a názorně o tom pohovořil Pavel Krtouš v jedné z přednášek Filosofických problémů fyziky (dostupné na youtube).“... celý text
— pan_Vaclav

Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku

„Že bych se tímto typem knih chtěla bavit o víkendech, to se říci nedá, ale je to základní literatura mých školních povinností. Ač mohu říci, že nejsem nikterak jednoduchá, tady bych si bez doplňujícího komentáře a vysvětlení při semináři dost lámala hlavu.“... celý text
— karol.cadex

Základní mravní pojmy a postoje Základní mravní pojmy a postoje

„Na světě jsme jen díky druhým a jen díky druhým nebo lépe řečeno - ve vztahu k druhým - má náš život smysl. Pro etiku je tedy právě vztah k druhému jednou z nejvyšších mravních hodnot. Není to ale rovnoměrný vztah, jsme odpovědni za druhého nezávisle na tom, zda je tato odpovědnost opětována. A možná, že právě tahle odpovědnost je důvodem, proč lidé neustále hledají odpovědi na otázky „dobra“ a „zla“, proč hledají nějaký, řekněme obecně platný, význam těchto slov. Podle Roberta Spaemanna si jsou morální představy různých epoch a kultur nápadně podobné, dokonce mnohem víc, než bychom si mysleli. Můžeme nalézt určité univerzální hodnoty napříč kulturami. „Ve všech kulturách mají rodiče povinnost vůči svým dětem a děti vůči rodičům, všude je vděčnost považována za „dobrou“, všude se pohrdá lakomstvím a ctí se velkomyslnost …“ . Všechny tyto příklady jsou o tom nejzákladnějším vztahu „já“ a „ty“, proto je místo, kde bychom měli hledat nějaké univerzální hodnoty, právě v tomto vztahu. Řekněme, že tyto hodnoty jsou univerzální, ve smyslu uznávané ve většině kultur. Přesto se tu vynořuje otázka - po důvodu, proč jsou nebo nejsou lidmi dodržovány? Otázka osobního rozhodnutí, „proč“ se člověk rozhodne určité normy dodržovat. Přirozeností každého člověka je přeci dělat to, co se mu zamlouvá, kde vidí svůj osobní zájem. Spaemann se domnívá, že je to proto, že v člověku existují popudy různého druhu a člověk si sám sobě vnitřně argumentuje „pro a proti“, tzn. argumentuje jedny proti druhým a v pozadí této argumentace jsou ty nejniternější popudy, morální podněty, které máme každý v sobě. Tím univerzálním, nebo základním podnětem, pak je svědomí. „Ten, kdo jedná podle svého svědomí, tomu se zamlouvá jednat podle svého svědomí. A ten, kdo se řídí určitými morálními normami, tomu se zamlouvá činit právě to.“ Univerzální, nebo základní hodnoty bychom tedy měli, každý z nás, hledat sami v sobě, „vyslechnout“ své svědomí a rozhodnout se, zda žít podle norem společnosti, podle toho, co uznává za „dobré a špatné“, s vědomím, že tyto hodnoty mohou být značně relativní, nebo se řídit „vyšším“ významem „dobré a špatné“, který nám poskytuje jen a jen naše svědomí.“... celý text
— alef

Účelnost jako filosofický problém Účelnost jako filosofický problém

„Kniha mě zaujala svou nedogmatičností: nejde ani o metafyziku (resp. realistickou metafyziku), ani o analytickou filosofii (ve smyslu analýzy jazyka nebo jeho technických analogií). Postřeh, že řada i vysloveně antiteleologických úvah, je skrytě teleologická, stojí za pozornost. Krásné jsou i komentáře k německé klasice ... kdo jiný by je asi taky už měl mít než samotní Němci, že? :-)“... celý text
— PMR

Přejít na knížky autora