• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Rudolf Švaříček

Africký deník

„Expedice Živá Afrika 1994. Neuvěřitelné. Neuvěřitelné, že je to 28 let, co jsem tuhle knížku četl poprvé krátce po jejím vydání. A (z dnešního pohledu tak trochu) neuvěřitelné, že se vlastně něco takového tehdy uskutečnilo. Expedice se skládala z 8 členů, její činnost byla zaměřena na geografický a entomologický výzkum v oblasti Sahelu a tropické Afriky. Geografové se snažili v rámci programu MAB Man and Biosphere rozvinout spolupráci s místními univerzitami. Členům se také podařilo doručit humanitární pomoc do Rwandy, kde tehdy doznívala krvavá válka. A v průběhu celé cesty také propagovat domácí výrobky a navazovat obchodní styky (ať už to v těch devadesátkách nakonec s výsledky jednání dopadlo jakkoliv). Jednalo se zároveň o poslední velkou průzkumnou výpravu, která byla podpořena automobilkou Tatra. Průběh expedice pozorně sledovali nejen její příznivci, ale také instituce zabývající se ochranou životního prostředí, média v tuzemsku, ale především v oblastech, kde expedice působila. Svého času to bylo, jak praví Wikipedie, celkem sledované, dneska už to asi málokomu něco řekne. Expediční Tatru jsem v r. 2007 viděl v Kopřivnici v muzeu, kde stála po boku velmi podobné Tatry, která jela kolem světa a Tatry 138 expedice Lamabaréné. Doufám, že je tam dodnes i v nové podobě muzea. Ale ke knize. Rudolf Švaříček tady podal opravdu reálný, syrový pohled na Afriku první poloviny 90. let. Snad jediné, co je trvalé, jsou popisy přírody. To ostatní je povětšinou minulost, kterou v této podobě už těžko někdy někdo zopakuje, a o to větší hodnotu podobné počiny mají. Počínaje cestou severními státy Afriky - Marokem, Alžírskem a Nigerem, přes Benin, Nigérii, Kamerun, Středoafrickou republiku do tehdejšího Zairu, který už dnes na mapách nenajdeme, dále přes Ugandu, Keňu, Tanzánii do Etiopie, Súdánu a Egypta, to vše nenechá čtenáře oddechnout. Ať už jsou to popisy neustálé byrokracie a úplatkových kolotočů na hranicích, krásy pouště, měst, tržišť, přístavů, džungle, hor, prodírání se prakticky neexistujícími cestami Zairu či pobyt mezi primitivními domorodci, to vše je tady podáno opravdu bezprostředně. A já tleskám. Tak se píše cestopis. Dneska vzniká řada rádoby cestopisů, které nemají žádnou šťávu. R. Švaříčkovi se povedlo napsat něco, o čem se dá říct, že čtenář má pocit, jako by tam byl, v poušti, džungli, mezi Pygmeji či Masaji, na tržnici někde pod rovníkem. Několikrát mě při čtení napadlo, jak to asi v dané oblasti vypadá dnes... Že jsem celou trasu projel s expedicí v atlasu světa, je tak nějak samozřejmé...:). Jedinou kaňkou za touto expedicí zůstává to, že se domů vrátilo pouze šest členů posádky. A já až teď zjistil, že jsem ji dočetl skoro na den přesně 30 let po návratu expedice domů.“... celý text
— mira.l

---

Tamtamy času: Nová Guinea – svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje

„Nadčasové Tamtamy času :). Tahle kniha je tak brutálně obrazově a textově geniální, bohatá a jednoduše nádherná... Při výrobě prvního vydání jsem chodila na brigádu do tiskárny, kde se dělala. A skládali jsme to ručně. Pamatuji, že jsme se tehdy rozhodli zůstat tam, dokud vydržíme. Byla to jediná jedenadvacetihodinová směna, kterou jsem kdy kde dělala. V nevyspané mysli bohaté obrázky působily jako energetické nápoje :). Jsem ráda i za audio podobu.“... celý text
— Janadvorackova

---

Tamtamy času: Nová Guinea – svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje

„Audiokniha Čte: Jaroslav Dušek, Jan Potměšil, Dan Bárta, Jitka Čvančarová, Michal Bumbálek. Každý z interpretů má jedinečný hlas, přednes i prožitek. Všichni podali skvělí výkon, mě osobně nejvíce sedl přednes Dana Bárty. Přiděluji 5* Nadčasová a jedinečná kniha. Moc se mi líbí spojení Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Miroslav Stingl a Rudolf Švaříček. Samotnou mě překvapil markantní rozdíl informací, které jednotliví aktéři do svých reportáží vkládali. Současný čtenář si tak může ujasnit co danou generaci v danou chvíli nejvíce zajímalo. Dovolím si citovat z anotace, která skvěle vystihuje i můj názor. "Každý z autorů je výjimečný, a tak audiokniha Tamtamy času nabízí jedinečné spojení osobitých pohledů na tento stále málo známý exotický kraj. Vzhledem k tomu, že počty zemí, které každý z nich navštívil, se počítají v desítkách, mají s čím srovnávat!"“... celý text
— cérka

---

---

Tamtamy času: Nová Guinea – svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje

„(audio, rozečteno zatím cca do dvou třetin, ale musí to ven) Vyšlo to teď jako audiokniha a je to naprostá pecka. Doporučuju koupit si to jako CD, ten booklet ve formě mrňavé knihy je publikace sama o sobě. Pořídila jsem si to, i když se jednomu z protagonistů vyhýbám a nemůžu ho "ani čut", ale hlasově je to profesionál a nemůžu nic vytknout. Ruda je šílenec, na této planetě asi není místo, kam by se nedostal (a na většině to i dokázal). Vnímám to hlavně jako jeho projekt a líbí se mně, že to nepostavil do kontrastu se známějšími autory, ale že z toho udělal (udělali) společné dílo. Stihl to evidentně za minutu dvanáct. Určitě si pořídím i některé vydání knihy.“... celý text
— R.A

---

Třetí Everest

„Z více důvodů je těžké hodnotit tuto knihu objektivně. Jednak je tu pokušení hodnotit výpravu samotnou. A potom fakt, že Třetí Everest je kniha hodně odlišná od běžné formy knih. A teď nemyslím, že váží (mým) odhadem asi 10 kilo (a 20 kilo, pokud ji nesete na delší vzdálenost :-). V deskách je vložený kamínek s mantrou, uvnitř modlitební praporce, lampion a další přílohy. Grafická stránka by mohla být lepší, otázkou ale je, nakolik dostal grafik prostor pro invenci. V knize je tolik fotografií i textů, až to působí jako snaha dát tam všechno, úplně všechno a ještě víc... Velký rozdíl je v textech obou autorů. Pavel Bém píše čtivě, srozumitelně a s nadhledem. Naopak Rudolf Švaříček je tak okouzlen vlastním spisovatelským umem, že se zaplétá do pavučiny vyšperkovaných přirovnání, nesouvislých asociací a zbytečného mlžení, až čtenář ztrácí nejen nit, ale občas má chuť se spolu s největším Čechem zeptat "prosím tě, Rudolfe, CO chceš říct?". Ale hlavním účelem Třetího Everestu je podělit se o vzpomínky na zážitek, který se vetšinou odehraje jen jednou za život, a to ještě v životě málokoho, a to se podařilo. "Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale chvíle, okamžiky, sekundy... Vím, že ty dnešní se dotýkají věčnosti."“... celý text
— Vesper001