R.A komentáře u knih
(audio, rozečteno zatím cca do dvou třetin, ale musí to ven)
Vyšlo to teď jako audiokniha a je to naprostá pecka. Doporučuju koupit si to jako CD, ten booklet ve formě mrňavé knihy je publikace sama o sobě. Pořídila jsem si to, i když se jednomu z protagonistů vyhýbám a nemůžu ho "ani čut", ale hlasově je to profesionál a nemůžu nic vytknout.
Ruda je šílenec, na této planetě asi není místo, kam by se nedostal (a na většině to i dokázal). Vnímám to hlavně jako jeho projekt a líbí se mně, že to nepostavil do kontrastu se známějšími autory, ale že z toho udělal (udělali) společné dílo. Stihl to evidentně za minutu dvanáct.
Určitě si pořídím i některé vydání knihy.
(audio, anglicky)
Jako audiokniha to bylo trošičku náročné na sledování (čti: pobrala jsem to až na druhý pokus, ale stálo to za to) hlavně kvůli četným a recitacím docela obsáhlých matematických vztahů, a protože se mi nechtělo lovit obrázky v přiloženém pdf. Pro někoho, kdo absolvoval až do konce Vesmír v kostce, je to příjemné čtení před spaním. Přijde mi užitečné získat přehled o pojmech, kterými s oblibou žonglují šarlatáni a přikládají jim takové významy, jaké se jim zrovna hodí.
(audiokniha, anglicky; hodnotím podle originálu. Píšu něco k celé sérii, ale bez spoilerů)
První díl cca desetidílné série, ve které se na pozadí romantických (erotických) vztahů mezi pokaždé jinou dvojicí hlavních postav odkrývají intriky související s třináctkou vládců fiktivního města Olympu. V prvním dílu se objeví Zeus, Demétér, Hádés, Hermés a Dionýsos a jsou zmínění Afrodita a Poseidon, na další dojde časem. Struktura vztahů mezi postavami do značné míry kopíruje řeckou mytologii. Každý z centrálních vztahů má svoje vlastní specifika a dynamiku; sex na veřejnosti je spíš výjimkou než pravidlem, ale vždycky je vyzdvihován důraz na bezpečnost a souhlas všech zúčastněných. S přibývajícími díly přibývá politiky a odkrývá se zákulisní struktura města. Vzhledem k rozsahu celého projektu je ten rozjezd mimo romantickou linku poněkud pomalejší. Uvidíme, kolik toho bude přeloženo do češtiny a jak ty překlady dopadnou; já je asi česky číst nebudu, fakt mi stačilo knihu otevřít na náhodné straně a nákup jsem si rozmyslela. A taky uvidíme, jak dopadne celá série, ze které šel letos do prodeje čtvrtý díl a pátý je v předprodeji.
Kdo vládne angličtinou, je to dostupné jako audiokniha. Paráda, místy to působilo jako nějaká verneovka, a klobouk dolů před lidma, kteří toto absolvovali. Nansen podává pády do ledové vody v mrazu desítky stupňů pod nulou jako kdyby to byla úplná pohoda; být to fikce, tak bych řekla, že už fakt ale přehání, ale asi toho byl skutečně schopný. Neuvěřitelné. Těším se, až půjde cestovat a uvidím Fram osobně.
Kdo vládne angličtinou, je to dostupné jako audiokniha. Paráda, místy to působilo jako nějaká verneovka, a klobouk dolů před lidma, kteří toto absolvovali. Nansen podává pády do ledové vody v mrazu desítky stupňů pod nulou jako kdyby to byla úplná pohoda; být to fikce, tak bych řekla, že už fakt ale přehání, ale asi toho byl skutečně schopný. Neuvěřitelné. Těším se, až půjde cestovat a uvidím Fram osobně.
Asi jsem přepálila očekávání. Příběhy jsou krátké, dobře napsané, dle možností na sebe navazují. Vadí mi, že se neumím rozhodnout, jestli je to knížka vhodná pro seznámení se severskou mytologií (na to mi přišla dost "rychlá") nebo na přečtení někým, kdo o tématu už něco ví (na to je zase málo obsáhlá). Nejspíš ji zařadím mezi "náladovky" na toto téma.
("čteno" anglicky, jako audio přímo od autora i jako kniha. Český překlad možná pořídím časem.)
(Audio z audible)
Mistr umí. Nestává se mi často, že bych nad knížkou ronila slzy, ale tady jsem si v závěru poplakala.
"Náboženství je vedlejší produkt savčí reprodukce."
A píšu si Srí Lanku do seznamu míst k navštívení.
Rozečetla jsem to, přišlo mi to velmi divoké a příliš intenzivní. Přečetla jsem si něco o autorce a o míře autentičnosti toho díla... a ne, neumím se k tomu vrátit, mám pocit, že ze mě autorka chce dělat blbce. Kdyby to prezentovala s připuštěním nadsázky, nebo kdyby tam za sebe poslala nějakou fiktivní postavu, tak by se to asi dalo, ale takhle přepsané divoké sny neumím přejít s nadhledem.
Divoká jízda na horské dráze mezi historií, fikcí, literaturou, post-apo sci-fi s emzákama, obludama, vesmírnýma loděma a startrekovskou fyzikou. Antičtí bohové vedle zelených mužíčků, meče a štíty vedle atomových bomb a deformací prostoročasu. Pomíjivé předivo vztahů mezi spolubojovníky a nepřáteli na život a na smrt, naplněné i nenaplněné lásky, ignorance a hrdinství. Filosofující roboti a geniální i negramotní potomci lidí... a všechno to k sobě jaksi pasuje. Po zkušenosti s Terrorem by člověk měl být tak nějak zvyklý na to, že téměř kteroukoliv zdánlivě ústřední postavu může něco nějakým nehezkým způsobem ubezdušit, a že kterákoliv zdánlivě ubezdušená postava se může objevit v plném zdraví a převzít vedení příběhu.
(audiokniha, anglicky; překlad do češtiny mohl dopadnout jakkoliv)
(audio)
Škoda, že to není delší - bez ironie a bez náznaku, že by tomu něco chybělo. Prostě to autor nestihl. Už se nedozvíme, jestli by to skončilo spletí oslích můstků nebo důstojným odchodem, ale tohle je hoodně dobrá ochutnávka čehosi, co mohlo být ještě mnohem větší.
Náhodou, mně se to fakt líbilo :) Taková pěkná náhodně potkaná jednohubka.
Hezky napsáno, hezky se to četlo. Během sledování příběhu mě napadaly věci jako "zkreslení přežitím", "dějiny píší vítězové" a "štěstí přeje připraveným", ale zároveň mě těší nahlédnout do života další obdivuhodné bytosti. Mysha se stylem kamikaze a s mladým nezkostnatělým nastavením hlavy pustila do převádění svých snů na skutečnost ve světě úplně skutečném. A dotáhla - dotahuje - to do konce a Vesmír to s pobavením pozoruje a nechává ji jít dál a občas jí po pádu přihraje něco k pozvednutí, aby mohla jít dál. Procitnutí ze snů bolela, ale nebála se snít dál a zároveň fungovat v nespravedlivém světě a dělat jej o něco lepším. Jsem ráda, že jsem přispěla aspoň koupí knížky.
Když jsem Ančí viděla poprvní, bylo to na přednášce a první dojem byl, že je to naprosto nezodpovědné ztřeštěné stvoření, které má obrovské štěstí, že se ještě nezabilo. Kamarád, který byl na té přednášce taky, byl naopak nadšený z její lehkosti a nadšení. Postupně mi přišlo, že jsem byla moc přísná a přízemní :)
Těší mě, že jsem se v knížce mohla podívat do světa lajn ve výškách, do kterých mě moje tělo ani hlava nejspíš nepustí. Cením si toho, že sebe ani svět slackline nelíčí v přehnaně růžových barvách, ale že se nebojí přiznat k vnitřním bitvám, které vybojovala.
Tohle považuju za hyenismus. Nazývat placebo "šetrným přístupem" a tahat z lidí prachy za důvěru. Kdo v Gradě tohle pouští do edičního plánu?
knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem a současně jsem akorát stáhla zbytek (asi půlku?) flašky čehosi, co fakt nebyla cola. Za střízliva by to asi nešlo, ale takhle to bylo úplně geniální. Jdu spát, snad ta ranní kocovina nebude moc silná. Hezké náhodné setkání. Jinak téměř nepiju, ale teď si to nějak sedlo dohromady.
Myslím, že jeden Stařík stačí. Nevím jistě, jak by Analfabetka působila samostatně, ale vezměte to nejabsurdnější ze Staříka, vyšroubujte to na(d) hranici snesitelnosti, znásobte počet komicky hloupých postav a postavte je vedle té ústřední (ne proti ní), vyhoďte možnost oddechu střídáním dvou relativně nezávislých dějových linek a zároveň zvyšte rozsah knihy a dostanete tohle. Jenom jakýsi zvyk dočítat knížky mě dostrkal ke konci, ale dalo to zabrat. Míra vtipnosti to nevyvážila.
taakže... Pět hvězdiček překvapilo i mě. Kdyby to nenapsal představitel mýho dětskýho idola a kdybych si to nezvolila do letošní výzvy, asi bych to odložila po pár stránkách jako nebetyčnou krávovinu (pun intended). V polovině jsem se do čtení vyloženě nutila a do poslední třetiny jsem se pustila, protože je skoro prosinec, a to s pocitem, že jsem málo chlap a asi to není pro mě, když nejsem schopná "pořádně" fandit ani nároďáku při hokeji. Závěr je ale tak bravurní, že se to z "nehodnotím" vyšvihlo na 100 %, a to s plným vědomím toho vývoje - prostě to takhle patřilo a jinak by to nefungovalo. Myslím, že se k téhle knížce dokonce ještě vrátím a dám si ji znovu a pomalu a bez předsudků. Zdálo se to nemožné, stalo se to skutečností - skoro jako v knížce.
Myslím, že buď autor přeceňuje sílu vůle žít, nebo já podceňuju schopnosti těl postav. Kdyby nepobíhali mrtví a neposkakovali beznozí, byla by knížka lepší. Taky bych ocenila lepší propojenost dějových linií. Už stačilo.
Docela chápu, že stoletý stařík, o jehož životě jsme přečetli všechno v hutném prvním díle, toho za jediný rok dějově sám úplně moc neutáhne, ale nemuseli na něj být tak oškliví, když ho zrovna nutně nepotřebovali.
Od této "dvojky" jsem čekala velmi málo. Dost málo na to, abych mě pozitivně překvapila. Třetí díl už prosím raději ne; sice bylo naznačeno, že nějaká stoletá stařenka zemřela ve věku snad 108 let, ale stačilo.
EDIT: Po dočtení Analfabetky zvedám na čtyři hvězdy. Nějak jsem to původně nedocenila.