Nové komentáře u knih Sara Gran
Pojď blíž
„Výborná jednohubka bez omáčky a s perfektně gradujícím tématem posednutí. Hezky krůček po krůčku, špatnost za špatností. Tady něco ukradnout, trochu víc si na někoho dovolit, nebýt asertivní, zakouřit si, dát si skleničku v baru, i když na mě doma čeká manžel, taková ta rebelie, ke který tíhneme všichni. Všichni ho v sobě totiž máme.
U některých scén mě mrzelo, že je autorka víc nerozepsala, ale to už by se tahle novela musela překlopit do románu, a tím by určitě ztratilo vekou část svýho kouzla. Zábava.“... celý text
— Roubas
Pojď blíž
„Pravděpodobně ta nejstrašidelnější knížka o posedlosti ďáblem, kterou jsem kdy četl. Pravděpodobně ta nejstrašnější česká obálka, kterou jsem kdy viděl. Říkám na rovinu, že vymítací horory moc nebaštím. Vlastně, ani ty slavné. POJĎ BLÍŽ je ale moderní příběh, ve kterém se nikdo nekurtuje k posteli, chlap v kolárku necáká svěcenou vodu a nikdo tu nedští zaklínadla v latině. Hlavní hrdinka, bytová architektka Amanda, se bojí, že ji něco posedlo. Přistihuje sama sebe, jak dělá špatnosti. Krade pěknou kliku v cizím domě. Píše o svém šéfovi něco hnusného. Ojíždí náhodného nechutného chlapa v baru. Prostě věci. A tahle knížka není ničím jiným, než 160 stránek gradace. POJĎ BLÍŽ má charakter spíš lahodné jednohubky, než knížky, která vám změní život. Zmizí vám totiž z nočního stolku za dva krátké večery a sotva si k ní vybudujete vztah. Je to ale příklad knížky, kde není slova navíc. Je to příklad knížky, u které cítím mrzení, že jsem ji nenapsal já.
Brakujte antikvariáty. Tahle věc je vevnitř ještě ošklivější než zvenčí.“... celý text
— vnimatkrasu
Pojď blíž
„Kniha se čte rychle, námět je zajímavý, ale Amanda mi příliš sympatická nebyla. Navíc mi přijde, že kniha je zpočátku čtivá, ale pak sklouzne do nicneříkajícího průměru.“... celý text
— Jája92
Pojď blíž
„Knihu jsem dočetla jen proto, že nerada nechávám knihy nedočtené.“
— Kniznidenicek
Pojď blíž
„Čtivá novela o démonickém posednutí, jejíž jedinou a nejvýraznější slabinou je neochota Sary Granové rozehrát zápletku. Přitom potenciál tu je a dokonce i pár atraktivních zvratů, jenže nakonec celá historka skončí u dramatu, naznačeného už v úvodu. Což mě mrzelo setsakra nejvíc, protože vše ostatní tu v rámci žánru funguje skutečně dobře. Děj se řítí vpřed rychlostí blesku a s neodvratností pandemie, postavy jsou přitom dostatečně lidské, aby jim člověk držel palce. Zároveň jde o jednu z mála knih, kde bych uvítal rozsáhlejší počet stran - strohost příběhu je sice plus, jenže výsledný produkt připomíná spíše delší povídku, které chybí nosná pointa, než regulérní román s plnohodnotným obsahem. A že možností by tu bylo nepočítaně, nicméně těch několik hororových etud autorka nijak dějově nerozvine a pouze je využívá k psychologickému formování hlavní hrdinky.
Jinak ale příjemné překvapení, už jen pro ten pocit mrazení v zádech, který mě po celou dobu vyprávění ani jednou neopustil.“... celý text
— trudoš
