• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Stacey Kade

Setkání s duchem

„Pro mě nakonec příjemné počtení v podobě zajímavé romance..“
— Bell@

---

Mrtvé ticho

„Kniha se čte dobře, příběh je zajímavý, ale stále dokola se tam objevují stejné věci a někdy je toho až moc a tím je to na škodu.“
— iv.ča

---

Mrtvé ticho

„Když jsem četla, že se jedná o sci-fi a horor v jedné knize, byla jsem nadšená. Na Mrtvé ticho jsem se hodně těšila, při čtení anotace (a vlastně i po dočtení knihy) mi na mysl vytanula kniha Pod hladinou od Darcy Coates, která to bohužel umí mnohem lépe. Sice se pohybujeme na výletní lodi a ne pod vodou ale podobností je několik. Námět zněl dobře, bohužel atmosféra žádná, stále dokola se popisují ty stejné scény/pasáže, postavy vcelku nijaké, nevytvořila jsem si k nim žádný vztah a ten "románek" bych tam taky nepotřebovala. Pasáže ve kterých je Claire na Zemi a vypráví celý ten příběh mi přišly vlastně zbytečné a kdyby tam nebyly asi by se nic nestalo. Vysvětlení, že za všechno může zařízení MAW už byl poslední hřebíček do rakve protože za mě to nefungovalo a shodilo to všechno o co se autorka snažila. Na knihu jsem se vážně hodně těšila ale přišlo bohužel velké zklamání. Nemůžu jinak než hodnotit 0,5* a to jen za ten nápad.“... celý text
— GeorgieAnne

---

---

Mrtvé ticho

„Vesmírný horor evokující Vetřelce či Horizont událostí? Polovina pravdy. Osobně bych spíše to přirovnal částečně k filmu Loď duchů. Ale v jádru jde o matení v tom, co čtenář ve skutečnosti dostane. Atmosféra prvního kontaktu s lodí duchů je příhodně depresivní a téměř vtáhne do centra dění. Zprvu sledujeme, jak malá LINA krouží kolem obrovské, zcela mrtvé lodi a její reflektory pronikají temnotou k ošlehanému plášti. Clair a její posádka vidí jen matné siluety a když se nabídne výhled na promenádní palubu, spatří náznak toho, co je čeká později v útrobách lodi: Pod vyhlídkovou kopulí se vznáší obrovský kus zamrzlé vody z velkého bazénu s torzy lidských těl a vybavení. Po této pochmurné podívané se osádka LINY rozhodne vstoupit na palubu. Žádná gravitace, žádná atmosféra, žádná energie. Jen omezení dána prostředím, vlastních smyslů a těsným skafandrem. Očima Clair a snímajících kamer spatřujeme náznaky chaosu, které jsou v přímém rozporu s luxusem, který Aurora nabízela. Postupné ohledání odhalí nápisy psané krví, tělo ženy pod postelí či jiné s připevněnou čepelí k paži. Záhadu přiostřuji chybějí záchranné moduly či znehodnocené palubní záznamy a podivné technické výkyvy. Vyvrcholením hrůzy se může jevit balet plujících těl v hlavním atriu. Clair s ostatními mají po něčem takovém na výběr: zanechat Auroru svému osudu, oznámit její nález vedení Veruxu nebo se jí pokusit zachránit a přivést zpět domů a shrábnout odměnu... Kdo by očekával, že děj v tomto momentu začne jenom gradovat, toho musím zklamat. Nedlouho na to dojde k násilnému přerušení a veškeré napětí se vytratí. Clair se ocitá na Zemi v držení Veruxu, čímž se vlastně vracíme do přítomnosti a k samotnému začátku knihy. Tehdy jsem začal o kvalitách knihy vážně polemizovat. Nešlo o to, že by autorka neuměla vtáhnout do děje, vyvolat hororovou atmosféru nebo vykreslit řádně postavy (např. Voller byl možná pitomec každým coulem, jež měl ale koule, čímž mi imponoval). Zkrátka najednou celá tajemná atmosféra byla tímto narušením vysáta do mrazivého vakua nezájmu, což prohloubila i podivná schopnost Clair vidět duchy a vcelku plochý původ krvavých události na Auroře. (!!! SPOILER !!!) Ani jsem se nemusel moc snažit, abych byl schopen odhadnout to, co stálo u změny chování u cestujících na palubě výletní lodi. Kdyby namísto zařízení MAW byl zdrojem šílenství nový motor Aurory, podobně jako v Horizontu události, možná by to, i přes určitou klišovitost, vyznělo lépe (!!!SPOILER!!!). V kontextu tohoto technického vysvětlení, schopnost Clair nazírat do duchovního světa a vídat mrtvě vyznělo téměř bezpatřičně. Jak mám po tomto všem Mrtvé ticho vůbec hodnotit? Je to opravdu těžké. Knihu je vhodno přečíst na jeden zátah a nepřerušovat (hlavně zpočátku) dobře nalajnovanou nu jízdu. V opačném případu nadšení zmizí, jakmile se děj překlene do přítomnosti, tato pachuť setrvává až do konce.“... celý text
— woita

---

Mrtvé ticho

„Bohužel nenaplněný potenciál. Horor odehrávající se na opuštěné vesmírné lodi? To zní slibně. I rozjezd vypadal solidně, autorce se dařilo budovat strašidelnou atmosféru, ale druhá polovina knihy a rozhřešení, co se vlastně dělo/děje, to pohřbilo. Jednak je Claire přiznaně nevěrohodný vypravěč, pak také autorka přimíchává do děje zbytečný prvek (nechci spoilerovat), který by lépe fungoval sám o sobě, ne namáčknutý do zbytku příběhu...A pro mě byly mínusové body i to, že autorka zasadila děj do vesmíru, ale občas se vyhýbala technickým věcem, které s tím souvisí, určité části rovnou příhodně přeskočila a postava se ocitá rovnou na místě. Nad rozklíčováním jde přimhouřit oko, ale nejedná se o nějaký bomba zvrat. Já tíhnu k hororům, které se odehrávají v uzavřeném prostoru ve vesmíru nebo pod hladinou, takže jsem si určité části užila, ale kvůli výše zmíněným důvodem to hodnotím jako průměr.“... celý text
— Shaxx