Stanislav Háber

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 15 knih

Administrátor hry len miluje

Úsmevy z pekla

Kričiace kamene

Oskár ide do neba

Nové komentáře u knih Stanislav Háber

Úsměvy z pekla

„Kniha byla taková "jednohubka", co se týká stránek, rozhodně ne obsahu. Je neuvěřitelné, co všechno může potkat člověka v jeho životě, s čím vším se musí vyrovnat, ale i přesto si dokáže udržet smysl pro humor.“... celý text
— Mišák240

Úsměvy z pekla

„"Víkendovka" Život je potřeba si někdy pořádně užít a vtipkovat. Když prožijete něco nepředstavitelného, radujete se z maličkostí. Jožko Pollák přežil vlastní smrt. Vyprávět a vzpomínat na to, co se dělo v předchozích dnech, týdnech a letech po tom, co ho v dětství matka prodala za misku luštěnin si v mládí připnul na kabát ukradený odznak začíná až po prožitých hrůzách ve společnosti rodiny, která ho zachránila. Prožil jak hrůzy první světové, mučení gestapem tak útěk z KT, ale tím jeho cesta ani zdaleka nekončí. Žena s dětmi bůhvíkde , zlo v podobě STB ho bohužel ještě čeká... Válečný román z prostředí několika historických etap.“... celý text
— simca9342

Úsmevy z pekla

„Myslím, že to byl zajímavý příběh o tom co se vejde do jednoho lidského života.“
— Pepina19

Úsměvy z pekla

„Čakala som, že kniha bude oveľa depresívnejšia. Bola však častokrát veselá a hýrila vtipom. Je vidieť, že autor mal k hlavnej postave blízky vzťah a pociťoval k nemu úctu a obdiv (Jozef Pollák bol starým otcom autora). Príbeh sa veľmi dobre číta a zanecháva pozitívny odkaz napriek ťažkým životným prekážkam, ktorými takmer celý život hlavný hrdina prechádza. Chýbalo mi tam však podrobnejšie rozprávanie o jeho detských rokoch u strýka na Morave a jeho pobyt v armáde na bojiskách prvej sv. vojny. Taktiež som sa prakticky nič nedozvedela o tom prečo svojho dedka autor považuje za cisárovho nemanželského syna. Matku (ktorá bola údajne prostitútka) prakticky nepoznal a o svojom otcovi sa s ňou teda pravdepodobne nikdy nerozprával. Jedinou indíciou je, že ako 3 ročný sa stretol so starším pánom vo Viedni v parku, ktorý si ho vysadil na kolená a dával mu sladkosti. Nemám dôvod pochybovať o zaujímavých a dobrodzužných osudoch pána Polláka, ale o tejto jednej veci mám teda veľké pochybnosti a zrejme tu len zapracovala jeho bujná fantázia a skutočnosť, že nemal možnosť sa o svojom otcovi čokoľvek dozvedieť. Alebo popustil uzdu fantázie jeho vnuk pán Háber? Každopádne to znižuje celkový dojem a hodnotenie knihy.“... celý text
— zbt81

Kričiace kamene

„od tejto knihy som čakala úplne niečo iné... pre mňa sklamanie...“
— rebciatko

Přejít na knížky autora