Populární knihy
/ všech 9 knih
Nové komentáře u knih Stanislava Vavroušková
Dějiny Indie
„Jestli se nepletu, jedná se o neobsáhlejší knihu v edici, má skoro 1200 stran. Nicméně kniha je zpracována s maximální mírou objektivity a hlavně poctivosti, protože málokdo si to uvědomuje, ale Indie má plochu 3 287 000 km² (o cca milion víc, i s Pakistánem a Bangladéšem), které jsou, resp. byly spjaty s Indií až do onoho vyhlášení nezávislisti v roce 1947. Rozloha subkontinentu je sice necelá polovina Evropy, ale indická "civilizace", dá-li se to tak nazvat je starší než ta evropská, počátky organizovaného zemědělství jsou doloženy už v období 6500 let před naším letopočtem, tedy do pravěkého období Evropy a nejstarší městká kultura (na území dnešního Pakistánu je starší než ona starověká egyptská). Navíc indický subkontinent tvořily v různých obdobích různé státní formace, takže délka knihy je odpovídající. Kdyby někdo stejně podrobně popisoval dějiny Evropy, byla by ta kniha při podobném přístupu ještě obsáhlejší. Faktem zůstává, že popis období od zejména ovládnutí země Brity je už jednodušší a přímočařejší. Otázka osamostatnění a následného rozdělení země v roce 1947 a později (Bangladéš 1972) je podána objektivně, stejně jako předtím období britské koloniální správy, které v sobě už (zejména v závěru) neslo symptomy budoucího rozdělení subkontinentu, kdy na jedné straně stáli k Britům zcela loajální muslimové a na druhé straně hinduisté, jejichž prostředí dokonce vygenerovalo kolaborantské hnutí Čandry Bóse.
Četba knihy vyžaduje čas i trpělivost, ačkoliv je napsaná srozumitelně a dobře, samozřejmě (a je to logické) - starší období jsou komplikovanější jednak z hlediska množství událostí a hlavně také daleko menším množstvím relevantních informací. Indie je pro mnohé lidi zajímavou zemí, těm by kniha mohla pochopit její vývoj až dodneška.“... celý text
— jadran
Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky
„Kniha se naštěstí nezabývá přílišnými podrobnostmi, spíše je stručnějším přehledem dějin jednotlivých států než nesrozumitelným seznamem ještě méně srozumitelných a zapamatovatelných jmen panovníků. Jedinou výjimkou je Srí Lanka, kde je popis méně záživný a srovnatelný tak s Dějinami Indie. U dějin Pákistánu doporučuji srovnat popis krize související s jeho rozdělením na vlastní Pákistán a Bangladéš s popisem téhož z pera Henryho Kissingera v Rocích v Bílém domě. Ten je zřejmě motivován pozitivní zkušeností se vztahy s vojenským vedením země a zprostředkováním kontaktů USA s Číňany před summitem Maa s Richardem Nixonem, než aby kladně hodnotil protesty a levicové sklony zástupců Východního Pákistánu podporované ze strany Indie oslabující tak pozice jejího západního souseda.“... celý text
— ondra2
Subháščandra Bose
„O indickém boji za nezávislost jsem sice měl určité znalosti, ale o tomto třetím muži Indického národního kongresu jsem doposud neslyšel. Kniha poskytuje přehledný souhrn Suhaščova života a myšlenek. Souhlasím s komentářem xiaobiana, že autoři prezentují spíše indický (tj. kladný) pohled na tohoto politika. V knize tak schází srovnání s Gándhím či Nehrúem. Souhlasím s autory, že Subhaščova kolaborace s Němci nebyla patrně motivována fascinací nacismem, ačkoliv pro poválečnou Indii sám navrhoval poněkud autoritativnější režim. Subhašča nikdy nepřijal nacistickou rasistickou ideologii ani se nepodílel na Hitlerově protikomunistickém tažení do SSSR. Naproti tomu kolaborace s Japonci je už složitější. Je možné, že v tehdejší době neměl nikoho jiného, kdo by ho byl ochotný podpořit, nicméně dle mého názoru podcenil jednu důležitou věc. S Brity by se nakonec dokázal domluvit, jak tomu dokázali Gándhí a Nehrú, ale s Německem či Japonskem neexistovaly žádné trvalé dohody. Knihu určitě doporučuji čtenářům, kteří mají alespoň rámcové znalosti o boji za indickou nezávislost a chtějí se dozvědět něco o jakémsi alternativním přístupu.“... celý text
— Rilian
Dějiny Indie
„S ohledem na délku historie různých státních útvarů a rozsah území Indie je kniha rozsáhlá a chvíli trvá, než ji člověk dočte. Začátek knihy je poněkud složitější a méně čtivý. To je dáno z mého pohledu nutností popisovat odděleně různé části kontinentu, a to s ohledem na částečně oddělený vývoj i fragmentaci území mezi různé subjekty, je tak nicméně činěno v zájmu přehlednosti celku, v opačném případě by se kniha nejspíše nedala číst vůbec, nebo jen stěží. Zajímavější pak začíná být v okamžiku, kdy dochází ke konsolidaci jednotlivých území do menšího počtu větších celků a jejich vzájemné interakci a přibližování se současnosti, zejména od 17. a 18. století. Právě popis novější historie včetně období kolonialismu si zaslouží nejvyšší hodnocení, zbytek knihy pak za značné úsilí, které do ní autoři museli nepochybně vložit.“... celý text
— ondra2
Bhútán
„Pěkně napsaná knížka o zajímavé zemi.“
— Hebrey
Stanislava Vavroušková knihy
Vavroušková je 0x v oblíbených.