Nové komentáře u knih Stephen Kelman

„Kniha začíná a končí stejným tématem - smrtí. Ta atmosféra mě upřímně vtáhla do děje a i další Harriho každodenní situace byly čtivé. Celý příběh sledujeme očima 11 letého Harrisona, který se spolu se svou mámou a starší sestrou přistěhovali z Ghany, kde však stále bydlí jeho otec a mladší sestra. Doufají, že se co nejdříve všichni setkají v Anglii. Harri by rád získal čestné místo v místním gangu, ale nakonec nedokáže splnit dané úkoly a místo toho se spolu se svým kamarádem Deanem zaměřují na vyšetřování vraždy. Vnímala jsem i několik kontrastů - i když se chce Harri zařadit do gangu a žije v chudobě, je citlivý a ohleduplný k přírodě a díky tomu vznikne jeho speciální pouto s holubem. To byl zajímavý prvek a jen to dokreslovalo dětskou perspektivu, která se nesla celou knihou. Myslím si, že byla zvolena dobře, protože mnohdy si čtenář musí některé věci číst mezi řádky - například domácí násilí nebo obživa Julia, kterému Harriho máma pravidelně dává peníze, aniž by Harri věděl důvod. Autor nám postupně naznačuje, že se blíží tragédie a závěr knihy je prodchnutý smutkem.“... celý text
— azur

„Potřetí to už asi číst nebudu, ale i napodruhé velmi povedené.“
— Disease

„Dočetla jsem už před pár dny, ale dost dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jak hodnotit. Dokonce jsem si ani nebyla jistá, zda se mi kniha líbila. Že je to zvláštní? Ano, stejně jako je zvláštní tato kniha. Řekněme, že to je dobře napsaná kniha o špatných věcech – nelegální migrace, rozdělené rodiny, dětská kriminalita...
Kniha je psána z pohledu teenagera, tedy hovorovým jazykem, slangem a podobnými výrazovými prostředky, takže mi chvíli trvalo si na to zvyknout. Kladem je, že autorovi se dokonale podařilo vystihnout, jak se Harri a jeho kamarádi vyjadřují i jak uvažují. A právě ty úvahy na mě občas byly trochu silné kafe...
Když jsem chodila do školy, v každé třídě byl někdo, kdo si s chováním hlavu nelámal, řekněme "pěkný sígr". I u nás ve třídě jeden takový hoch byl – a nemohli mu přijít na jméno učitelé ani rodiče nás, spolužáků. Věděli jsme, že krást, tlouct ostatní a podobné věci jsou špatné a byli jsme přesvědčeni, že spolužák to ví taky, jen to prostě nerespektuje.
A teď zpět k Harrimu a jeho kamarádům – zarazilo mě, jak je v jejich věku (nebyly to už žádné malé děti) nenapadlo, že některé věci jsou špatné. Anebo jim to došlo, až když tu špatnost provedli. Připadalo mi to zezačátku přehnané. Ale pak jsem si říkala, že s touto věkovou kategorií vlastně žádný bližší kontakt nemám... co když má tedy autor pravdu? Děti, které na jedné straně mají dost rozsáhlé faktické znalosti ze školy i z internetu, na straně druhé nevědí, že házet kamení na autobus je stejně špatné jako někoho zabít, protože i tato "zábava" může vést k nehodě, zraněním či smrti.
Každopádně závěr knihy mě mrzel. A z toho, že mladí lidé, kteří mají celý život před sebou, řeší své problémy tímto způsobem, skutečně mrazí.“... celý text
— BabaJaga11

„Knihu jsem jen tak náhodou sebrala z knihobudky. Musím se pochválit, protože jsem si vybrala dobře. Pohled Harriho byl nádherně naivní. Líbily se mi části, kde vysvětloval významy různých slov, kterým úplně nerozuměl.
(!SPOILER!)
A je mi líto, že už nebude krmit holuby..“... celý text
— TerkaLangoš199

„Vynikající, vynikající, vynikající. Škoda jen vyvrcholení děje, které se dá předpokládat od třetiny knihy.“
— voytech
Stephen Kelman knihy
2012 |
![]() |
Žánry autora
Štítky z knih
anglická literatura
Kelman je 0x v oblíbených.