TerkaLangoš199 komentáře u knih

(SPOILER) Na začátku snad nekonečná pouť pouští, jejíž délka a úmornost se ze stránek knihy přenese i na čtenáře. Pak se hlavní postava myšlenkami ponoří tam, odkud přišla a vy si říkáte: "Co to sakra? Proč?" a obdivujete, jak s ledovým klidem pistolník mačká spoušť. Když potká malého chlapce, konečně má pistolník alespoň někoho, komu vypráví svůj příběh, a vy posloucháte (rozumíte mu asi jako ten malý kluk) a doufáte, že se z toho jejich společného putování vyklube i dlouhotrvající přátelství. Jedna část z toho přání se vám splní. Pak ale na pistolníka znovu padne tíha úkolu, a vy jste na něj naštvaní, protože tomu jeho důležitému úkolu nerozumíte.

Tajně si přeji, aby se ti dva zas někdy setkali. Zatím jsem ale utahaná z dlouhé cesty, snahy pochopit tento svět, kam mě King vrhl a nepřiložil manuál na přežití, a touhy vědět víc.

5 31.08.2020

-- možná SPOILER --
Svět, kde by měli být všichni šťastní (ale jsou?). Svět bez lásky a dalších zbytečností, které člověka drží od důležitějších věcí (co je důležitější?). Svět, kde je žena držena daleko od předmětů, pomocí kterých by si mohla vzít život (a stejně, kdo by to přeci dělal v tak dokonalém světě?), kde je žena vytříbeným nástrojem; kde žena nesmí číst, aby si nezahltila hlavu zbytečnostmi; kde žena nesmí dalších milion věcí; a svět, kde i muži šílí z nedostatku konverzace, lásky a všeho, co normální homo sapiens jakožto zoon politikon potřebuje, jinak mu prostě jebne.

2 04.03.2020

U téhle knihy mě jedna věc šíleně znepokojuje - odehrává se totiž i v 21. století a jen 5000 km od místa, kde žijeme. Ráda bych se nechala ukolébat představou, že je v dnešním světě žena rovnoprávná s mužem, svoboda je na každodenním pořádku a války jsou jen v knihách. Ale tahle kniha vás při ukolébávání přeruší, začne vám násilím otevírat oči a nenechá vás spát.
(pozor SPOILERY!)
Osud Marjam vám zaboří nůž do srdce, kroutí tam s ním a vy se snažíte nekřičet. a ona si přesto ke konci svého života šťastně vybavuje pár let svého života, kdy znala lásku. Spolkne úplně všechny útrapy a nespravedlnosti, co se jí staly a klekne si. Je mi líto, že nikdy nedostala šanci odpustit svému otci - možná si to nezasloužil, ale ona si zasloužila vědět, že toho lituje.
Po duši mě hladí pouze to, že nakonec - nakonec alespoň Lajla dostala šanci být šťastná. A ona se jí chopila, nikdy nezapomínajíc na Marjam a její oběť.

16 23.08.2019

Úžasné pohádky plné překvapivých zvratů ze světa, kde vše není tak růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát. Velmi se mi líbil příběh s lišákem a světem s hladomorem.

Opravdu nádherné ilustrace, které nabývají na kráse s každou otočenou stránkou mne nutily číst, i když už jsem nemohla. Potřebovala jsem je vidět.

4 10.07.2019

Příroda zapadaná sněhem, spousta zvířat a nebezpečí. Přese všechno napětí bych knihu zařadila mezi oddychovky.

4 27.05.2019

Kniha je trochu něco jiného, než na co je čtenář klasicky zvyklý, ale přijde mi, že se nám občas (hlavně v poznámkách pod čarou) snaží tuto skutečnost až moc vnutit. Celkově mi poznámky (párkrát typu: 'Do něčeho šlápla a doufala, že je to bahno.*' ... *nebylo) přišly občas neskutečně rušivé a hloupé, zbytečné. Toto je ovšem konec negativní kritiky.

V knize se setkáte s velmi zajímavými postavami, z nichž u většiny časem odhalíte nějaké tajemství či skryté pohnutky. Zkrátka nejsou povrchní a autor si na nich dal očividně záležet. Nemine nás ani lovestory, ani spooousta krve a bolesti, ani chvíle napětí, kdy knihu opravdu nejde odložit. Na tyto ne-odložitelné pasáže si však čtenář musí trošku počkat, takže doporučuji trpělivost a nabroušené zuby, ať se tím začátkem prokoušete rychle.

EDIT: Ještě jsem si vzpomněla na jednu část knihy, co stojí za zmínku a to jsou *držte se* postelové scény. A za tu zmínku stojí, jelikož jsem je asi v životě nečetla líp psané. (Přižnávám - nečtu červenou knihovnu ani podobné věci, tudíž asi moc nemám s čím srovnávat.)

5 19.05.2019

Knihu jsem četla už dvakrát - poprvé asi před rokem v češtině, ale pak jsem ji viděla i za šíleně směšnou cenu i v aj, takže jsem ji musela mít. Upřímně jsem totálně zapomněla všechny detaily, takže jsem knihu mohla objevit znovu, jako bych ji nečetla předtím. Přestože jsem nikdy nečetla bibli a mé znalosti ohledně náboženství jsou velmi základní, kniha mne velmi bavila. Postavy jsou docela zajímavé, ale bavila mne spíš místa činu a celý průběh vyšetřování. Myslím, že se ke knize za pár let klidně vrátím. Doporučuji.

3 16.05.2019

Pff, už pár dní sbírám odvahu napsat, co si o této knize myslím, jelikož, věřte, nevěřte - já vůbec nevím. Do knihy jsem šla s očekáváním, že bude na podobné úrovni jako V polévce miso. Věděla jsem, že je to trošku odlišný žánr, ale přesto - tohle jsem fakt nečekala.

Zezačátku mne nic nepřekvapilo, příběh plynul krásně, jazyk byl podobný jako u V polévce miso. Dostali jsme se od jedné postavy k druhé, pak třetí... Všechny, nebo alespoň většina, měly něco společného s ženou, co slyšela elektrické signály a já s očekáváním, co se z toho vyvrbí, čtu dál. Přibývají slova, jež se v autobuse a v metru stydím číst. (Sama koukám lidem přes rameno a čtu si u nich, když si zapomenu knihu nebo jen hledám inspiraci, takže mám strach, že nejsem jediná.) Občas se stydím tuto knihu číst i sama před sebou, a tak pár řádků přeskočím a jedu dál. Kniha se blíží ke konci a já si pořád nejsem jistá, o co tam vlastně jde. Je to možná moje chyba - nezjišťovala jsem to předem.

Celkově bylo za tímto zvláštním ne-příběhem mnoho zajímavých myšlenek. Nejvíc mi v hlavě utkvěl muž, co žil v boudě. Nedbaje na to, jak moc je to ponižující a jak na něj shlíží ostatní, dělal to, co chtěl, a žil šťastně a spokojeně (v boudě, s občasným do-krve vymrskáním).

Když to shrnu - kniha mne zaskočila. Byla ponurá, bezcitná, hodně orientovaná na špatné dětství i životní podmínky. Asi mi hodně chybí náhled do japonské kultury - nikdy jsem se o ni nezajímala. Toho, že jsem knihu četla nelituji, ale asi se k ní nechci vracet - mám raději příběhy, kde je alespoň občas 'sluníčkově', kde existuje láska, přátelství a vlastně celkově - emoce.

4 14.05.2019

Když vám na dveře zaklepe starý přítel a požádá vás, abyste šli na jistou smrt a pomohli mu zachránit jeho možná-již-mrtvou dceru, řeknete: "Ne." Ale když jdete v noci uspávat svoji malou dcerku a ta si je jistá, že jdete, že jste hrdina, a že byste udělal i stejnou věc pro ni, druhý den jdete za tím vychrtlým chlapíkem, kterého máte tak rádi, a oznámíte mu, že má počítat jak s vámi, tak s vaším skoro-nezničitelným štítem.
A tím se započne totálně chytlavý příběh knihy o přátelství, lásce a bezmezné oddanosti a důvěře. Kniha vás seznámí se spoustou postav a každá - opravdu každá - vám přiroste k srdci. Teresa, Dane a Gregor, Lastleaf, Larkspur, Jain, Tally a Rose, Ashe, Barret, Prasátko a Tiamax,... a samozřejmě celá Sága.
Zasmějete se, možná si trošku pobrečíte, ale hlavně zažijete dobrodružství se staříky, kterým ještě neupadly koule. ❤️

5 07.05.2019

*!SPOILERY!*
Jak moc dokáže chtíč změnit to, jak věci vidíme a naši morálku? Jak může jedna pitomá maličkost, co si myslíte, že pro vás hodně znamená, kterou si koupíte, ovlivnit osud celého města? A dokáže někdo tohle zaslepení materiálními věcmi překonat a vidět ošklivou pravdu, důsledky všech těch nevinných žertíků? A proč matka, které se zabije dítě, pořád hladí ty rozbité brýle a vypadá nepřítomně? Proč si ten jedenáctiletý chlapec vystřelil mozek přímo před svým mladším bráškou? "Nechoď blíž, ať tě nepostříkám." ... "Bylo tam i něco žlutého."

U Kinga fakt obdivuji ten způsob, jakým zachází s postavami. Mají minulost, současnost, i budoucnost, nejsou černobílé, každá je snadno zapamatovatelná, přímo ji před sebou vidíte, ale i slyšíte, cítíte..

Jednu věc musím knize vytknout - tou její tíhou se mi lámala zápěstí, ale já nedokázala přestat číst, a tak jsem si přišla jak Polly (až na to, že mne to bolet přestane)..

Doporučuji!

Kniha by možná byla lepší, kdyby postavy vůbec nemluvily a možná ani nemyslely. Dialogy mi občas přišly trochu přitažené za vlasy..
Autor nás chce zajisté pobavit tím, jaký je Kip ťulpas, a tak ho neustále připodobňuje k želvě na zádech, atd. Karris je pro změnu sexy badass ženská, která neřeší, že má šaty na cáry (asi se ta představa autorovi líbila natolik, že se o ni podělil). U Liv jsem zase nepostřehla jakoukoliv osobnost celkově. Nedělalo jí vůbec problém přejít na druhou stranu, ani se nad tím nezamyslela.
Svět, ve kterém se děj odehrává je za mě v pořádku. Nechci knihu zas tolik kritizovat - přestože mě postavy občas iritovaly, nezabránilo mi to v tom knihu dočíst. Ovšem kvůli postavám musím dát jen 70%.

2 02.05.2019

Knihu jsem jen tak náhodou sebrala z knihobudky. Musím se pochválit, protože jsem si vybrala dobře. Pohled Harriho byl nádherně naivní. Líbily se mi části, kde vysvětloval významy různých slov, kterým úplně nerozuměl.
(!SPOILER!)
A je mi líto, že už nebude krmit holuby..

2 25.04.2019

Nikdy jsem nečetla Romea a Julii od Shakespeara, jelikož je to tak ohrané. Když jsem ale v knihobudce zahlédla tuhle knížku, vzpomněla jsem si na to, že jsme ji měli v doporučené četbě na gymplu. A tak, přestože jsem si nedokázala vybavit, o čem má kniha být, jsem knížečku nacpala do batohu a jela do školy - a to bylo sakra dobré rozhodnutí.
Přečetla jsem ji za dva dny cest v autobuse, hltala jsem myšlenkové proudy... S postavami se nešlo nesžít, s tou jejich láskou a osudem, (*!SPOILER!*) který je spojil a zas odloučil.
Asi už nemám slov, ale určitě doporučuji i lidem, jako jsem já, kteří úplně nehltají a nevyhledávají romantiku. Protože tohle je něco jiného - žádné milostné trojúhelníky, žádné spory mezi rody. Realita. ❤️

9 25.04.2019

Po Dni Trifidů byla tato kniha spíše zklamáním, jelikož byla laťka staršího sci-fi nastavena moc vysoko. Konec mne nezaujal, postava Ichtyandra mne nijak zvlášť nepřekvapila. Možná tak pohled na jeho postavení v lidské a mořské společnosti, kdy do ani jedné zcela nepatřil. Odloučení...

Asi se ke knize nevrátím, ale řekla bych, že určitě stála za přečtení.

1 21.04.2019

Wow! ❤️ Den Trifidů totálně předčil má očekávání. Ze začátku jsem se bála trošku staršího jazyka, ale... Miluju post-apo a tohle byl MŮJ ŠÁLEK ČAJE, i když jsem to od toho doopravdy nečekala.
Hlavní hrdina má velmi zajímavý charakter, je velmi racionální, možná až moc, ale nijak mi to nevadilo, do příběhu to prostě sedí.
Určitě si přečtu Noc Trifidů, přestože je od jiného autora.

21 18.04.2019

Toto dílo mi maličko připomíná Cizince od Camuse.
Hlavní hrdina nám v průběhu knihy vyrostl v člověka, co toho moc necítí (a ještě ke všemu má stejné příjmení jako já).
Velmi zajímavé vidět všechny věci i z druhé strany. Myslím, že spousta z nás v dnešní době také raději udělá, co jim kdo řekne, aby nemuseli odpovídat za své činy - abychom se v duchu mohli uklidňovat tím, že za to přece nemůžeme..

7 04.04.2019

Oddychovka, kterou je docela těžké odložit. Už čtu po druhé (tentokrát v aj), ale vůbec nic si z minula nepamatuji, takže mne kniha stále překvapuje.

2 28.03.2019

Před očima mi pořád utkvívají obrazy scén z knihy, jako by to byl film. I moje tělo pořád reaguje na tu hromadu emocí, která se v průběhu knihy ukládá někam hluboko - do srdce, paměti? Chce se mi brečet, stejně jako v autobuse po cestě domů, když jsem knihu dočítala. Chce se mi nežít, protože lidé používají lásku k zabíjení i v reálném životě. Chci být krásná jako Janice pro Paula. Chci spravedlnost...
Knihu hodnotit nemůžu, ne teď, když mi rána krvácí.. Ale přemýšlím - chci si pak strhnout strup a podívat se na film?

2 27.03.2019

Jako malá jsem přečetla snad celou sérii, takže předpokládám, že se mi tahle knížka líbila :D

Za mě zatím nejméně úžasná kniha od autora. Jako vždy dobře propracované postavy i prostředí, ale celkově mě příběh moc nezaujal, pokud srovnávám s ostatními knihami.
Než jsem knihu začala číst, nevěděla jsem, o čem má být, tudíž mě hodně překvapila upírská tématika. Nevím, jestli to moje ne-nadšení z knihy není způsobeno právě upírskou tématikou - vlastně jsem o upírech nikdy nečetla, ani se o toto téma nijak nezajímala..

1 26.03.2019