Nové komentáře u knih Steve Bhaerman
Spontánní evoluce
„Tato kniha mi dost pomohla. Nicmene se mi dost tezko cetla.“
— marti7729
Spontánní evoluce
„Perfektně se četla“
— DYRKA98
Spontánní evoluce
„Tak toto mne opravdu vytočilo. První kapitola knihy mě ani nenadchla, ani výrazně neurazila, i když jsem se nemohl zbavit pocitu, že autoři volí takovou interpretaci faktů, aby i poměrně samozřejmé věci vyzněly co nejsenzačněji. Druhá kapitola o podvědomém programování vypadala zajímavě, až do "Na konci této knihy najdete přehled metod, jimiž dokážeme přepsat oslabující, omezující a sebedestruktivní názory zapsané v naší podvědomé mysli. " a dále pak "Rozhodli jsme se nezaplnit tuto kapitolu informacemi o metodách oslovení vnitřní sféry, protože zrychlující se pokrok na tomto poli by vyžadoval časté opravy." Jakže?! A na konci knihy pak série odkazů na velmi komerční a nepříliš solidně vypadající stránky. Včetně stránek jednoho z autorů a.k.a. "swamiho Beyondanandy", které jsou také plné tučných honorářů za jakési pochybné členské programy. Aha, takže nám zase ani tak nešlo o matičku Zemi či pozitivní budoucnost lidstva jako spíš o zajištění vlastního tučného konta. Pardon, odkládám :-(“... celý text
— asakz
Spontánní evoluce
„Hvězdičky dávám za informace, které umožní člověku úplně jiný pohled na lidstvo jako celek i na úlohu a význam jednotlivce v tomto celku. Hvězdičky ubírám za přílišnou rozvláčnost knihy, časté opakování stejných myšlenek, což mě později vedlo k tendenci části textu jen letmo přelétnout očima případně i přeskočit. V podstatě jsem byla ráda, že už jsem na konci knihy.“... celý text
— vodnář
Spontánní evoluce
„Nevím proč, ale pokud jsem knihu na delší dobu odložila, dost těžkopádně jsem se znovu začítala, přestože celkově byla zajímavá. Ne že by to pro mě byly vyloženě novinky, ale informace jsou zde na jednom místě a dobře podané. Předtím jsem si zjištění Surowieckiho, že "dav je obvykle chytřejší než jeho nejchytřejší členové", neuvědomovala přímo (v pojmech), teď vím i proč tomu tak je. Moc se mi líbily zmínky o tom, proč máme být šťastní bez důvodu, co s námi udělá úsměv, o ztřeštěném paradoxu modlitby ("Abyste něco měli, musíte si to nejdříve přát, ale přesto nebýt závislí na jeho dosažení.") i o tom, jak nás nechtěně může přivést ke ztělesnění nedostatku... A postupně bych takhle od konce mohla vyjmenovat skoro celý obsah.“... celý text
— Jelitovna
