• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Steven Barnes

Odkaz Heorotu

„Kniha je postavená na jediném zajímavém nápadu, fyziologii gendelů. Zbytek díla výrazně pokulhává. Postavy jsou nezáživné a je jich možná zbytečně moc, určitě se dalo víc vytřískat ze vztahů skupiny lidí, která má za úkol zalidnit novou planetu. Prostředí je neoriginální. Ještěří agresivní samice a dva měsíce jsme už někde jistě potkali. Nelogičnosti mrzí ještě víc než neoriginalita. Opravdu první výsadek kolonistů na cizí svět bude mít pouze jednoho vojáka? Opravdu je nenapadlo odejít dále od vody a přestat používat potok vedoucí skrz pevnost? Pokud čekáte ohňostroj originálních nápadů a myšlenek, sáhněte po jiné knize. Pokud se chcete jen tak zabavit, je kniha OK.“... celý text
— gaidzin

---

Odkaz Heorotu

„No, často se mi stává, že mě kniha nechytne a tak jí odložím. No, to je právě tento případ. Před pár dny jsem jí našel.. a zase, jo ... ono je to napínavý.. a ta ekologie je opravdu dobře promyšlená a ... čtu už třetí díl a dnes to dorazím. Uff, ale je to jízda, že...“... celý text
— Racek213

---

Děti Heorotu

„Děti Heorotu přímo navazují na předchozí knihu cyklu a završují snažení lidí o kolonizaci planety Avalonu. Od svého předchůdce si přinesly pozvolné tempo, které nicméně v druhé polovině vyprávění poměrně ostře graduje. Třetí díl tak spojuje výdobytky jak první, tak druhé knihy, přičemž se z nich snaží vytáhnout všechny jejich klady. Máme před sebou jednak objevování tajů lidské duše v trýznivých, ale i výsostně konejšivých eskapádách, ale také nesmlouvavě ubíhající, natlakovaný příběh, který se neohlíží zpátky ani nebere zajatce. Přechod mezi těmito odlišnými polohami je přitom krásně vybalancovaný a plynulý, že si ho člověk téměř nevšimne. Napřed objevujeme, potom bojujeme o život s vervou a odhodláním. To, co nám Draci Heorotu tak přeopatrně připravili k nahlédnutí, nyní dochází naplnění. Otázky jsou zodpovězeny a uzavřeny k plné spokojenosti. Přestože by bylo možné zkoumat Avalon nejspíš do nekonečna, autoři se rozhodli svou sérii tady ukončit a já to oceňuji jako záslužný čin. Další rozmělňování tématu by totiž mohlo a nemuselo vést do pekel. Takže palec nahoru…“... celý text
— ludek.n

---

---

Draci Heorotu

„Uplynulo dvacet let a my se vracíme na planetu Avalon, abychom sledovali dospívání první generace dětí, které se narodili až tady v Kolonii. Ostrov Kamelot je už bezpečně v rukou lidí, ale zbytek planety nadále skrývá nejedno nebezpečí, které jsou dost možná ještě horší než strašliví grendelové. Trojice autorů tentokráte vsadila na volnější tempo a mladickou hravost. Jestliže předchozí kniha sršela výboji na všechny strany, drala se dopředu jako rozjetý rychlík, druhé pokračování se drží hodně zpátky a jiskří jen malinko v poslední třetině vyprávění. Namísto dobrodružného zápasu s neznámou přírodou a jejími zástupci se do popředí dostává generační konflikt a řeší se otázky spíše sociologického charakteru. Kniha díky tomu ztratila mnoho z napětí svého předchůdce, a na udržení nastavené laťky toto teenegerské vzdorování autoritám prostě nemá dost sil. Tím spíše, že konec zůstane otevřený a na rozkrytí zápletky si musíme počkat až do dalšího dílu.“... celý text
— ludek.n

---

Odkaz Heorotu

„Planeta Tau Ceti čtyři, pojmenovaná kolonisty jako Avalon, by mohla být rájem, kdyby zde nežili grendelové - žraví, smrtící, mimořádně pohybliví obojživelníci. Pro lidský výsadek už však není cesty zpátky, musejí bojovat a zvítězit. Pánové Larry Niven, Jerry Pournelle a Steven Barnes dali avalonskému dobrodružství to nejlepší, co mohli. Naládovali ho energií a napětím, vyhnuli se tuctovosti i šablonovitému zpracování. Jejich grendelové si sami říkají o srovnání s legendárním Vetřelcem, ale na rozdíl od něj se nemohou opřít o klaustrofobii uzavřených prostor vesmírné lodě. Děsivou atmosféru tak musejí budovat na daleko otevřenější platformě, a je bez debat, že se jim to skutečně daří. Alespoň do okamžiku, kdy je zabit „poslední“ dospělý grendel. Kdyby tady kniha skončila, dal bych ji bez váhání plný počet hvězd. Jenže vyprávění pokračuje dále. Následující masakr má atributy krvavého megalomanství, v němž už není žádný prostor pro drobné psychologické finesy ani cokoli jiného. Je to jen hrůza, strach, boj a smrt. Příběh ztrácí strukturu a mění se v beztvarou masu, která se valí ze svahu dolů a drtí všechno, co jí přijde do cesty. Finále díky tomu zůstalo malinko za očekáváním.“... celý text
— ludek.n