Nové komentáře u knih Suou Kózuki
Labyrint
„Sbírka kratších příběhů se zajímavým námětem. Z úvodu člověk získá dojem, že by se mělo jednat o něco děsivého, ale jsou zaměřené hlavně na psychologii a některé konce jsem nečekala. Témata jsou různá od lhaní až po technologie. Autorce se povedlo do malého prostoru na každý příběh dostat hlavní pointu příběhu a různé konce. Díky rozmanitosti příběhů a jasně formulované myšlence je to příjemné zpestření ke čtení.“... celý text
— Sybelle
Labyrint
„Přišlo mi, že se sbírka vydávala za něco, co nebyla - první stránka mluví o labyrintu snů, kam se zběhnou ovečky, a jestli se zase najdu, záleží jen na nás. Příběhy mi ale přišly takové ploché, nepříliš úplně promyšlené na to, aby se z nich dalo více věcí usoudit. Taky je možné, že je to mnou, nemám tak kreativní myšlení, no, ale zkrátka mi to přišlo jednoduché. Nebylo to špatné. Líbil se mi příběh „Paměťové náušnice,“ který se zabýval náušnicemi, které ukládaly vzpomínky, což bylo jako z Black Mirror. Dále se mi líbil „Lhářka a zákaznická karta,“ která mi přišla trochu překvapivá. Naopak nejvíce mě zklamala „Banka neštěstí,“ která měla skvělý nápad, ale zdálo se mi, že se tam chvíli mluví o uložení neštěstí do banky a pak z toho je půjčka štěstí, což by fungovalo jinak. A jelikož je to komiks - kresba byla milá, taková klasická z roku 2010. Některé postavy si byly hodně podobné napříč příběhy, ale v rámci jednoho příběhu byly k rozeznání.“... celý text
— Pavliseb
Labyrint
„Jsou to povídky, ale dobře vypointované! Autorka má štěstí na dobré nápady i když v podstatě nejsou vůbec strašidelné ani vlastně hororové. Jen mě trochu mrzelo, že jsou poněkud kratší, což v manze ještě více vynikne, než v případě tištěného textu. Ale jinak jsem se bavil a byl rád, že jsem na knihu narazil. Při čtení se mi připomněl anime seriál Pet Shop of Horrors.“... celý text
— LordSnape
Labyrint
„Veľmi ma pobavil záver, kde autorka píše, že "Mám ráda, když jsou strašidelné příběhy opravdu strašidelné!", "...ale horory mi jdou opravdu nejlépe...". No. Labyrint okolo hororu neprešiel ani vo vzdialenosti niekoľkých míl, a ak autorke idú fakt najlepšie horory tak pevne dúfam, že sa nikdy nedostanem do kontaktu s jej inožánrovým literárnym dielom (niežeby som sa chcel po prečítaní tejto knihy s nejakým jej ďalším "hororovým"). Ak by som mal 8 rokov, bola neskorá temná noc, vonku řádila strašná búrka, rodičia by neboli doma, v okolí by v predchádzajúcich dňoch došlo k záhadným a nevyjasneným vraždám a ja som si z nejakého dôvodu práve vtedy uzmyslel čítať Labyrint, tak vtedy možno, ale fakt len možno, by mi po tele prebehla aj slabá, ledva zaznamenateľná vlna zimomriaviek (aj to len pri náhlom údere hromu a simultánnom náraze konárov stromu v záhrade do môjho okna...). Keďže nič z toho neplatí môžem konštatovať len toľko, že Labyrint je zbierka nudných a naivne podaných poviedok, z ktorých niektoré aj majú ako-tak zaujímavý nápad (Paměťové náušnice), ktorý by kvalitný autor vedel vyťažiť aj do dobrej knihy. Žiaľ, Kózuki takým autorom nie je a už tých 30 strán je nad jej literárne schopnosti. Je to prvotina, ktorá pôsobí ako prvý, nesmelý literárny pokus 14 ročného dieťaťa, ktorý by nikdy nemal opustiť bezpečie šuflíka, nieto byť ešte vydaný. Do tohto labyrintu sa proste radšej nevydávajte a zďaleka ho obíďte. Sklamane by ste totiž zistili, že vás čaká len poriadne presvetlená, krátka, rovná ulička bez odbočiek a so stenami ledva do výšky kolien.“... celý text
— LeDock
Labyrint
„Líbily se mi příběhy s (relativně) nečekanou pointou, ale vůbec se mi nelíbila kresba.“
— BeyondHorizon
