Sy Montgomery

americká, 1958

Populární knihy

Nové komentáře u knih Sy Montgomery

Mají chobotnice duši? Mají chobotnice duši?

Na knihu jsem se hodně těšil - zatím všechny, které jsem od vydavatelství Kazda četl, byly záživné a velmi poučné, navíc chobotnice jsou hodně specifické a ne moc probádané téma. U této knihy jsem ovšem narazil. Je na ní velice znát, že autorkou je žena, která se věnuje popularizaci vědy, především pro děti - kniha je psaná silně emotivně, a to jsem od literatury faktu zkrátka nečekal. O chobotnicích se píše přibližně v půlce knihy, zbytek jsou příběhy autorky a lidí, se kterými se při pozorování chobotnic setkala. Spousta informací je zajímavá, spousta jiných jsou autorčiny domněnky a vroucná přání. Od půlky jsem měl co dělat, abych ji pro přeslazenost neodložil.... celý text
Kurt_Teplice


Mají chobotnice duši? Mají chobotnice duši?

Mno, o chobotnicích jsme se dozvěděli sotva, co by se za přísavku vešlo, zato o Sy, Anně, Winstonovi, tamté, tamtom a támhlenctom už víme oceány životních příběhů... Příšerně přeslazené, ble. Přečíst se to dalo, ale za mě jen dvě mořské hvězdice.... celý text
Vidlička


Mají chobotnice duši? Mají chobotnice duši?

Kniha na mne udělala velmi dobrý dojem. Je psaná čtivě, odborně a mile. Bylo zajímavé číst v podstatě osobní příběhy několika chobotnic se zmínkami o dalších mořských tvorech, s jejich osobnostními zvláštnostmi, projevy. Knihy zaměřené na zvířata mám obecně rád. Otázky zda mají duši nebo určitou úroveň myšlení a vědomí považuji pro sebe za dávno zodpovězené. Každý z lidských představitelů knihy včetně autorky celé dění silně prožívá, což čtenáře pomůže vtáhnout do děje. Fotografická příloha knihy je dobrá, klidně by mohla být i obsáhlejší. Není ale problém, nalézt mnoho videí k tématu na internetu.... celý text
Mira7



Tanec amazonských delfínů Tanec amazonských delfínů

Vcelku se mi kniha líbila, i když bych si představovala čtivější příběh. Amazonie je místo, kam bych se nikdy nevydala, kvůli pavoukům a hmyzu, ale velmi ráda o její kráse čtu zážitky lidí, kteří tu odvahu měli.... celý text
Ivka82


Mají chobotnice duši? Mají chobotnice duši?

Pěkně, s jistou citlivostí a erudicí napsaná populárně vědecká knížka bioložky Sy Montgomeryové se odehrává ve dvou prostředích - umělém akváriu New England a volné vodě, především v oceánu. Čtenářům předkládá mnoho překvapivých faktů a zajímavých informací, o spoustě z nich jsem doteď neměla tušení. Ve zmíněném akváriu pracují nadšenci a nejspíš opravdoví milovníci zvířat, kteří se o ně starají s péčí a láskou a snaží se jim zajistit co nejlepší podmínky ve frustrujícím zajetí. Ačkoliv mě scény z potápění poměrně nudily, a scény z akvária většinou bavily, i tak v člověku zůstává smutek nad všemi těmi životy a osudy tvorů vytržených ze svého prostředí a trávících čas v umělém prostředí s plastovými korály a prefabrikovanými kameny. Nad popisovanou scénou z pravidelného valentýnského "rande na slepo", kdy se samci a samici chobotnice pravidelně každoročně v tento "slavný den" umožní páření před zraky kamer, v blýskání fotoaparátů, ječení tisícovek přítomných diváků, roztleskávaček, za doprovodu sladké písně Barryho Whitea a k tomu s kýčovitými proprietami ve formě umělých kytic a světýlek ve tvaru srdíček, jsem notně skřípala zuby. Autorka dochází k závěru, že pokud má duši ona, má ji rozhodně i chobotnice, a nejen to, všechny ostatní živé bytosti rovněž duší disponují. Ale zároveň popisuje, jak živému krabovi obdařenému duší a emocemi ustřihli klepeta, aby si na něm mohla chobotnice pochutnat bez nebezpečí, že ji klepeta poraní. V knize je pár míst, nad kterými člověk kroutí hlavou, ale zajímavé informace to myslím vyváží.... celý text
Tyet