• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Jiný život / Wittgenstein - Sylva Fischerová

Paměť s námi hraje svoje hry – a má v nich vždycky navrch. Nabízí se otázka: nežijeme vlastně jiné životy, protože si minulost pamatujeme špatně? Stalo se to př... detail knihy

Nové komentáře u knih Sylva Fischerová

Kostel pro kuřáky / A Church for Smokers: Pražské básně / Prague Poems

„Kdo kouří, přemýšlí o životě. Kdo nekouří, nedělá nic. Johann Wolfgang von Goethe Tuhle knihu jsem koupila hlavně proto, že kouřím a název byl pro mě takovou maličkou náplastí na všeobecné lynčování kuřáků. A básně se mi moc líbí.... Kostel pro kuřáky s chrchlajícími návštěvníky v pršipláštích a bednou jablek v koutě, všichni jsou mírně zatraceni, ale nikdo není ztracen; za vnější stranou věcí je druhá strana věcí, odkryj ji, budeš trhat i s vlasy a kůží. Stvůra Molochova na to hledí shůry z neónu a natřásá se jako tvaroh. Její pomocníci, služebníčci, reklamy, nafukovači, slova plujou dole na penězích jako na vepřích, praskavá zvířata z nafukovací hmoty. Kosmetika, rychlá věda. Kristus je malý, je to figurka z Betléma. Dali mi ho v nedělní škole. V něm byl jak bonbón zabalen úkol; najít zkratku, výtah do hlubin, přijmout milosrdenství. Praha příchozího Nikdo mi neřek jak se má žít a kdy se nejlíp pije bolehlav z čí rukou a na kterého svatého Nikdo mi neřek jak se chodí nočním městem aby nebyl slyšet pláč ten neustálý pláč luceren a tramvajových dveří co prochází škvírami mezi lidmy jako od nekonečna po nekonečno natažená nejvyšší struna houslí...... ...Z dutých kostí jsme si udělali syrinx a hrajeme na nábřeží i když nám nikdo neřek že syrinx je a my jsme a dát to dohromady je krásný že Praha je veliký dryák ředěný Vltavou....... .......Takové čisté tahy štětcem, jasné barvy na pozadí nebes.“... celý text
— uxor

---

Egbérie a Olténie

„Když jsem tuhle knihu do naší knihovny pořizovala, netušila jsem, co ta dvě jména znamenají a komu patří. Představovala jsem si třeba dvě princezny – asi mě k tomu „naváděl“ i obrázek na obálce (i když moje obálka je trochu jiná, jméno Olténie je až na poslední, zadní straně obálky). Ale pohádková (?) kniha Sylvy Fischerové mě velmi překvapila. Ano, jsou to pohádky, tedy vymyšlené příběhy, často s nereálnými postavami, ale asi bych je nečetla dětem – tedy určitě ne všechny; jak třeba vysvětlíte dítku několikeré vzteklé oslovení „děvko!“? Mně se ale tyhle příběhy líbí, některé dokonce velice (Bílý tygr, Putsán a Putsýv, Momotaro) a všechny bez výjimky mě překvapily a pobavily. Zařadila bych je třeba k pohádkám Milana Valenty: asi ne každé dítko by se s nimi dokázalo popasovat, občas bych se divila, kdyby jim vůbec porozumělo, zato dospělák si je mnohem lépe dokáže užít a vychutnat. Takže já jsem velmi spokojená a tleskám.“... celý text
— broskev28

---

Světový orloj

„Mám pocit, že sbírka je zase o něco úsečnější, než dříve (což je pozitivum). Básně vyznívají jako glosy, jako potřeba nejen vidět, ale taky si přisadit. Jako takové jsou často ironické, ale nijak kousavě nebo provokativně. Prostě jen jako komentáře, které bylo třeba říct. A říct také proto, aby zazněl hlas a tím bylo řečeno něco o sobě (darovala jsem květinu a začala vytahovat / její okvětní plátky / z vichřic podzemní vody; Dospělost znamená / uvařit si kávu ve svým bytě / kdy budu chtít.; Ještě včera jsem byla celá bíla). V tomto smyslu obzvlášť silně působí básně o rodině, což je téma táhnoucí se napříč sbírkami. Intimní poloha je vyvažovaná potřebou nebrat se moc vážně nebo vážnost výpovědi odlehčit. Líbí se mi naléhavost vracejících se veršů (krásné obrazy žemlí v mléce nebo slepého kotěte). V druhé polovině sbírky už ale zejm. dlouhým básním dochází šťáva, je v nich až moc slov. Na druhou stranu tento efekt vyvolával dojem oné (v knize tematizované) únavy z ciziny, takže to byl vlastně funkční postup.“... celý text
— matej.kulistak

---

---

Sestra duše

„Tematicky koncentrovanější, než předchozí knihy. Líbí se mi svědecká poloha, jíž lyr. subjekt zaujímá. Když se vzpomíná, vkládá řeč do úst, když se nechají promluvit dopisy - v tom je Fischerová silná. Ve chvíli, kdy mluvčí vystupuje s vlastním komentářem, začíná se báseň rozkližovat. Např. autorčiny typické foneticky blízké dvojice slov: cvočky - cvoky, humor - tumor, středu - střetu, polotovar - tovar - ovar - var apod. působí (stejně jako už dříve) samoúčelně, hra významů není dotažena do důsledku, ergo je nadbytečná a ke škodě básni. A taky občas zaskřípe zbytečný patos. Celkově ale sbírka působí dobře, svého tématu se chápe se ctí, na rozdíl od dřívějších sbírek jsem věděl co čtu a zanechalo to ve mně dobrý dojem. Nadto je kniha moc pěkně vypravená.“... celý text
— matej.kulistak

---

Tady za rohem to všechno je

„Na mě jsou ty básně hrozně mudrlantské. Samé vršení slov, které i zajímavé myšlenky pohřbívá - ne sice v balastu, protože ta slova nejsou nutně zle volená, ale je jich zbytečně moc na to, co se jimi říká. Jejich vršení na mne působí mechanicky, příliš snadně. Tolik k dojmu z relativně povrchního čtení (k hlubšímu mě sbírka nezlákala).“... celý text
— matej.kulistak