Nová kniha

Čekám, až si pro mě v noci přijdou: Zápisky ujgurského básníka z čínské genocidy - Tahir Hamut Izgil
Básníkova zpráva o jedné z celosvětově nejakutnějších humanitárních krizí. Mučivé vyprávění o útěku jedné rodiny před genocidou. Přátelé Tahira Hamuta Izgila... detail knihy
Nové komentáře u knih Tahir Hamut Izgil

„Životní příběh Ujgura Tahira Hamuta a jeho rodiny odhaluje hanebné, genocidní jednání režimu většinové společností čínských Hanů (Chanů) vůči ujgurské muslimské menšině. Obnažuje také čínskou mentalitu jako takovou. Číňané nejsou odbojní, jde o kolektivisticky formovanou společnost, kde jednotlivec sám není nic než mikročásticí celku. Proto chtějí mít hlavně klid a vykonávat bez reptání vše, co po nich strana „v zájmu celku“ požaduje. Sousedský a policejní dozor je v Číně tak rozšířený, že je pokládán za sice obtížnou, přesto však běžnou součást života, a proto akceptovanou. Tedy do určité míry. „Nepřizpůsobivými“ jsou menšiny jako Ujguři, kteří jsou pro svou odlišnost šikanování, perzekuováni, omezováni, zadržováni... na denní bázi, a nuceně asimilováni. I třeba jen dostat pas je mimořádně ponižující proces, a pokud už neodevzdali úřadům své otisky prstů nebo DNA, tak v tomto případě určitě, vč. komplexní zdravotní anamnézy, rodinných vazeb, styků se zahraničím aj. aj. Kdykoliv pak si úřady mohou pas zase vzít zpátky.
Na počátku tohoto tisíciletí čínská vláda z velké části zlikvidovala ujgurskojazyčný vzdělávací systém. O tzv. převýchovných táborech snad ani mluvit netřeba. Jen snad připomenout, že čínská vláda do nich Ujgury odváží ideálně nad ránem, kdy spí, a především bez jakékoliv soudu, jen na základě pomluv. Mimo jiné taky např. nutí Ujgury, v místech bohoslužeb vyvěšovat čínskou vlajku, nebo duchovní tančit na diskotékovou hudbu. Číňané jsou velmistři ve vymýšlení způsobů, jak člověka ponížit a zbavit důstojnosti. Bezduché, poslušné stádo naplněné sousedskou nevraživostí či spíš nenávistí. A to mluvíme o 21. století.
Autor ve svém příběhu nevynechá ani nejznámější ujgurské disidenty jako Ilhama Tohtiho (nedávno propuštěného po 10 letech vězení), se kterým se Hamut osobně setkal, nebo Dolkuna Psu, předsedu Světového ujgurského kongresu žijícího v exilu v Berlíně. Připomíná rovněž nejzávažnější vládní represivní akce vůči autonomnímu regionu Sin-ťiangu, jako např. vyvolání násilné vlny v Urumči (2009) nebo pozdější kampaň Tvrdý úder namířenou proti "náboženskému extremismu, etnickému separatismu a násilnému terorismu". To, že se čínský režim dopouští státního terorismu na vlastních občanech už jaksi svět přehlíží. Čínská vláda jde tak daleko, že teroristické útoky sama inscenuje, aby zbytek národa i okolní svět uvěřil jejím lžím a ospravedlnil její útoky na Ujgury. A že se jí to daří není pochyb. Dokonce Ujgury donutila vzdát se svých muslimských jmen a přejmenovat se. Tahir Hamut Izgiovi se nakonec podařilo v r. 2017 uprchnout do USA, kde ujgurský básník začal i s rodinou nový život.
"Věděli jsme, že školící střediska" jsou koncentrační tábory. Lidé, které telefonicky pozvali do kanceláře sousedského výboru nebo na policejní stanici, se jednoduše dozvěděli, že je odvezou "na studia". Postupně jsem se doslýchal o přátelích a známých, kteří mizeli jeden po druhém."“... celý text
— Rihatama

„Již má druhá přečtená kniha o člověku, který se vymanil ze spárů čínských utlačitelů. Stále je pro mne šokující co musel hl. hrdina prožít...Je zde velmi hezky popsáno jak postupně se smyčka kolem hl.hrdiny stahuje a stejně člověk s nevolí přijímá útěk...tak moc je silná touha být ve své vlasti, ale touha přežít je vždy silnější. Může čl. žít v zemi, kde neznamená NIC?“... celý text
— Mandalaaa

„Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo si myslí, cokoliv pozitivního o Číně.“
— setrop

„Nesmírně znepokojivé, depresivní čtení, které v čtenáři zanechává pachuť bezmoci a naštvání. V rámci možností přesto vynikající kniha, která mi pomohla seznámit se hlouběji s problémem, o němž jsem toho věděl až hanebně málo. Díky Práhu za vydání a překladatelce za výtečnou práci, díky které je kniha navzdory tématu čtivější než kdejaký román. Více netřeba, předchozí komentující už všechno vylíčili lépe, než bych toho byl schopen já.“... celý text
— TheRaven

„Zatímco s Čínou čile obchodujeme, v jejích koncentrácích dřou lidi jako otroci a do toho jim Komunistická strana vymývá mozky. To je totiž osvědčený recept na integraci muslimských turkojazyčných menšin v Číně, kterým se úplně nelíbí, že jim Strana diktuje, jak mají mluvit a co si myslet.
Kdo už o Ujgurech něco ví, z četby téhle knihy mu bude od začátku běhat mráz po zádech, protože všechny ty hrůzy se odehrávají jakoby na pozadí hlavního děje, a tím je postupná likvidace ujgurské inteligence a složitý útěk do Ameriky. Tahir Hamut Izgil nepíše o tom, co se děje v lágrech, i když jeden takový taky kdysi zažil. Píše o lidech, kteří v nich skončili – intelektuálech, akademicích i obyčejných venkovanech – a často se o nich dosud nic neví. Čína skutečně věří, že dokáže hlavy lidí úplně přeprogramovat, a za svým cílem jde přes mrtvoly.
Neviděl jsem, že by u nás někdo vyvěšoval ujgurskou vlajku, na rozdíl od tibetské, a přitom je případ Sin-ťiangu do nebe volající a měl by nás děsit.“... celý text
— Myshkin
Tahir Hamut Izgil knihy
2024 |
![]() |
Izgil je 0x v oblíbených.